Článek
Dezinformace se množí, protože kdokoliv může vytvářet a sdílet obsah bez ověřování faktů, ověřování je nebo by mělo být typické pro tradiční média. A nemyslím, že jenom teenageři neumí rozpoznat dezinformace, nicméně výzkum se zabýval právě jimi.
Informace dnes lidé hledají stále častěji na sociálních médiích pro všechny druhy informací. Využívají je jako zdroj zpráv a taky jako vyhledávač. Informace si však nesnaží ověřit u dalších zdrojů a většinou spoléhají na ten jeden.
Průzkum názorů mladých lidí na odhalování a zastavování dezinformací byl součástí výzkumu na základě, kterého bylo zjištěno, že pouze 11% mládeže ve věku 11 až 17 let dokázalo rozpoznat pravost příspěvku. Z 37 účastníků výzkumu ve věku 11 až 14 let věřili mylně, že dezinformace se týkají pouze světových událostí a podvodů, a proto je oni nevidí a nezasahují do jejich života. Na základě výzkumu bylo zjištěna sebejistota při odhalování dezinformací a někteří z nich si byli naprosto jistí svými schopnostmi a jiný přiznávali, že se nechají snadno oklamat. To bylo v tomto výzkumu překvapivé zjištění, protože předchozí průzkum ukázal u účastníků vysokou míru důvěry ve svou schopnost rozpoznat dezinformace. Ovšem většina z nich si fakt neověřovala u jiných zpravodajských zdrojů, ale spoléhali na svou intuici ve stylu Prostě to vidíte a víte anebo spoléhali na komentáře ostatních.
Spoléhání na instinkt obvykle znamená, že věřím té osobě a mohu tedy věřit i jejímu příspěvku nebo profesionálně vypadající webová stránka musí být důvěryhodná. Právě to napomáhá vytváření nepravdivých informací, které vypadají věrohodně. Ve výzkumu bylo zjištěno, že pouze 22 % dospělých rozpozná skutečný příspěvek.
Dospívající v této studii považovali starší dospělé například prarodiče za náchylné věřit nepravdivým informacím a na druhou stranu v odhalování dezinformací považovali své rodiče za zručnější, než jsou oni sami.
Ovšem nepřijali roli, že i oni sami by měli bojovat proti dezinformacím. Věřili, že zastavit šíření dezinformací by měly vlády, „protože vědí, jaké války se dějí“. Rovněž se objevil názor, že zodpovědnost za zastavení šíření dezinformací by měly převzít platformy, aby ochránily svoji pověst.
Více než třetina uživatelů internetu si není vědoma toho, že online obsah může být nepravdivý nebo zaujatý, vyplývá z nového průzkumu společnosti Ofcom.
Na základě těchto výsledků byl vytvořen projekt, který pracuje s mladými lidmi, aby získali schopnosti v rozpoznávání dezinformací a bezpečnost na internetu. Podle mě je možné rozpoznat dezinformace jen dalším ověřováním u jiných zdrojů a zjišťováním pravdy, ale někdy je to zdlouhavý proces. Pokud se nám něco nezná a nepovede se nám informaci ověřit, je důležité ji rozhodně nešířit dál.
