Při výletu na krásné Kokořínsko se můžete občerstvit v Kvelbu u Čerta

Majitel a autor originálního nápadu Miroslav Jehlář upravil spolu s manželkou sklep v pískovcové skále a proměnil jej ve velmi krásný a možná i inspirativní prostor, kde dýchá z prostoru historie.

Kvelb ve skále je sám o sobě zajímavý prostor bez ohledu na to, jaký užitek přináší. Návštěvníky na uvítanou pozdraví čert a čertík a kolemjdoucí turisté či cyklisté se mohou v samoobslužném kvelbu občerstvit a před kvelbem si i odpočinout.

V kvelbu je možné od loňského roku zažít i trochu kultury. Ve skále vzniklo malinké kulturní centrum a jedním tlačítkem se rozezní vyprávění dávno zapomenutého příběhu a druhým tlačítkem je možné si poslechnout něco málo z historie v prostředí pískovcové skály, která sama o sobě dýchá historií. Audioukázky pochází z knihy Zapomenuté příběhy Vidim 1318-1948, které sesbírala, napsala a vydala Ira Jehlářová, spolumajitelka kvelbu.

Nabídka kvelbu je pestrá. Nabízí balené vody, energetické drinky, pivo, různé sladkosti a nechybí ani zmrzlina. Je možné si zde uvařit kávu či čaj, které jistě přijde vhod turistům, cyklistům či jen tak kolemjdoucím. Kvelb je otevřený celý den, zavírá se jen na noc kvůli zvířatům. Je volně přístupný a samoobslužný v pravém slova smyslu. Návštěvníci si vyberou z nabídky a zaplatí. V prostoru je umístěna kasa, kde nechybí ani mince pro případné vrácení.

Návštěvníci jsou jiní, než co se říká o lidech. Jsou féroví a poctiví a velmi vítají tuto samoobslužnou službu a umí ji ocenit. Skupina mladých lidí se například podivovala, že jim je dávána taková důvěra, že se předpokládá, že za svoje občerstvení, za svoji útratu zaplatí. Důvěra je dnes vzácná a možná proto to funguje, nikdo nechce důvěru zneužít.

V kvelbu je zavěšena kniha s názvem Vzkaz pro čerta, kde neustále přibývají pochvalné komentáře, tak jeden vtipný za všechny: „Jsme hodní, zaplatili jsme.“ Majitel kvelbu podotýká: „Mám z toho takový dobrý pocit, že netvořím něco zbytečně a že to není pro peníze ale pro lidi“.

Kvelb už žije svým vlastním životem a lidé nakoupí a zaplatí. Pesimisté, kteří na začátku říkali, že tohle nemůže fungovat, neměli pravdu. Po České republice je takových samoobslužných občerstvení víc, ale na Kokořínsku je pravděpodobně jediné. A rozhodně stojí za návštěvu. Jen tak nahlédnout, i když žízeň zrovna nebude.

Kvelb u Čerta jsem navštívila třikrát a povídala jsem si s majiteli a tyto informace jsou výsledkem rozhovorů.

Miroslav Jehlář: „Základní myšlenka založení kvelbu bylo vytvořit místo, které bude odlišné od jiných občerstvení a bufetů, místo, které bude zajímavé, hezké, aby mělo téma a lidé sem rádi chodili. Místo, které by lahodilo oku, a to se myslím povedlo. Vypovídají o tom komentáře, které zde návštěvníci zanechávají. Člověka těší, když vidí, že z návštěvy mají lidé radost. Už jenom proto to stačí dělat. Pro potěšení lidí. Někteří jsou nadšení kromě některých dětí, protože ty do pekla nechtějí… Mám dobrý pocit, že to člověk nedělá zbytečně“.