Článek
„S politiky jednám velmi intenzivně a jsem razantní,“ ujišťoval minulý týden ve veřejné debatě v rámci filmového festivalu v Karlových Varech generální ředitel České televize Hynek Chudárek a zdůraznil, že při debatách se zástupci vládních stran je na prvním místě vyjádření, že poplatky nebudou a zaznívá argument o slibu občanům a o vládním programu. Z průzkumu ale plyne, že i sami voliči ANO nemají jednoznačný postoj a názory jsou tak půl na půl. „Výzkum veřejného mínění, na který generální ředitel České televize ve svém vystoupení odkazoval, byl zpracován výhradně pro interní potřeby managementu České televize jako jeden z podkladů pro strategické rozhodování. Z tohoto důvodu Česká televize výsledky výzkumu, včetně dat, metodiky, znění otázek ani dalších souvisejících podkladů, neposkytuje médiím ani třetím stranám,“ říká tiskový mluvčí ČT Michal Pleskot.
Některé výstupy z průzkumu prezentoval při debatě Chudárek:
- 48 % voličů ANO České televizi důvěřuje.
- 56 % voličů ANO říká, že ČT poskytuje důležité informace v krizových situacích a pomáhá lidem orientovat se v aktuálním dění.
- 46 % voličů ANO považuje zpravodajství ČT za objektivní a v dostatečné míře reprezentující různorodé názory.
Mluvčí Pleskot na dotaz HlídacíPes.org k výsledkům průzkumu dodal:
- pro 49 % z nich (voličů hnutí ANO) je ČT důležitým zdrojem informací o dění doma i ve světě.
- 39 % je s ČT spokojeno, nespokojeno je 28 %.
- 30 % považuje návrh zákona za ohrožení nezávislosti médií veřejné služby.
„Realizátorem byla nezávislá společnost pro výzkum veřejného mínění ResSOLUTION, která vzešla z výběrového řízení. Celkový počet respondentů byl 2 041 a právě tento velký vzorek umožnil i sekundární analýzy na specifických cílových skupinách, jako jsou například právě volební preference,“ upřesnil mluvčí.
Podle Chudárka by nyní navrhovaná změna znamenala snížení rozpočtu televize o 22 %. „Z toho se nedá naplňovat memorandum a provozovat veřejnoprávní televize,“ prohlásil v karlovarské debatě. V debatě ale ujistil, že „o pořady typu Peče celá země nebo Star Dance lidé nepřijdou“.
Právě v době, kdy ředitelé divizí zpracovávají krizový plán úspor, Hynek Chudárek odkládá setkání se zaměstnanci ČT a to kritizuje iniciativa Veřejnoprávně sdružující zaměstnance České televize i Českého rozhlasu. „Vyzýváme generálního ředitele, aby garantoval, že nedojde k oslabení brněnského a ostravského studia, regionální výroby, regionálního zpravodajství, krajských redakcí, redakce zahraniční ani jiných klíčových složek veřejné služby,“ napsali mimo jiné zástupci Iniciativy.
Mediální novelu svého šéfa kritizuje samotné ministerstvo kultury a v rozsáhlém dokumentu upozornilo na několik problémů, které mohou ohrozit nezávislé fungování ČT a ČRo. Na první projednání v Poslanecké sněmovně novela čeká a s návrhem bude předložen také dokument o hodnocení dopadů regulace. Pracovníci ministerstva kultury ve 49stránkovém textu nabízejí tři způsoby, jak se lze s mediální reformou vypořádat. Cesta, kterou zvolil Klempíř, je podle nich nejrizikovější.
Zdůrazňují zejména možné ohrožení redakční nezávislosti. Klempíř se domnívá, že jeho návrh všechny důležité mechanismy pro ochranu médií obsahuje. „RIA správně upozorňuje na možná rizika jednotlivých variant financování. Právě proto náš návrh obsahuje všechny pojistky, které sama RIA považuje za důležité,“ reaguje na dotazy Seznam Zpráv ministr kultury Klempíř. Důležitým předpokladem podle textu je, aby obě média zůstala nezávislá na vládní moci. „V institucionální rovině existuje riziko oslabení nezávislosti v důsledku změny modelu financování. V širším společenském kontextu může dojít k oslabení plurality médií. Druhým rizikem je rozpočtová nejistota. Financování ze státního rozpočtu je třeba nastavit tak, aby bylo předvídatelné a nebylo každoročně vystaveno ad hoc politickému vyjednávání. Případný valorizační mechanismus samozřejmě snižuje inflační riziko,“ zdůrazňují analytici. „Návrh může mít dopady na korupční rizika.“
Pět klíčových podmínek, o kterých analytici ministerstva kultury v souvislosti s Klempířovou novelou mluví:
1) Ze zákona předvídatelný a automatický mechanismus financování.
2) Dostatečná výše příspěvku odpovídající reálnému rozsahu veřejné služby.
3) Valorizace chránící systém před inflací.
4) Záruky nezávislosti na politickém rozhodování.
5) Vhodné nastavení procesů při ukončování poplatkové evidence a vypořádání nedoplatků a přeplatků.
Klempíř neustále zdůvodňuje převedení ČT a ČRo pod rozpočet mimo jiné argumentem, že na mediálních poplatcích ušetří domácnostem 2460 korun ročně. Tento důvod se mi zdá nedostatečný a hodně zástupný zakrývající skutečné důvody, což je ovládání médií politiky. Myslím, že tato roční finanční částka opravdu pomůže jen málo rodinám, stačí si roční částku převést na zboží, které je možné za to nakoupit. A navíc máme sociální systém, který by měl toto řešit a ne hromadné zrušení poplatků, které nepřinese žádnou pozitivní změnu. Navíc pokud novelu rozporuje samo ministerstvo kultury, kdo opravdu na návrhu pracoval? To tak rozsáhlou změnu zpracovával skutečně Klempíř sám bez zkušeností a relevantních znalostí? Nejen, že nebyli přizváni žádní odborníci, ale ani analytici samotného ministerstva? Zajímalo by mě proč a proč vláda nebere v potaz názor expertů a jejich věcnou kritiku tohoto nepochopitelného vládního kroku. Ten je kritizován nejen doma, ale i experty v zahraničí a vláda neuvedla vůbec žádné relevantní důvody, proč je současný princip financování veřejnoprávních médií natolik nedostatečný, že potřebuje změnu.
