Článek
Summit v Ankaře sledovali Rusové s napětím a očekávali pravděpodobně nástup rozkladu NATO, o čemž neustále hovoří. Pavel v rozhovoru uvedl, že Ukrajina, která se pyšní bojovými úspěchy, má dva měsíce na to, aby silou dotlačila Rusko k jednacímu stolu. Kreml by podle něj po zářijových volbách do Státní dumy mohl konflikt eskalovat vyhlášením všeobecné mobilizace.
Interpretace ruské státní agentury TASS slov Pavla byla úplně jiná a byla pojata jako výzva Kyjevu k obnovení jednání s Moskvou. „Český prezident vyzval k obnovení jednání s Ruskem do dvou měsíců“. K tomu doplnila, že mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov opakovaně zdůrazňoval, že je otevřeno k jednání s Ukrajinou. Když ale prezident Volodymyr Zelenskyj několikrát vyzval šéfa Kremlu k přímému jednání, vždy jej odmítl. Naposledy řekl, že k tomu nevidí důvod.
Ruské vládní noviny Vzgljad ještě doplnily, že Pavel na tiskové konferenci se Zelenským sdělil, že „k urovnání konfliktu jsou nezbytné závažné ústupky ze strany Kyjeva“. Pavel ve skutečnosti řekl, že Ukrajina bude muset pro dosažení míru udělat „řadu bolestivých ústupků“, citoval prezidenta v lednu list Ukrajinska pravda. Žádný z ruských serverů nezmínil důležitá slova Pavla o nutnosti zvýšit tlak na Rusko a o problémech, které v agresorském státě panují kvůli ukrajinským útokům.
O mobilizaci, která byla důvodem Pavlovy zmínky o dvouměsíčním intervalu, se opomenula zmínit všechna média, protože je mobilizace v Rusku velmi nepopulární. V rozhovoru Pavel hovořil o nutnosti tlačit na Rusko v době, kdy jsou Ukrajinci úspěšní a kdy ruští občané stále méně podporují válku. „Rusko má v tuto chvíli mnoho vnitřních problémů a výzev. Ruská veřejnost se stále více staví proti válce. Prezident Putin bude mít potíže udržet doma klid, a pokud tento tlak bude pokračovat, pokud Ukrajina bude i nadále schopná a úspěšná v zásazích proti cílům v hloubi ruského území, vytvoří to podmínky, za nichž bude Rusko více nakloněno vyjednávání,“ řekl Pavel. „Musíme pokračovat v tvrdém tlaku, dát Ukrajině to, co potřebuje k úspěchu v obraně, a zároveň využít veškeré diplomatické schopnosti, abychom Rusko přesvědčili, že nemá jinou možnost než vyjednávat… že pouze z vyjednávání může něco získat, zatímco pokračováním války jen ztratit,“ dodal český prezident.
Podle Petra Pavla na nynějším summitu NATO v Ankaře spojenci zachovali jednotu aliance, shodli se na posilování vlastní obrany i pokračující podpoře Ukrajiny. „Jednání samotné bylo v opravdu velice konstruktivní atmosféře. A na závěr Donald Trump všem poděkoval, řekl, že na něho udělalo velký dojem, v jakém duchu to jednání probíhalo, a zřejmě tím i ocenil to, že skutečně naprostá většina spojenců k tomu přistoupila s maximální odpovědností,“ řekl Pavel.
Pavel rovněž prohlásil, že si ze summitu odvezl spoustu podnětů v souvislosti s modernizací české armády a obranného průmyslu a bude nutné přijmout legislativní změny, které umožní rychlejší pořizování vojenské techniky. Zdůraznil rovněž shodu mezi spojenci v pokračování podpory Ukrajiny. Cílem podle něj zůstává vyvíjet tlak na Rusko, aby pochopilo, že konflikt na bojišti nelze vyhrát. Pomoc Ukrajině má být nejenom ve finanční rovině, ale i v materiální. Ovšem Babiš před odletem novinářům řekl, že Česko se na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur, tedy asi 1,7 bilionu korun, kterou státy NATO na summitu potvrdily, podílet nebude. Tady je i veřejně vidět velký názorový rozkol mezi Hradem a vládou a potažmo i mezi vládou a velkou části veřejnosti, která si na rozdíl od vlády od počátku uvědomuje důležitost podpory Ukrajiny i pro naši bezpečnost. Babiš za podpory proruských koaličních partnerů pořád ignoruje a zlehčuje nebezpečí Ruska pro náš stát a většina vlády naprosto postrádá politický rozhled v souvislosti se současným děním a to i přes různá varování expertů a politologů. Babišův přístup k summitu je značně odlišný oproti prezidentovi a vlastně nevím, proč tolik stál o pozici vedoucího delegace. Zajímal se jen o marginální záležitosti a místo tématu obrany a podpory Ukrajiny, což byla hlavní témata summitu, řešil záležitosti jako na večírku. Jídlo, fotbal, film a Melanii. Přínos účasti vlády na summitu je naprosto nulový. Nebýt prezidenta ani bychom o dění na summitu nic nevěděli, protože Babiš účast pojal jako svoji zábavu.
Ruská média se věnovala summitu i od samého začátku a jejich interpretace dění na summitu neodpovídala realitě. Moskva dlouhodobě označuje NATO za agresivní nebezpečí a interpretaci různých výroků si upravují podle svého. Pokud se výrok Rusku hodí, je absolutně pravdivý. V pohledu na summit měla ruská média rozdílné názory a ani v jednom to nebylo nic dobrého, ale jednotně psala o prezidentu Zelenském. Sjednotila se v posmívání se ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který podle nich v Ankaře nedosáhl žádného úspěchu a byl vyřazen z hlavního programu akce.
Zúčastnil se totiž jen úterní večeře lídrů NATO a na okraj summitu vystoupil na fóru zaměřeném na obranný průmysl. Hlavního jednání lídrů členských států NATO se ale nezúčastnil. Vzhledem k tomu, že Ukrajina dosud není členem NATO, je to ale celkem pochopitelné. Ruský tisk to ovšem vysvětluje tím, že se generální tajemník NATO Mark Rutte snaží Trumpa nerozčílit, a tak od něj Zelenského drží dál. Toto tvrzení ovšem padá, protože americký a ukrajinský prezident se na okraj summitu sešli k jednání a Trump překvapil vstřícným chováním k Zelenskému a i podporou Ukrajiny. To se ovšem Rusku nehodí, a tak opět překrucuje pravdu a vynechává důležité informace nebo je značně upravuje. To už je ale vzdáleno skutečnému zpravodajství na hony.
