Článek
Po NATO požaduje závazek nerozšiřování aliance na východ a přehodnocení summitu v Bukurešti v roce 2008 s příslibem členství Ukrajině a Gruzii. Putinovi ještě nikdo neřekl, že není v postavení, aby mohl diktovat zemím, do jaké vojenské aliance či společenství smí vstoupit. Místo ústupků další požadavky.
Deník Izvěstija se zmiňuje nejen o Ukrajině a Gruzii, ale požadavek se má týkat i Ázerbájdžánu, Arménie a Moldavska, se kterými NATO spolupracuje. Pro Gruzii a Moldavsko je členství v NATO problematičtější vzhledem k okupaci gruzínské Jižní Osetii a Abcházii a moldavského Podněstří Ruskem. Právě s tímto požadavkem podle ruských médií a polského serveru Onet přišli Rusové na třístranných mírových jednáních v Ženevě při setkání ukrajinské, ruské a americké delegace.
Putin zmiňuje, že údajný slib o nerozšiřování NATO měl padnout v 90. letech, kdy se rozpadal Sovětský svaz. Někdejší šéf Kremlu Michail Gorbačov potvrdil, že žádný takový závazek Aliance nikdy neučinila. „Téma rozšiřování NATO nebylo vůbec diskutováno a v těch letech nebylo ani nastoleno,“ řekl Gorbačov v roce 2014. Zmínka o nerozšiřování NATO na východ tenkrát padla, což dokazuje depeše z roku 1991. Nejednalo se však o žádný ústní slib Rusku, byla to jen úvaha, která proběhla mezi Spojenými státy a Německem, kterou Putin zaměnil za slib. Jak je u něj zvykem, přizpůsobil si fakta ke své potřebě.
Kreml vnímá rozšiřování NATO na východ jako hrozbu, a to byl i jeden z deklarovaných důvodů pro invazi na Ukrajinu. Moskva tím ale přispěla k rychlejšímu vstupu dvou dalších zemí Švédska a Finska, se kterým má Rusko dlouhou pozemní hranici.
V současných dnech mění svůj postoj k Putinovi Evropská unie, jen jestli nepřichází tato změna trochu pozdě. Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová rozeslala členským státům dokument, ve kterých jsou vyjmenovány požadavky, jaké ústupky podle Bruselu musí učinit Rusko v rámci probíhajících jednání o ukončení války na Ukrajině.
Jednání probíhají už rok a Evropská unie tam neměla nikdy přímé zastoupení. V jednáních by neměly hrát USA hlavní roli, ale Evropa, které se válka přímo dotýká. Myslím však, že ke své roli přistupovala EU velmi laxně a nesnažila se do jednání zasahovat. Brusel financuje významnou část pomoci Ukrajině a paradoxně ani EU a jednotlivé členské státy nejsou součástí vyjednávání. Navíc se na jednáních diskutuje i o možném členství Ukrajiny v EU.
V dokumentu je konečně jasně uvedeno, že Rusko zaplatí za spáchané škody a amnestie za válečné zločiny nebude. Konečně Evropa zaujala jasný postoj k Rusku, snaha o diplomacii k agresorovi je neúspěšná a válka pokračuje pátý rok. Dokument k diskuzi nese název „Základní zájmy EU při zajišťování komplexního, spravedlivého a trvalého míru a bezpečnosti kontinentu“ a uvádí, že mír „není možný bez účasti EU u jednacího stolu a bez zohlednění základních zájmů EU“.
V dokumentu je mimo jiné uvedeno, že Rusko musí respektovat nezávislost, suverenitu a územní celistvost států, zmiňuje se o odmítnutí jakéhokoliv uznání de jure okupovaných území a navrhuje jejich demilitarizaci. EU rovněž vyzývá Rusko k zastavení dezinformačních kampaní, sabotáží, kybernetických útoků či zasahování do voleb v evropských zemích a jejich sousedství. Dále Brusel odmítá plošnou amnestii za válečné zločiny a požaduje přístup mezinárodních vyšetřovatelů na místa podezření z jejich spáchání, kritizuje nadřazování ruských zákonů nad mezinárodní právo. Dalším požadavkem je, že Rusko musí poskytnout kompenzaci a přispět na obnovu Ukrajiny za škody způsobené evropským státům a evropským společnostem a za ekologické škody. K vnitřní situaci Ruska se v dokumentu uvádí požadavek svobodných a spravedlivých voleb pod mezinárodním dohledem, propuštění politických vězňů, návrat deportovaných civilistů a dětí, svobodu médií či zrušení zákona o zahraničních agentech a nechybí ani výzva ke spolupráci při vyšetřování vražd opozičních lídrů Alexeje Navalného a Borise Němcova.
Je potěšující, že Evropská unie chce být konečně součástí vyjednávání a její požadavky na Rusko jsou opravdu maximalistické. Domnívám se však, že takový postoj k Rusku už měl součástí mírových jednání před rokem. Putinovi už bylo dovoleno zajít příliš daleko. Ale kritizovat, když nemůžu nic ovlivnit, dokáže každý.
