Článek
Pokud něco hledáte ve vyhledávačích, první odpověď vám dá AI. Už jsem se setkala s tím, že některým lidem stačí tahle odpověď a dál už nic nehledají a nic si neověřují. Minulý týden hledal můj muž odpověď, protože jsem se chtěla ujistit, jak dlouho mám po operaci nosit stahovací punčochy, jestli je to opravdu šest týdnů od operace. No mělo to být jen takové ujištění. Okamžitě naskočila odpověď AI: punčochy musíte nosit 24 hodin denně, ale na noc je musíte sundávat. No s mužem jsme se pobavili. Přiznám se, že při vyhledávání nějakých informací, odpověď umělé inteligence vůbec nečtu, tohle byla výjimka, odpověď byla skutečně na pobavení. Jen pro upřesnění, odpověď od AI naskakuje nejen na Googlu, ale i na Seznamu, domnívám se, že stejné to bude i u ostatních vyhledávačů.
Ani mě tedy nepřekvapilo, že v nedávném průzkumu společnosti Originality.ai bylo zjištěno, že umělá inteligence velmi často cituje to, co již dříve napsala jiná umělá inteligence. Ve výzkumu bylo analyzováno 30 tisíc vyhledávacích dotazů, které byly zaměřeny na citlivá témata z oblasti zdraví, finance nebo právo, výsledkem je zjištění, že každý desátá citace je použita z textu předtím vytvořeného jinou uměleckou inteligencí. Nelze pochybovat o tom, že tohle kopírování není dobré a kvalita výstupů se bude postupně zhoršovat. Horší je, že zdroj může být skrytý a my ani nepoznáme, že citace není z důvěryhodných odborných zdrojů. Ubývá tedy lidského obsahu a lidé méně klikají na odkazy, když mají odpověď přímo ve vyhledávání.
Podle vědců časté využívání AI evidentně snižuje u lidí schopnost kritického myšlení. Výzkumem bylo zjištěno, že nástroje umělé inteligence mohou vést k tomu, že se lidé méně zabývají analýzou informací a jejich hodnocením. Samostatné myšlení prostě přehazují na AI. Horších výsledků kritického myšlení dosahovali mladší účastníci ve věku 17 až 25 let, kteří nástroje umělé inteligence využívali častěji. Silnější schopnosti kritického myšlení vykazovali účastníci ve věku 46 a více, protože byli na AI méně závislí. Roli podle výzkumu hraje i vyšší vzdělání, které naznačuje, že může jednotlivcům pomoci kriticky posuzovat informace generované umělou inteligencí, a nejen je bezvýhradně přijímat.
Vědci upozorňují na negativní vliv AI. Kritické myšlení je schopnost objektivně analyzovat informace, hodnotit argumenty, vytvářet nezávislé úsudky. Je základem lidské inteligence. Zjištění vědců lze shrnout do jedné informace: z umělé inteligence se blbne. Postupem času se stáváme na ní závislejší a ztrácíme řadu dovedností a schopností.
Jako příklad uvádí další studie GPS, která otupila náš orientační smysl a přetvořila naše mozky. Londýnští taxikáři, kteří si musí zapamatovat všechny možné trasy po desítkách tisíc silnic, aby získali řidičský průkaz, mají větší a rozvinutější zadní hipokampus (evolučně stará část mozku, která je důležitým centrem učení a paměti) ve srovnání s řidiči londýnských autobusů, kteří se jednoduše řídí přednastavenými trasami.
Jak se bránit proti hloupnutí, je jasné. Vyhledávat si informace opět sami a nespoléhat na umělou inteligenci, i když je to pro někoho pohodlnější a rychlejší. Jen se tomu nedá bezvýhradně věřit.
