Článek
Na pseudoproblém s pravomocemi odvolacích soudů narazila vláda právě v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo, do té doby nikdo odvolací soudy nijak výrazně nevnímal. Odvolací soudy mají přijít o možnost nařizovat nižším soudům, co zjišťovat, z čeho vycházet a jak hodnotit důkazy. „Rozhodne-li odvolací soud, že se věc vrací soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí poté, co napadený rozsudek zrušil, nemůže jej zavázat k tomu, jak má v novém rozhodnutí hodnotit důkazy a jaká má učinit skutková zjištění, ani k tomu, aby vycházel ze skutkových závěrů učiněných odvolacím soudem na podkladě jím provedeného dokazování,“ píše se v návrhu. Odvolací soud tím pádem ztrácí smysl a jeho možnost ještě zvrátit chybný rozsudek je ztracena. Podle Tejce plní novela programový závazek zmodernizovat trestní řád. Vznikla podle něj při konzultacích s advokáty, soudci i státními zástupci a profesními komorami. Začínám být alergická na slova program a programový. Vláda si ze svého programu vybírá velmi kontroverzní sliby, ale ty skutečně důležité neplní.
Podle ministerstva iniciovali změnu advokáti. Je zajímavé, že problém vedoucí ke změně přišel až s dotační kauzou Čapího hnízda, v níž čelí obžalobě premiér Andrej Babiš. Pražský městský soud ho totiž dvakrát osvobodil, odvolací soud ale tyto verdikty zrušil a zavázal prvostupňový soud, aby Babiše i spoluobžalovanou europoslankyni Janu Nagyovou uznal vinnými. Nagyová je nyní pravomocně odsouzená, Babišovo stíhání je přerušené kvůli poslanecké imunitě. Babiš postup vrchního soudu opakovaně kritizoval. Na jeho vinu však ukazuje velké množství důkazů.
Změny u odvolacích soudů mají podle ministra posílit nezávislost soudů prvního stupně. „Chceme se vrátit do úpravy, která platí, ale byla prolomena jedním rozhodnutím jednoho senátu Ústavního soudu (ÚS),“ uvedl. Vyšší soudy by podle něj neměly postupovat tak, že si provedou několik vybraných důkazů a na základě nich zavážou nižší soud, jak rozhodnout o vině. „I kdybych to vyloučil osmkrát, stejně si napíšete, co budete chtít,“ reagoval Tejc na dotaz, zda úprava souvisí s Čapím hnízdem. Dodal, že změna se nedotkne již rozhodnutých případů. „V praktické rovině se to týká neurčitého počtu případů, které teprve rozhodovány budou. Pokud už nějaký soud rozhodl, tak to platí a nemůže to být změněno,“ řekl. Tomu rozumím tak, že v kauze Čapí hnízdo už je rozhodnuto. Nejsem právník, ale většinou existuje nějaká možnost, jak se dá zákon obejít a Babiš to dělá celou svoji kariéru. Jsem laik, ale v případě různého právního názoru jsem vnímala odvolací soud a potažmo vrchní soud jako určitého „arbitra“ v posouzení sporných rozhodnutí soudů nižších instancí. A nerozumím tomu, proč dosud nikdo ještě nerozporoval úlohu odvolacích soudů a stačil jeden případ a už je z toho téma? Navíc jede vláda ve velmi zrychleném módu u všech svých rozhodnutí a značně omezuje prostor na připomínky a kritiku, které se zoufale vyhýbá.
Rozporuplné kroky současné nekompetentní vlády přibývají a začínají nebývale zaměstnávat Ústavní soud, kde se hromadí žádosti o posouzení. Skupina opozičních poslanců a senátorů napadla u Ústavního soudu sporné zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Žádají také o předběžné opatření s ohledem na to, že novela má být účinná už od listopadu. Návrh byl podán v pátek a je již evidován na Ústavním soudu. Návrh podpořilo 38 senátorů a více než 50 poslanců. „S ohledem na to, že je zde nebezpečí z prodlení, protože změny, se kterými zákon počítá, je možné aplikovat už od 1. listopadu tohoto roku, rozhodli jsme se také požádat soud, aby zvážil, zda není na místě předběžné opatření,“ uvedl poslanec a místopředseda hnutí STAN Karel Dvořák.
Změna u vedoucích stálých misí je podle Pavla zjevně protiústavní a v rozporu s ustálenou ústavní praxí. Kritici ji označují za koaliční pomstu Pavlovi za to, že odmítl jmenovat do vlády Filipa Turka (za Motoristy) a vynutil si účast na červencovém summitu NATO. Poukazují na to, že pravidla vyplývající z ústavy není možné zrušit běžným zákonem. Upozornění na to, že se jedná o protiústavní opatření, zaznívá už delší dobu, ale koalice si vysvětluje Ústavu často po svém. Ústavní pravidla by však měla platit bez ohledu na to, kdo zastává funkci hlavy státu nebo tvoří vládu. Vládní koalice si pohazuje s ústavou a zákony, jakoby to byla nějaká hra. Stejně tak si pohrává s námi se všemi a v poslední době už testuje naši trpělivost stálým zasahováním do svobod a demokracie. „Jsem ráda, že se podařilo najít širokou shodu napříč opozicí na napadení tohoto přílepku, tomu nemohu říkat jinak, aby Ústavní soud jako ta poslední vrcholná autorita dostal šanci posoudit, zda je to ústavně konformní,“ řekla pirátská poslankyně Kateřina Stojanová.
Úpravu k omezení prezidentovy kompetence prosadil ve Sněmovně pozměňovacím návrhem poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní) a to už samo o sobě ve mně vzbuzuje podezření. Vondráček mě dosud svými názory nepřesvědčil o své kompetenci a vzdělanosti, i když je právník. Na současné politické scéně se nachází plno politiků, kteří se prezentují jako právníci a někdy to neznamená vůbec nic jako například u Rajchla s jeho voláním „já jsem právník“, které přímo evokuje doplnění „a kdo je víc?“.
