Článek
Říkám záměrně snad, protože ještě není vyhráno. Americká Sněmovna reprezentantů ovládaná republikány včera podpořila rezoluci, kterou předložili demokrati, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Rezoluce nyní míří do Senátu. „Kongres nařizuje prezidentovi, aby stáhl ozbrojené síly USA z bojových operací proti Íránské islámské republice,“ píše se podle agentury AFP v rezoluci. Demokratičtí členové výboru pro zahraniční věci po hlasování podle AFP uvítali „silný a jednoznačný vzkaz Američanů adresovaný Donaldu Trumpovi“. „Je čas ukončit tuto nelegální a velmi nepopulární válku,“ dodali. Tato rezoluce má zatím spíše symbolický charakter, nicméně již je to oficiální signál k Trumpovi, proti jehož vládnutí a pokračující válce se zvedá odpor u americké veřejnosti. Vláda Trumpa naprosto mění americkou ekonomiku a zasahuje nebezpečně i svět. Americká ústava říká, že k vyhlášení války je oprávněn pouze Kongres. Demokraté chtějí těmito usneseními znovu potvrdit autoritu zákonodárné moci v této otázce vůči výkonné moci zastoupené Trumpem.
Dnes už se ani není možné vyznat v postupu této války, která porušuje mezinárodní zákony. Administrativa Trumpa a i sám Trump od února vyhlašuje protichůdná vyjádření, na která chaoticky reaguje i světový finanční trh. Od února slyšíme, že válka do pár dnů končí, že Irán je zničený, že žádá o příměří a to vše jen z americké strany. Irán tyhle výroky ihned označuje jako lživé a vyhlášení mír bude, mír nebude jsou jako na houpačce, na které se ale bohužel houpe celý svět.
Od dubna je oficiálně vyhlášeno příměří a nadále má trvat klid zbraní. Spojené státy a Irán však nadále bojují a obě strany hlásí útoky v Perském zálivu. Americké ozbrojené síly odrazily íránské raketové a dronové útoky na Kuvajt a Bahrajn a provedly obranné údery na cíle na íránském ostrově Kešm, jak ve středu oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě. Írán mezitím podnikl odvetné údery za dřívější americký útok na radarové stanice na ostrově Kešm. Rozpoutat válku je jednoduché, ale Trump ji ukončit neumí, i když neustále tvrdí, že příměří je na dosah.
Žádný konflikt, do kterého vstoupil Trump jako „samozvaný mírotvůrce“, se nepovedlo ukončit, naopak jeho zásahem se většinou ještě zvýšila eskalace útoků. Po té sám prohlásil, že mír už jej přestává zajímat a přešel do role agresora a nikdo jej nemůže zastavit. Spojené státy a Izrael opakovaně vysvětlovaly nutnost vést proti Íránu letošní válku z důvodu zničení íránského jaderného a balistického programu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý prohlásil, že iránský režim je odsouzen k zániku a Izrael k tomu přispěje. Vláda v Teheránu podle premiéra již nebude Izrael ohrožovat jadernými zbraněmi a balistickými střelami.
Americko-íránská jednání o trvalém ukončení války byla prozatím neúspěšná a hlavní témata jednání je otázka íránského obohacování uranu a již existujících zásob vysoce obohaceného uranu a posléze i znovuotevření Teheránem blokovaného Hormuzského průlivu. Teherán v reakci na americko-izraelský útok z větší části zablokoval dopravu přes Hormuzský průliv, kudy před válkou proudily světové dodávky ropy, ropných produktů či zkapalněného zemního plynu. Írán dlouhodobě tvrdí, že o získání jaderné zbraně neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze k civilním účelům. Jaderné zbraně má naopak jako jediná blízkovýchodní země Izrael, který to však nikdy nepřiznal ani nevyvrátil.
Dalším rozporuplným tvrzením Trumpa bylo začátkem března, že íránské rakety byly během letošní války „rozprášeny“ a že Íránu už z vojenského hlediska nic nezůstalo. Zprávy amerických zpravodajských služeb vypovídají však něco jiného. Podle nich si Teherán uchoval většinu svých základen a zařízení pro skladování a odpalování střel.
Rozporuplná prohlášení vyvolávají chaos a nelze vůbec odhadnout, co se vlastně děje. Bohužel konflikt se díky rostoucím cenám ropy a ropných produktů dotýká téměř celého světa.
Nikdy dřív bych nevěřila, že může „rozvrtat“ celý svět jeden člověk z důvodu svých sobeckých ambicí, na jedné straně světa Trump a na druhé Putin. Dva diktátoři, kteří jsou si již hodně podobní, dokázali zasáhnout bez skrupulí do života ostatních lidí bez ohledu na narůstající počet obětí a mezi nimi i dětí.
