Článek
Postoj fondu se změnil, ještě v listopadu kvůli nejasným závěrům analýzy vedení nevědělo, jestli začne podporu vymáhat. Po dalších rozborech nyní začali úředníci chystat vymáhání po jednotlivých společnostech. Všechny podklady budou připraveny do konce dubna a s vymáháním začne fond do konce června.
Jedná se o velký posun a chce se mi říct „konečně“. První rozsudek, který potvrdil Babišův střet zájmů, padl už před víc než rokem. Poté následovaly další, které potvrdily, že zákon o střetu zájmů dopadá i na dotace vyplácené Státním zemědělským intervenčním fondem. Fond i přes jasná stanoviska se vymáhání bránil.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond je v jiné pozici než Státní zemědělský intervenční fond. Nejedná se o úřad zřizovaný ministerstvem, ale o akciovou společnost, která je sice stoprocentně vlastněná resortem zemědělství, ale není mu přímo organizačně podřízená, funguje jako samostatný právní subjekt a řídí se pravidly platnými pro obchodní společnosti. Fondu stačí podniky vyzvat k dobrovolnému vrácení neoprávněně přijatých dotací a pokud žádost nestačí, obrací se hned na soud.
V tomto volebním období se Babiš jako premiér dostal opět do střetu zájmů a nyní oba fondy jak Státní zemědělský intervenční fond, tak Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond se zabývají analýzou, zda vložením akcií Agrofertu do RSVP Trustu opravdu naplňuje požadavky zákona o střetu zájmů. Babiš dlouhodobě střet zájmů odmítá. Stejně tak vedení Agrofertu opakovaně uvedlo, že podniká v souladu se zákony, a to včetně toho o střetu zájmů.
Holding Agrofert hospodaří na obrovské ploše 158 tisíc hektarů své či pronajaté zemědělské půdy v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a Chorvatsku a na jednotkách hektarů vlastních lesů. Již v koaliční smlouvě Babišovy vlády je zmíněn plán uzákonit předkupní právo na propachtovanou zemědělskou půdu pro podniky, které na ní již hospodaří. A tohle nemá být střet zájmů? I já jako laik rozumím jednoznačně tomuto návrhu, který nahrává holdingu Agrofert velmi viditelně. Vláda se snaží toto jasné podezření samozřejmě zdůvodnit ve svůj prospěch. „Naším cílem je, abychom opravdu zlepšili dostupnost půdy pro zemědělce hospodařící v krajině, aby oni byli zvýhodňováni na úkor nějakého zahraničního kapitálu,“ komentoval to ministr zemědělství Martin Šebestyán. Je to však velký zásah do ústavních práv vlastníka, který se přece musí sám svobodně rozhodnout, co se svou půdou udělá. Stát svým návrhem předkupního práva odebírá další svobody.
Podle kritiků, včetně bývalého ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to ale nahrává především velkým agroholdingům. Podle Petra Bendla (ODS), ministra zemědělství ve vládě Petra Nečase, jde o masivní zásah do svobodného vlastnictví, kdy „není pochyb“, že je to v zájmu Agrofertu: „Je největší firmou v jejíž prospěch by bylo předkupní právo zapsáno.“
Navíc, pokud někdo o předkupní právo stojí, může si jej sjednat ve smlouvě podle svého rozhodnutí, a ne na základě příkazu státu. Plán kritizují zejména malí zemědělci. Je evidentní, že Babiš kope jen za sebe stejně jako celou dobu své politické kariéry a říká tomu, že dělá vše pro lidi. Tohle je zářný příklad porušení Zákona o střetu zájmů. Premiér schvaluje opatření, které přinese právě jemu zásadní prospěch.
