Článek
Tento zákon je pravděpodobně protiústavní, pravomoci prezidenta jsou zakotveny v Ústavě a změna je možná jen novým ústavním zákonem. Úprava je součástí norem souvisejících s kontroverzním zákonem o státních úřednících, který nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Zrušená pravomoc prezidenta má přejít na ministra zahraničí, ale je pravděpodobné, že tento přílepek zákona nejdříve skončí u Ústavního soudu podle oznámení opozice.
Zákon o státních zaměstnancích má nahradit nynější služební zákon. Nový zákon má usnadnit výměnu státních úředníků a přiblížit zaměstnávání běžnému pracovnímu poměru. Je to evidentní pokus o zásah politiků do státní správy. Senátoři zákon odmítali právě kvůli obavám z politizace státní správy. Okamura samozřejmě naopak zákon vychvaluje: „Chceme, abychom co nejdříve dali prostor i mladým lidem. Lidem, co chtějí pracovat ve státní správě, protože dodnes je odrazovaly ty složité podmínky. Udělat to flexibilnější pro zájemce o práci ve státní správě“. Jeho vyjádření rozhodně změnu neobhájí, právě dokazuje skutečný cíl. Místopředseda STAN Karel Dvořák označil návrh za škodlivý a kritizoval, že všechny pojistky v dosavadním zákonu o státní službě, který Česko přijalo i na základě požadavku Evropské unie, chce koalice odstranit. I o této změně pravděpodobně bude rozhodovat Ústavní soud a už se tato skutečnost stává u současné koalice, která nereaguje na závažná varování o porušení Ústavy, běžnou praxí. Je to další zákon vlády, o kterém bude rozhodovat soud. Změna má platit od 1. listopadu a podle kritiků má usnadnit na obcích povolební výměnu úředníků. A vidím to stejně, zákon umožní rychlou výměnu úředníky za loajální k vládě. U Ústavního soudu nyní čeká kompetenční žaloba prezidenta, zákon o rozpočtové zodpovědnosti a jak to tak vypadá, půjdou k soudu další.
Téměř všechny kroky současné koalice jsou spojeny s kritikou a vlastně si ani nevzpomínám na něco užitečného. Schvalování kontroverzních zákonů, rušení důležitých institucí, které se vzápětí ukáží jako velký problém (zrušení Strategické komunikace), očesávání podpory a financí pro důchodce, nezaměstnané, pravděpodobné zvýšení daní a tak bych mohla pokračovat. A samozřejmě v neposlední řadě neskutečný deficit rozpočtu, který není dobrou vyhlídkou do budoucna pro nás všechny. V souvislosti s deficitem lze očekávat nejen vyšší úroky hypoték, přestože Babiš svádí vinu na ČNB, ale pravděpodobně další ovlivnění životní úrovně.
Celá opozice jedná o přístupu k tomu, co vláda předvádí. Předseda ODS Martin Kupka novinářům ve Sněmovně řekl, že ODS bude usilovat o vyjádření nedůvěry vládě a očekává, že pro budou všechny opoziční strany a hlasovat by se mohlo na konci září či začátku října. Za důvody k vyvolání schůze označil absolutní porušování programového prohlášení vlády, proti kterému jde mimo jiné návrh státního rozpočtu či střet zájmů premiéra Andreje Babiše. A myslím, že důvodů by se posbíralo daleko víc. Je málo pravděpodobné, že se hlasování o nedůvěře vlády vzhledem k počtu hlasů opozice povede, nicméně je to určitý signál pro společnost a sedět a mlčet v této situaci rozhodně nejde.
Samozřejmě, že vládu nezastaví nic, snad jen soud a ještě opozici kritizuje a poukazuje na to, že její kroky souvisí s volbami. No podle sebe soudím tebe a je to nesmysl, kritika k vládě se ozývá už dlouho před volbami. Vláda ji však naprosto ignoruje. Právě Alena Schillerová považuje záměr opozice za potřebu na sebe upozornit před volbami. „Co jiného zbývá Janu Grolichovi než dělat tato silná gesta, když má za necelý měsíc volby do Senátu,“ řekla novinářům ve Sněmovně. Jihomoravský hejtman a předseda lidovců Grolich kandiduje do horní komory na Vyškovsku. Silná gesta v souvislosti s volbami dělá právě vláda, rychle si odsouhlasuje zákony, které jí mají usnadnit vládnutí. Je tedy směšný názor Schillerové a nemyslím si, že zrovna tento krok opozice nějak výrazně změní její pozici. Na té nestačí pracovat těsně před volbami a nemyslím si, že to může změnit názor těch voličů, kteří vládě neustále nepochopitelně tleskají.
Myslím si, že odpor, kritika a připomínky především odborné společnosti mohou odsunout naprosto nekompetentní rozhodnutí a přinutit vládu k přepracování návrhů. Například, i když se zatím nepovedlo zrušit zákon o změně financování veřejnoprávních médií, přinutilo to vládu k přepracování Klempířova paskvilu a platnost plánovaná na 1. ledna 2027 se pravděpodobně nestihne. Je to sice malý úspěch, ale je to důkaz, že odpor proti krokům vládní koalice má smysl. Ale stále mě šokuje naprostá neznalost stávajících zákonů a porušování ústavních pořádků Babišovy vlády. A především absence jakékoliv snahy se s právem vůbec seznámit. Nepatří to náhodou do jejich pracovní náplně? I běžný člověk mimo vládu většinou zná aspoň Ústavu lépe než členové vlády.
