Článek
Školský zákon z prosince 1960 zakotvil současnou strukturu školství a mimo jiné prodloužil povinnou školní docházku znovu na devět let, ale poté se její délka několikrát změnila.
V 70. letech 20. století došlo ke zrušení deváté třídy, zrovna v těch letech jsem nastupovala z deváté třídy na gymnázium a se mnou se otvíral úplně první ročník pro žáky z osmých tříd. Deváté třídy byly zrušeny až do roku 1984 a základní škola byla zkrácena na 8 ročníků. Přitom byla ale povinná školní docházka prodloužena na 10 let a žáci si ji po základní škole museli dokončit pokračováním ve studiu na gymnáziu, střední odborné škole nebo středním odborném učilišti.
V roce 1990 byla povinná desetiletá docházka zkrácena opět na 9 let a byla zavedena na základních školách zpět devátá třída nejdříve nepovinně, poté od roku 1995 povinně.
Samozřejmě nejsem odborník, ale nepamatuji si, že by někteří osmáci měli se studiem problém či se nějaké větší množství po maturitě nedostalo na další studium. Ba právě naopak, byli lepšími studenty než někteří moji spolužáci, a ještě jsme jim záviděli, že studují o rok dřív. Navíc nevím, jak je to dnes, tenkrát devítka byla hrozná nuda, jen většinou samé opakování a žádné nové informace. Opakování pak následovalo i v prvním ročníku gymnázia a přechod na střední po tom lenivém roce byl celkem těžký. Možná to byl i důvod úspěchu o rok mladších studentů.
Tenkrát jsme považovali devátou třídu za ztracený rok. Dnes se debatuje o tom, zda to příliš nezatíží o rok mladší děti, než jsou teď. Vzhledem k tomu, že v minulosti už je zkušenost, možná by pomohlo udělat analýzu ze sedmdesátých let a na základě toho zjistit, jak si tenkrát žáci z osmých tříd vedli, kolik jich uspělo ve studiu, kolik jich vystudovalo vysokou školu a kolik jich neuspělo ve srovnání s deváťáky z tehdejší doby. Divila bych se, kdyby byly nějaké velké rozdíly. Jistě dnes dělat nějaké srovnávací analýzy je podstatně lepší. Nevím, jak těžké by bylo vytahovat data z minulosti, nicméně zkušenost již v naší historii je.
Vrácení této změny by přineslo finanční úspory za ušetřený jeden ročník, a navíc by studenti odcházeli do praxe o rok dřív, což by pravděpodobně přineslo další finance do státního rozpočtu v podobě daní. Navíc by to celkově mohlo přinést zvýšení úrovně vzdělání a mohl by se snížit počet žáků se základním vzděláním, kterých je v některých regionech až 14 procent bez středního vzdělání. Je také pravděpodobné, že pokud děti už budou na střední škole, bude snazší je tam udržet a pravděpodobně i školu dodělají.
V současnosti se ukazuje, že jen základní vzdělání je v dnešním světě nedostačující a nejen kvůli získání kvalifikovanější práce, ale vůbec v orientaci ve světě, v běžném životě. Určitý rozhled je důležitý a ten lze získat buď samostudiem nebo vyšším vzděláním. Prodloužení povinné školní docházky až na střední školu by pravděpodobně pomohlo dětem, které ze vzdělávání dnes předčasně vypadávají.
