Debata o zrušení deváté třídy ZŠ: úspory versus stabilita žáků

Úvahy o možném zrušení devátého ročníku základních škol se v posledních měsících objevují čím dál častěji. Ministerstvo školství uvádí, že žádné rozhodnutí zatím není na stole, přesto ale připouští, že je potřeba hledat úspory a efektivnější využití kapacit ve školách po celé zemi. Pro mnohé rodiče, učitele i zástupce obcí je tato myšlenka nepříjemná – odnáší se totiž nejen administrativa, ale i dříve zaběhnutý každodenní režim dětí.

Současné základní školství v Česku funguje již od 90. let v devítiletém cyklu. Žák vstupuje do první třídy v šesti letech a povinnou školní docházku končí v patnácti. Devátý ročník byl zaveden jako způsob, jak prodloužit jednotný vzdělávací základ a lépe připravit děti na přechod na střední školy. Řada pedagogů i psychologů ale dnes tvrdí, že běžná výuka v devítce se proměnila spíše v přípravu na přijímací zkoušky než v přínosný vzdělávací rok jako takový.

Hlavním argumentem zastánců zrušení deváté třídy je možnost úspory v rozpočtech škol. „Deváté ročníky v menších školách často neobsadí potřebný počet žáků, takže se musí slučovat či dokonce rušit,“ říká mluvčí ministerstva školství. Pro obce to znamená udržovat budovy, platit učitele navíc a zároveň počítat s tím, že žáci i tak mnohdy dojíždějí jinam. Když by se škola omezila na osmiletý cyklus, zjednodušily by se platby za provoz a minimalizovaly by se úvazky pedagogů na druhém stupni. Příznivci této varianty také argumentují tím, že pedagogové by mohli více energie vkládat do kvalitní výuky osmého ročníku, odkud by žáci pokračovali do nově zavedeného „přípravného roku“ přímo na středních školách.

Na druhé straně stojí učitelé i psychologové, kteří varují před náhlým přesunem patnáctiletých dětí do atmosféry, jež často klade vyšší důraz na konkurenci a samostatnost. „Devět let ve stejném třídním kolektivu – to je pro děti sociální kotva,“ upozorňuje školní psycholožka Jana Novotná. „Patnáctiletí, kteří skončí po osmém ročníku, by nastoupili do střední školy dříve, než by byli na to skutečně psychicky připraveni. Zvýšilo by se riziko předčasných odchodů ze vzdělávání.“ Podle pedagogických odborů by navíc zrušení „devítky“ znamenalo propouštění stovek učitelů a případně i výrazné změny v menších obcích, kde už dnes některé školy bojují s klesajícím počtem žáků.

V mnoha venkovských školách je počet žáků natolik nízký, že devátý ročník v praxi už neprobíhá. Kombinují se třídy či se žáci dojíždějí do blízkých školních zařízení. „Budovy základních škol přestávají plnit komunitní funkci, pokud nejsou naplněné,“ popisuje situaci starosta menší vesnice na Vysočině. Pokud by se devítka zrušila plošně, mohlo by to pomoci optimalizovat provozní náklady, ale zase by nastala situace, kdy bude potřeba investovat do dopravy dětí a najít kolektivní řešení pro venkovské oblasti.

Ministerstvo školství zatím oficiálně uvádí, že chce vést širší diskusi se zástupci krajů, obcí, pedagogů i rodičů, než padne jakékoliv rozhodnutí. „Strategie vzdělávací politiky 2025+ počítá s pilotními projekty, které ověří fungování modelu bez devítky v několika krajích,“ potvrdil mluvčí. Pedagogická komora i odborové svazy naopak jasně deklarovaly, že bez devátého ročníku dojde ke ztrátě pracovních míst a negativně se to dotkne speciálních programů pro děti se vzdělávacími potřebami. Své obavy vyjádřily i obce: školy slouží jako centra společenského života a jejich případné rušení by znamenalo další úbytek veřejných funkcí v regionu.

Několik krajů již dnes zkouší alternativní přístupy – některé školy například provozují osmý a devátý ročník pod jednou střechou s částí střední školy. Žáci tak mají přístup k odbornějším učitelům už v deváté třídě a mohou navštěvovat specializované kroužky. Ředitelé těchto zařízení uvádějí, že žáci dosahují lepších výsledků při přijímacích zkouškách, ale zároveň poukazují na nutnost investic do nových učeben a rozšíření kapacit. Zkušenosti z pilotů budou klíčové pro rozhodování o tom, zda se zrušení deváté třídy plošně rozšíří.

V Rakousku funguje osmiletá základka (Volksschule), po ní následuje čtyřleté všeobecné gymnázium nebo tříleté odborné školy. Tento systém je považován za dlouhodobě úspěšný, především díky včasné jazykové přípravě již od sedmého ročníku. Naopak v Německu se délka základního vzdělávání liší podle spolkových zemí – konkrétně Bavorsko zrušilo devátý ročník, zatímco Sasko jej ponechalo. Švédsko a Finsko zase kladou důraz na devítiletý jednotný základ, který je vnímán jako jeden z klíčových faktorů jejich dlouhodobě dobrých výsledků v mezinárodních testech. Podle zahraničních expertů může kratší povinná docházka fungovat jen za podmínky robustní podpory slabších žáků a dostatečné kapacity středních škol.

Průzkumy ukazují, že drtivá většina rodičů považuje zachování deváté třídy za důležité především kvůli sociálním vazbám a postupnému přechodu žáků ke středoškolskému studiu. Menšina vidí v osmiletém modelu příležitost ke zrychlení a úsporám. Nejbližší měsíce budou klíčové pro sběr dat z pilotních projektů a veřejné konzultace. Pokud se ukáže, že model bez devítky skutečně přináší úspory a nezvyšuje neúspěšnost žáků, lze očekávat, že se debata přelije i do podoby konkrétních legislativních změn.

Závěrem lze říct, že otázka zrušení deváté třídy přesahuje pouhé úvahy o finančních úsporách. Jde o to, jak zabezpečit dětem společenskou stabilitu a kvalitní vzdělání v době, kdy demografický vývoj a tlak na rozpočty škol reformu stále nutí k úsporám. Pro rozhodování je nezbytné, aby vedle ekonomických kalkulací zůstalo v popředí i to, zda patnáctiletí žáci budou skutečně připraveni na nároky středních škol – a zda nedojde k posílení neúspěšnosti těch nejslabších. Anebo naopak, jestli se podaří efektivně propojit osnovy základní a střední školy tak, aby přechod zůstal plynulý a žákům přinesl reálnou přidanou hodnotu. Sledujte další kroky ministerstva, jednání krajských zastupitelstev a pilotní projekty, které rozhodnou o tom, jak bude české školství fungovat v příští dekádě.