Článek
Ropucha obecná
Obojživelníci se, jak známo, vyskytují během svého života ve dvou formách.
Pulci disponují žábrami a dýchají ve vodě, kdežto dospělým jedincům se utvoří plicní vaky a jejich život se přesouvá na souš.
Odborný výraz Amphibia je odvozen z řeckého:
- Amphi - oba
- Bios - život
Trocha pravěké historie
„Všechna dvou i čtyřnohá zvířata vděčí za svou existenci dávným obojživelníkům.“
„Nejstarší z nich, kteří se vyvinuli z lalokoploutvých ryb rodu Rhipistria se poprvé odplazili z moře přibližně před 365 miliony let.“
„Mnozí z těchto dávných obojživelníků dosahovali gargantuovské velikosti.“
„Někteří vymřeli a jiní přivedli na svět plazy, z nichž se později vyvinuli všichni ptáci a savci.“
Parotidy
Zástupci čeledi ropuchovitých mají po stranách hlavy nápadné polokruhové žlázy.
Ty se nazývají parotidy a produkují dráždivý sekret, který se vytváří i v drobnějších žlázách neboli bradavicích, které pokrývají kůži.
Při stlačení těchto bradavic jejich obsah prudce vystříkne. Tím ropuchy odpuzují nepřátelské savce.
Pokud se např. liška nebo jiný dravec pokusí prokousnout svými zuby ropuší kůži, odnese si tlamu plnou jedu. Ten se tak stává účinnou zbraní proti nepřátelským dravcům.
Přítomnost jedu v kůži ropuch má však mnohem podstatnější příčinu.
Tak jako další obojživelníci, musí i ropuchy udržovat svou kůži vlhkou - zabraňují tak jejímu tvrdnutí a vysychání.
Tato vlhkost je však ideálním prostředím pro bakterie a plísně.
A právě proto všichni obojživelníci vylučují v kůži toxické sekrece.
„Dokonce i skokan jedlý dokáže vyloučit ve své kůži takové množství jedu, které je dostatečné k zabití středně velkého králíka.“
„Antibakteriální a fungicidní vlastnosti těchto sekrecí jsou natolik silné, že mikroorganismům a plísním neposkytují téměř žádný prostor.“
Transformace pohlavních orgánů
„Hlavní anatomickou zvláštností, která odlišuje ropuchy od ostatních žab, je přítomnost Biderova orgánu. Jde o žlázy umístěné v těle samců v blízkosti řitního otvoru neboli kloaky. Pokud dojde k poškození varlat u samce, Biderovi orgány se zvětší a stanou se funkčními vaječníky, doplněnými vejcovody. U samečka může následně dojít ke změně pohlaví a k přeměně v matku.“
Z mláďat zplozených touto cestou se obvykle rodí samci.
Ropuchy nedisponují mateřským pudem!
Období rozmnožování
V tomto období oplývají samečci sytější barvou a na kloubech předních nohou jim vyraší bradavičnaté mozoly.
Tyto mozoly slouží samečkům k tomu, aby mohli pevně zaklesnout k partnerce během rozmnožovacího aktu.
K páření dochází obvykle ve vodě - sameček během kopulace svírá samičku v podpaží.
(Oproti tomu žáby upřednostňují úchop za záda.)
Jelikož samečci bývají často v početní přesile, dochází v tomto konkurenčním boji k agresivnímu chování, kdy se jeden sameček snaží vystrnadit druhého, již kopulujícího samce.
Aby svou pozici uhájili, odrážejí aktivní samečci tyto ataky kruhovými výkopy zadníma nohama.
"Útočníci tak často svých pokusů o oddělení pářícího se páru zanechají a namísto toho se k nim připojí. Následkem toho jsou často k vidění zmítající se koule samčích ropuch, propletených kolem bezmocné samičky. “
„Dojde-li k tomuto shluku ropuch, samičky se obvykle utopí. Ani smrt samičky však samečky neodradí.“
Když biologové takové koule rozmotají, bývá přítomná samička často již v rozkladu.
Dvojice, u nichž párování proběhlo úspěšně, plavou během kopulace kolem dokola, přičemž samičky kladou vejce.
Vejce se následně spojují do řetězců, jež se omotávají kolem rákosí a vodních rostlin.
Samečci dosahují orgasmu poté, co se jejich zadní nohy spojí s kloakou samičky, vyvrhující vejce.
Jelikož ropuchy rozlišují barvy, mění se obvykle samičkám v této době kůže do jemně narůžovělé.
Doba páření trvá kolem dvou týdnů. Poté se ropuchy vracejí ke svému obvyklému samotářskému způsobu života do svého teritoria.
Ropuchy jsou totiž velmi teritoriální.
Většinu svého dospělého života tráví na úzce vymezeném území.
Ze života pulce
„Po vylíhnutí z vajec se pulci do doby, než se jim vyvinou končetiny a než zmizí ocas, živí převážně řasami.“
„Příležitostně se pojídají navzájem a celkem běžně je můžeme vidět, jak pojídají rozkládající se tělo samičky, která při páření zahynula.“
Uprostřed léta opouštějí rybníky ve vlnách jako miniaturní ropuchy, dlouhé tak 1 cm.
Vodu zaměňují za suchozemské prostředí a živí se larvami a hmyzem.
K zimnímu spánku se ukládají stejně jako dospělí jedinci.
Sexuální vyspělosti však pulci dosahují až přibližně po třech letech.
Čím vetší, tím starší
„Na rozdíl od vyšších živočichů neexistuje u obojživelníků maximální hranice jejich velikosti - čím větší ropucha je, tím vyšší je její stáří.“
Samečci mají jiné míry než samičky.
Ropuchy svlékají pravidelně kůži, aby mohlo dojít k dalšímu růstu.
Je možné dokonce dosáhnout umělého růstu, a to tím, že změníme její životní prostředí. I čerstvá kůže je svou barvou poté obvykle lépe přizpůsobena novému okolí.
„Jen málo co přijde v přírodě nazmar. Poté, co ropucha kůži svlékne, pozře ji.“
Symbol plodnosti, bohatství a prosperity
„Hromadné rozmnožování ropuch a žab v danou roční dobu vedlo ke spojování s plodností.“
“ V Evropě se totiž jejich doba páření přibližně shoduje s jarní rovnodenností, tedy 21. března."
“ Jestliže se ropucha vnímá jako symbol plodnosti, zbývá už jen krůček k tomu, aby se ztotožňovala s bohatstvím a prosperitou."
„V souladu s tím se ropucha na několika místech střední Evropy považovala za strážkyni obrovských pokladů, ukrytých v zemi.“
Toliko k ropuchám. Jsou úchvatnými živočichy, nezdá se Vám?
Slunce v Duši
Zdroj citací a parafrází: Kniha"Ropuchy a prašivky"(Adrian Morgan)
