Článek
Když jsem poprvé zažila Velikonoce v Rakousku (v roce 2017) moje úplně první reakce v duchu byla:
„A to je všechno?“
Ona to totiž není ani z poloviny tak zajímavá a energická tradice jako v Česku a na Slovensku.
Československé Velikonoce
V Česku a na Slovensku se tráví víkend pečením mazance, beránka, zdobením kraslic, řezáním vrbových proutků a pletením pomlázky.
Hlavní program vypukne pak v pondělí ráno, kdy lidé mužského pohlaví nahánějí lidi ženského pohlaví a šlehají je vrbovou pomlázkou nebo korbáčem po zadnici, aby neuschly, načež dostanou na oplátku kraslice, čokoládová vajíčka a nějaký ten alkohol do žaludku.
Někdy lidé mužského pohlaví schytají od lidí ženského pohlaví vodní či voňavou nadílku.
Rakouské a německé Velikonoce
V Rakousku a Německu jsou Velikonoce (das Ostern) o tuto krásu ochuzené.
O víkendu se sice zdobí kraslice, ale chybí pomlázka.
Chybí celá ta krásná pondělní dopolední tradice, kdy chlapci běhají po ulicích, nahánějí děvčata a šlehají je pomlázkou po zadnici.
Tradice je zde spojená s velikonočním zajíčkem (der Osterhase), který je hlavní postavou celých těchto svátku (nepočítaje Ježíše!!!)
A hlavní úkol velikonočního zajíčka? V neděli dopoledne schová sladkosti dětem na zahradě a děti je pak hledají.
Konec!
K tomu patří v dnešní době samozřejmě i hromada jiných předražených dárků, takže v některých rodinách se Velikonoce rovnají Vánocům nebo narozeninám. Ty se však, z pohledu kvantity dárků, podle mého, už také dost přehání.
No a ve chvíli, kdy děti svou velikonoční nadílku najdou, veškerá sranda končí.
V pondělí se už neděje vůbec nic. Kromě toho, že je svátek a obchody jsou zavřené, se tak maximálně sejdou rodiny spolu a možná ještě dojídají zbytky z nedělního oběda, ale jinak se neděje nic velkolepého.
A proč zrovna zajíc nosí vejce?
- Pohanská symbolika plodnosti - Zajíc byl odedávna symbolem plodnosti a nového života. Protože se zajíci na jaře začínají divoce honit po polích, lidé si je spojili s příchodem probouzející se přírody.
- Církevní symbolika - Jelikož zajíc spí s přivřenýma očima, aby jako kořist byl v neustálém pozoru, stal se symbolem bdělosti a přeneseně i zmrtvýchvstání Krista, který „nikdy nespí“.
- V minulosti lidé často vídali divoké zajíce v blízkosti hnízd čejek (ptáků, kteří hnízdí na zemi v polích). Když zajíc vyběhl z brázdy, ve které byla vejce, vznikla v lidové představivosti jednoduchá zkratka: zajíc snesl vejce.
Pomlázka/korbáč jsou světovým unikátem
U nás máme sice asi jednu básničku, ve které se objevuje velikonoční zajíček, ale tím, pokud se nepletu, kromě komerčních dekorací a pochutin, u nás zajíc hasne. (Opravte mne, pokud je tomu jinak.)
Germánská velikonoční tradice se zajíčkem se díky emigraci rozšířila i do Ameriky a Amerika se postarala o to, aby se o ní dozvěděl zbytek světa.
Naše krásná „pomlázková“ tradice zůstává před světem skrytá a to i přesto, že „zajíčková“ tradice jí nesahá ani po kotníky.
I v jiných evropských zemích najdete „proutkové“ tradice, ale nikde nemají proutky nic společného s pletením pomlázky/korbáče a šleháním žen po zadnici s nadějí na zachování její mladosti a svěžesti.
Tímto se naše pomlázková/korbáčová tradice stává naprostým světovým unikátem!!!
Slunce v Duši!
Zdroj: Zkušenosti, Gemini
