Článek
Ale má zjištění byla tak neortodoxní, že z nich vyplýval jeden paradox: Kdybych hledal ženu, která by uměla být ŽENOU, tak bych našel maximálně ženu, která to chce umět a může to učit nebo taková je a učit tím pádem nebude chtít. Protože ŽENA není ochotná vést kurzy. Ta to buď může učit společným bytím v životě nebo to může dělat na kurzu, ale ne jako ta hlavní, co kurz vede.
Protože k vedení kurzů potřebuje mít žena víc mužské energie. Jinými slovy ženy, které jsou ochotny ztratit (nebo nikdy nezískat) svou ženskou mocnou slabost a vzít zavděk alespoň silou. Proto je spousta žen, které učí ženy, jak být v ženské síle. Tedy jinými slovy jak být v mužské síle převlečené do ženských šatů. Což je úžasný mezistupeň pro ženy, které nic neví o ženské energii. Ale když si tyto ženy myslí, že posílením ženské síly půjdou plně do ženské energie, tak si zablokují cestu dál.
A tak jsem byl potěšen dotazem, který jsme dostal už potřetí. Ale tentokrát byl řečen úplně jasně: „Do Budějovic přijedete vy dva až na přednášku nebo dřív?“ A moje odpověď byla, že tam pravděpodobně budu sám, protože škola má přednost před účastí mé ženy na kurzu. Protože já, má žena asi i většina kurzistů bere její účast na mých kurzech tak, jak jsme si dosud my dva mysleli: Že ona tam je proto, aby pracovala na sobě. Zatímco nejméně 3 ženy to vidí tak, že „Hlavní lektor do Budějovic nepřijde.“
Ale upozorněním na to, že to nejméně některé ženy berou jinak, měla být slova jako: „S Martinkou se cítím bezpečněji.“ Což je princip, který má být v každé rodině: Muž dává bezpečí ženě. A žena dává lásku dětem.
A protože mé kurzy jsou postaveny jako zrychlený a účinnější život, tak účastníci kurzů se cítí jako doma. Ale i přesto nejsou mými nebo našimi dětmi. Takže já dávám bezpečí všem. Ale také nebezpečí, když chci, aby lidé čelili tomu, čemu musí čelit, aby se uzdravili. Zatímco moje žena dává bezpečí všude. Ona nechce po lidech nic. Klidně mohou odejít stejní, jako když přišli. Zatímco k mužské energii patří touha po změně, která je i nepříjemná.
Já jsem jako zubař
Který musí vyvrtat kaz, aby se nešířil a aby nakonec na všeobecnou otravu krve ten člověk neumřel. A má žena je jako lék proti bolesti. A až s ním se dá vrtat skutečně hluboko.
A ještě nejméně do konce června budu pořádat kurzy já s tím, že na některých z nich je jako bonus i účast mé ženy. A protože v Budějovicích budu v červnu, tak se musí účastníci spokojit s tím, že tak budu jen já jako vedlejší lektor, který to „jen“ udělá. A hlavní lektor, který tam „jen“ bude, tak tak s největší pravděpodobností nebude.
A Vám to nevadí?
Právě naopak. Muž, který bojuje se svou ženou o pozornost, ocenění, pocty atd. není žádný muž. To je chlapec, který si neuvědomuje to hlavní. Pozornost není moje nebo tvoje. Je naše. A já, když jsem si uměl takovou ženu vzít, tak každé její ocenění je automaticky i moje. Stejně jako každé mé ocenění je automaticky i její. Protože my nežijeme vedle sebe. Natožpak proti sobě. My jsme skutečný pár.
A navíc je tím potvrzeno to, co učím. Není to teorie. Která se v praxi ukáže jako neúčinná. Je to praxe, která je tak kontraintuitivní, že se touto cestou téměř nikdo nevydal.
A proto je čím dál víc rozvodů. A ezoterika nejenže nepomáhá, ale přímo i škodí, když není pochopena správně. Stejně jako nemůže pomoci cokoliv, co není správně pochopeno.
I na vaše (klidně anonymní) dotazy ohledně zdraví a vztahů se těším na https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi
