Článek
Každý ráno ji přeje hezký den a i pak v průběhu dne píše. Byla z něj okouzlená. A myslela že by to mohlo vyjít. Pozval jí už několikrát ven, ale vždy, když se blížil termín, tak najednou nic. Minulý týden ji pozval ven, ale pak už o tom nic nemluvil a až se ho zeptala, tak jí říkal, že se bojí, že ho odmítne a že má strach, že ji odmítne. Když mu řekla, že by ho chtěla na vztah a nejen jako kamaráda, tak jí slíbil, že přemůže svůj strach a najde si na ni čas a dojede. Dnes měla být schůzka, kdy se ještě večer jí vyptával, v kolik by chtěla se sejít, a on že ji půjčí bundu, kdyby jí byla zima. Ráno přišel pro kamarádku šok, přišla jí zpráva, kde píše, že si vzpomněl, že má s něčím pomoct své mamince.“
Pán se strašně bojí
A paní místo, aby ho pochopila, tak jen jeho strach zvětšila. Což je pochopitelné. Když člověk nevidí strach u druhého, tak to znamená, že ho nevidí ani u sebe.
A důležité je, že paní má plné právo nejít do vztahu s mamánkem, který se bojí žen. Proč mamánek? Protože normální muž by buď slíbil něco své matce a v takovémto případě ji poprosil, aby to směl udělat až další den. A kdyby jeho matka to odmítla, tak kdyby se jednalo o záchranu jejího života, tak by to splnil. Ale ve všech jiných případech by milé mamince řekl, že dává přednost svému životu.
Takže už víme, že muž je vlastně ženatý. Se svou matkou. A to je ta nejhorší varianta muže, kterého mohla kamarádka pisatelky získat, a tak mu vlastně může být neskutečně vděčná, že ji donutil, aby se s ním rozloučila.
Ale on byl tak neskutečně milej
To je přesně to, čeho se má žena bát. Protože buď je milý doopravdy. Ale pak je otázka, jak to, že je sám. Nelze vyloučit, že jsem p. Ale když je čistá touha, tak ta funguje. Zatímco touha, která je způsobena strachem, vede jen k ještě většímu strachu. Představte si to jako závaží, nebo ještě lépe pružinu el. domácího násilí. Který nejdřív ženu chytí na sladké řečičky a pak.
Ale v tomto případě se kloním spíše ke třetí možnosti: On je opravdu tak moc hodnej, až je blbej. A díky tomu neumí odmítnout matku. Samozřejmě je větší pravděpodobnost, že máma po něm nic nechtěla a on ji využil jen jako záminku. Aby vyhrál jeho strach.
Strach, který nepřemůžete
Zvlášť když je tak silný. Protože o tom svědčí jeho veliká touha. Čím větší mám strach z ženy, tím víc dělám pro to, abych ji získal. Ale když je čistá touha, tak ta funguje. Zatímco touha, která je způsobena strachem, vede jen k ještě většímu strachu.
Představte si to jako závaží nebo ještě lépe pružinu. Strach je jako pružina, kterou musí překonat ten, kdo chce sbalit ženu. To je snadné. Pro toho, kdo nemá pružinu. A je to nemožné pro toho, jehož pružina je tak silná, že ho okamžitě odmrští zpátky, když se pokusí jít aspoň trochu tím směrem.
Strach můžete uzdravit. Nebo ho aspoň přijmout.
A totéž radím i té kamarádce. Protože kdyby ona neměla svou vlastní pružinu, tak by byla ve vztahu s otcem jejího dítěte. Její pružina mohla za jejich rozchod. A také pružina, kterou měl její exmanžel.
Protože když to neudělá, tak bude muset čekat na zázrak – na muže, který ji obejme, když zrovna její pružina jí bude říkat, jak v tomhle vztahu trpí. A bude ji objímat, dokud se pružina neuvolní. A tehdy začne paní plakat a bude plakat a plakat. A muž jí bude objímat a objímat, dokud se pružina úplně neuzdraví.
A k tomu potřebuje jen jediné. Muže, který se nebojí žen, jejich pláče, jejich řevu, tichého odmítání muže a ještě asi tak milionu dalších věcí, kterými si paní podvědomě otestuje každého muže, který by ji chtěl.
Ale když tohle muž umí, tak už je většinou ve vztahu. Takže lepší, než čekat na zázrak, je uzdravit svůj strach. A až tohle paní udělá, najednou se objeví muž, kterého vždycky chtěla.
I na vaše (klidně anonymní) dotazy ohledně zdraví a vztahů se těším na https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi
