Konstelace a psychoterapie

Většina lidí konstelace nezná nebo si je plete s psychoterapií. Dokonce si to myslí i drtivá většina psychologů a žijí v představě, že je to konkurence. Ale nikdy si žádný konstelatér nehrál na to, že dělá psychoterapii, protože naše profese nepotřebuje žádnou jinou ohrožovat ani se chlubit cizím peřím. My máme svého peří dost.
Ale je nutno přiznat, že vzdělání konstelatéra není certifikované žádnou vnější autoritou. Považoval jsem to za výstřelek Berta Hellingera, který byl výrazně proti certifikaci své metody. Respektoval jsem to, ale nesouhlasil. Ale za posledního půl roku jsem byl přinucen změnit názor. Bert Hellinger měl v tomto ohledu pravdu. Protože kdyby byly konstelace certifikované, automaticky by to vedlo k zamrznutí vývoje. Takže konstelace může dělat kdokoliv. A já, protože jsem nikdy nedělal psychoterapii, ale jsem velmi zaměřen stejným směrem, jako psychoterapeuti, tak já jsem si udělal hned 2 výcviky v délce 8 let. Až po dokončení prvního výcviku jsem svou profesi začal dělat a nyní mám již za sebou víc, než 20 let praxe.

A přestože já bych si mohl hrát na to, že jsem lékař a že jsem jediný konstelatér v ČR s výcvikem ve dvou druzích rodinných konstelací, tak jsem zjistil opačnou věc: Znám 2 lidi, kteří nemají žádný výcvik a přesto mají výsledky. A pak jsou lidé, kteří mají tituly, certifikace, ale když se nechtějí učit od života, tak jsou jejich výsledky limitovány tím, co se naučili. A jejich výsledky jsou slabší, než těch, kteří bez výcviku pomáhají a učí se od každého svého klienta. Zde je nutno říct, že dotyčná dvojice už předtím 20 let pracovala v podobné profesi, takže oni jen přidali svou zkušenost s konstelacemi a proto to u nich funguje. A i přesto, že bych za nimi neposlal žádného klienta, tak vím, že jejich práce má výsledky.
A jinak neznám nikoho, kdo by měl tu drzost nabízet konstelace bez vzdělání.

Ale upřímně řečeno bych si představoval, že každý psycholog bude poučen nejméně o rodinných konstelacích a v rámci přehledu by měl mít aspoň prazákladní znalosti o dalších metodách, které jsou funkční.
Ale když existuje studentka psychologie, která zřetelně nic neví ani o základech transakční analýzy, tak pravděpodobně celý problém je hlubší. Protože transakční analýza není nic alternativního, je to naopak jedna ze základních certifikovaných, uznávaných a nejznámějších psychoterapií.
A rozdělení pana Berneho na vnitřní dítě – vnitřní dospělý a vnitřní rodič – se používá i mimo rámec psychologie. A upřímně řečeno nerozumím žádnému laikovi se zájmem o to, jak funguje naše psychika, proč by toto neměl znát. A za absolutní selhání to vidím u každého, kdo chce být psychologem, že se o to nezajímá aspoň sám, když to chybí (snad jen v počátcích) studia psychologie.

Nikdy jsem nezpochybňoval vzdělání žádného psychologa. A už vůbec ne psychoterapeuta. Do 12.4. 2023.
Tehdy vyšel článek, který si mě vzal za příklad psychošmejda. A já musel ze své posvátné úcty ke všem psychoterapeutům zjistit, že existuje 1 psycholožka, která nikdy nepracovala v oboru, ale dělá novinářku a používá svou profesi k prosazení lží o lidech, kteří konkurují psychoterapeutům.
Do té doby jsem sám nejdřív nevěřil, že je to možné, pak jsem to považoval za omyl, pak za shodu okolností a až když vyšel vyšel tento článek, tak jsem zjistil, že se jedná o koordinované úsilí zaměřené k prosazení jednoho názoru nad všemi ostatními.

Dnes jsem už paní Košlerové vděčný za to, že se rozhodla očernit právě mě a právě před půl rokem, protože kdyby to udělala o dva roky dříve, kdy jsem podle ní měl nejvíc rýžovat na ubohých obětech covidu, možná bych si hodil mašli. Protože právě tehdy jsem neměl žádné klienty, protože jsem se uzdravoval z mé mrtvičky a jí způsobené deprese. A paní Košlerová si ani nevšimla, že kromě mé řeči už na mě není žádná známka ani jedné z nemocí, i když jsem se jí omlouval za to, že moje řeč právě z tohoto důvodu není perfektní.
A stejně tak by mohl dopadnout i někdo jiný, protože pro každého člověka, který dělá svou práci s nejlepším svědomím a vědomím je nutnost čelit lžím o sobě a nemoct se bránit je tou nejhorší noční můrou.
A já najednou začal vidět, že ne každý psycholog a psychoterapeut je tak úžasný jako můj bývalý primář, který je jedním z největších odborníků na jeden druh psychoterapie v ČR i SR.

o kterém paní Košlerová nevěděla: Když píšete lži, druhého člověka buď zničíte nebo se může proti lži začít bránit. A najednou vidí věci, které si dříve nedovolil vidět. Protože ačkoliv paní Košlerová mě dala jako příklad člověka, který není vázán etickým kodexem, tak i toto byla další z lží. A paradoxně ona způsobila, že jsem přehodnotil svůj etický kodex ve prospěch pravdy. Takže ona způsobila, že teď už mohu pravdivě kritizovat, protože pořád doufám, že 99% psychoterapeutů chce dobro pro klienty a pravdu pro všechny ostatní.

jestli vás to tam táhne. Ale jestli cítíte, že to není ta pravá cesta pro vás, nemusíte.
Protože psychoterapie není věda, ale je to umění, které se dělá co nejvíc vědecky. A tudíž dva lidé se stejným výcvikem mohou mít zcela odlišné výsledky. A u jiného klienta to může být naopak.
Zatímco když vás budou léčit dva lékaři, tak jejich výsledky budou hodně podobné. Protože medicína je z 90% věda a z 10% psychologie, jak jednat s pacientem.
Zatímco u každého psychoterapeuta záleží na jeho osobnosti, protože léčí právě osobnost psychoterapeuta. A ty nejúčinnější techniky v rukou nevyzrálé nebo dokonce manipulativní osobnosti budou mít menší účinek, než prosté popovídání si s někým, kdo na to má.

Problém psychoterapeutů je v tom, že jejich stránky obsahují jen jejich vzdělání. Takže to nejdůležitější podle mě tam není. Já bych si vybral takového psychoterapeuta, který se nebojí ukázat své pravé já. A v tom se neshodneme. Protože co já považuju za plus, tak psychoterapeuti ze skupiny Psychokraviny vidí jako velké minus.
A protože Česká asociace pro psychoterapii ani Česká psychoterapeutická společnost se nedistancovaly od této skupiny, tak to musí udělat každý psychoterapeut sám za sebe. Já bych v žádném případě nedovolil nikomu z této skupiny, abych mu svěřil svou psychiku nebo dokonce duši. Protože už sama aktivní účast v této skupině je pro mě známkou nevyzrálosti a dělení na jasně bílou a temně černou. A já si jen říkám, jak takový člověk může komukoliv pomoct. Protože svět má všechny odstíny všech barev a kdo vidí jen dvě, tak má obrovský problém sám se sebou.

V každém případě, kdybyste měl pocit, že vás daný psycholog spíše brzdí, řekněte mu to. Když budete mít pocit, že nic neděláte a jen si povídáte, řekněte mu to. A podle jeho komunikace poznáte, jestli mu můžete věřit nebo ne. A jestli mu nevěříte, tak ani sebedokonalejší psycholog vám nemůže pomoct. To je věc, kterou mají konstelace stejnou jako psychoterapie.

Na právě skončeném kurzu (který není psychoterapií) tohle zažila jedna paní. Představovala ženu, která nemůže věřit žádnému muži. A já v takovém případě vyzvu všechny muže na kurzu, aby jí to zkusili dát. A ona najednou může cítit, že tam jsou rozdíly. Někdo to nedokáže dát vůbec, zatímco jiný to umí třeba na 20% a další třeba na 50%.

A když přistoupila ke mně, najednou to ze mě cítila. I když jsem byl ze všech mužů nejmenší, jediný, kdo měl po mrtvičce, jediný s nadváhou, přesto to ze mě cítila. Nakonec to nazvala pevným bodem. Kolem může být bouře a já mám pořád pevný bod v sobě.
Před 15 lety jsem ho určitě neměl. A proto, když něco řeknu, tak to má účinek. Zatímco stejná věta od jiného člověka nebude mít žádný účinek nebo dokonce opačný.
Ale já vím, že jsem teprve na počátku své cesty, protože drtivá většina lidí mé názory nebere vážně a to rozhoduje. Ale jsem rád, že paní si mohla uzdravit to, co bylo potřeba i díky mně.

Proto každému pomůže někdo jiný. A věřím, že i aktivní člen skupiny Psychokraviny může někomu pomoct. Třeba mě pomohli v tom uvidět, že ne každý psychoterapeut je vyzrálá osobnost. A že dokonce jsou tam i osobnosti, jimž svěřit svou psychiku je jako hrát si s ohněm. A díky nim jsem stvořil nový kurz, který může pomoci každému, kdo už nechce být obětí své manipulovatelnosti. Takže díky.