Článek
Váš muž je alkoholik.
Jeho průjem je ten nejmenší z důkazů. Takže zbývá jen:
- abyste si vy přiznala pravdu
- aby to udělal i on
- aby se šel léčit
- aby se uzdravil a pak vás čeká ráj na zemi.
Ta celá věc není tak snadná
Protože váš muž musí skoro umřít, aby si připustil, že má problém. Když to neuděláte aspoň vy. A u vás je to ještě obtížnější, protože vy si musíte připustit, že i vy máte problém.
Vaše diagnóza je manželka alkoholika.
A protože alkoholik se nechce léčit, tak musíte začít vy. S vaším problémem, díky kterému jste ten celý problém nechala dojít tak daleko.
Takže za to můžu já?
Ne. V žádném případě. Ale vy si můžete uzdravit svůj problém, který vedl k tomu, že váš muž začal pít. A pokračoval. A nepřestal. A nepřestává. A jestli začal před vaším seznámením, tak proč jste si vybrala právě jeho.
Jaké mám jiné možnosti?
Můžete se rozvést. A pak se dívat, jak stejný osud bude čekat vaše dítě. Naštěstí jen s určitou pravděpodobností. Kterou můžete výrazně ovlivnit, když si vyřešíte svůj díl vašeho společného problému s alkoholem.
Můžete zůstat a dívat se jak se váš muž zabije. Pomalu. Nebo pod vlivem alkoholu udělá něco strašného.
V každém případě když váš muž pije a nevyřeší se skutečný důvod, tak je téměř vyloučeno, aby se neobjevil u jeho dětí nebo vnuků. Je to prokázáno i vědecky, že otcové, kteří začali abstinovat (tedy nevyřešili problém, jen následek), tak jejich synové mají statisticky větší pravděpodobnost, že budou pít také. Já dodávám místo nich. A v tomto ohledu je jedno, zda otcové abstinují nebo ne. Proto nestačí léčba alkoholismu jak ji známe, protože skutečná příčina se nevyřeší a pak pokračuje dál v další generaci.
Proč vlastně alkoholik pije?
Protože se neskutečně bojí něčeho, co ho pronásleduje. A proto také nevidí problém. Protože kdyby ho uviděl, musel by se podívat dovnitř do sebe. A radši se zabije, než by tomu čelil.
A takový alkoholik potřebuje hodně lásky, aby byl ochoten se podívat, co mu vlastně chybí a před čím tak zoufale utíká. Ale problém je, že tu lásku potřebujete i vy. A tudíž mu ji těžko dáte. A když ano, tak to bude láska zoufalá a ne láska, která by ho mohla osvobodit.
Musíme hrát s kartami, které jsme dostali.
Snazší by bylo od něj odejít. Ale vaše dítě je i jeho dítětem. Takže i kdyby vy jste neměla nic s alkoholem nebo utíkáním od problémů společného, tak vaše dítě má. Protože vaše dítě je z poloviny váš partner a z poloviny vy.
Ale já vůbec nepiju
To je velice časté. Zdravý vztah k alkoholu se pozná podle toho, že ho neodsuzujete ani nevyžadujete. Zatímco nezdravý vztah je, když bez něj nemůžu být nebo pravý opak.
Jediný rozdíl je, že odmítáním alkoholu aspoň neničíte své tělo. Ale každá věc, kterou odmítám, mi na psychologické úrovni škodí.
Když dva řeknou totéž.
Je to vaše schopnost říct jemně, ale tvrdě: S alkoholem jako rodina končíme. A to zda ten druhý to pochopí a už (aspoň) nebude pít nebo se naopak zabejčí a na just si dá další pivo, je to jediné, co rozhoduje o tom, zda už to umíte nebo ne.
A nejlepší by bylo, kdybyste si oba začali řešit svůj problém, který ohledně alkoholu máte, přestali utíkat před tím, před čím nelze utéct a pak mohli žít svůj život.
Ale protože to asi neumíte, tak buď budete čekat, až váš muž dostane léčbu přikázanou od soudu nebo půjde dobrovolně nebo začnete vy sama. A předem vás upozorňuji, že budete plakat. Protože i vy budete muset jít dobrovolně ke svým bolestem. Ale pak bude každá z nich bolet minuty.
Nebo si počkáte, až ty bolesti budou k nesnesení a trvalé.
