Článek
Kdo tady píše bláboly?
Kdybych já přečetl odstavec blábolu, přestal bych se jím zabývat. Ale kupodivu mí čtenáři jsou lepší. Oni totiž nejen dočtou článek, ale ještě na něj reagují.
Kupodivu to je jen výjimečně u těžkých článků, zatímco u článků, které může pochopit každý, je to pravidelně. Skoro každý článek o Ukrajině má komentář „Bláboly“ nebo „Poněkud nesourodý a nesrozumitelný článek.“
Ale vysvětlení jsem dostal až tady od tohoto pána: „Pokřivená zavádějící argumentace, (účelově?) vynechávají fakta. Např. Že součástí dohod o nukleárním odzbrojení UA, a garance územní celistvosti bylo, že UA NEBUDE usilovat o vstup do NATO, a EU struktur. A přesně proto byl Západem (USA) zorganizován nelegální majdan.“
Má reakce: „Ve které smlouvě je tohle napsáno? Měl byste svůj objev zveřejnit a hlavně doložit. Víte, co je podivné? Že to netvrdí ani Putin.“
Samozřejmě žádná odpověď na to už nepřišla.
Každý vidíme v druhých jen sebe
Takže mi nezbývá, než vidět v reakci dotyčného pána důkaz mé teorie, že vidíme každý v druhém jen sebe. Nejkrásněji to vyjádřil pan Dušek tady v čase 4:50 a pak v čase asi 5:10 to ještě víc rozvedl. Je to veliká sranda, proto se to nesnažím převyprávět.
Takže Američané byli ti, co protestovali na Majdanu?
Ne. Takže Američané museli lidi nutit tisíci dolarů, aby tam šli? Ne.
Vzpomeňme si na sebe. Protože i v listopadu 1989 říkali naši komunisté, že celonárodní manifestace jsou organizovány zlými imperialisty v čele s USA. A tady používají stejnou strategii lidé z Ruska, kteří nevěří na svobodu lidí.
A protože nevěří na svobodu lidí, tak musí vidět ve všem spiknutí, protože oni to jinak neumí. Oni nevěří na svobodnou vůli, tak ji nemohou vidět ani tady.
Další důkaz mé teorie
„Překrucování faktů a vědomé lhaní na úrovni nejvyšší moci je bohužel v tomto státě normální, je to hnus fialový.“
Všiml jsem si, že tito lidé asi ani nevidí jednotlivého člověka. Takže můj individuální článek čtou skrze brýle „My-Oni“, a tudíž je logické, že nemohou vidět mě. Oni vidí mě jako součást mašinérie, která je spojená a táhne za jeden provaz. A vidí mě jako kamaráda pana Fialy, se kterým chodím každý pátek na pivo.
Ale já vidím pana Fialu jako špatného předsedu vlády, který nedělá svou politiku, a díky ní ztrácíme stamiliardy korun. Ale pořád je to lepší možnost, než mít předsedu vlády, který si vyšší stovky miliard ukradne sám, další nechá ukradnout své lidi a další biliony rozdá lidem, aby mohl vládnout. A je mu jedno, že to budeme muset jednou zaplatit my ze svého.
Chybí základní vědomí toho, jak svět funguje
„Vyjádřil jste se nepřesně, u běžného diskutujícího to v podstatě nevadí, u autora publikovaného článku ano a o čemsi to svědčí.“
Pán si asi myslí, že psát články může jen „někdo“. Ale stačí umět číst a hned musí být každému zřejmé, že tady na Seznamu může psát kdokoliv. Hned na stránce https://medium.seznam.cz hned nahoře je napsáno: „CHCI ZAČÍT PSÁT“.
Ale když věřím na spiknutí elit, tak to samozřejmě nemůžu vidět.
Co spojuje ty, co věří na spiknutí elit?
V každém případě je to nevíra v sebe. A víra v to, že za to určitě může někdo jiný.
Ve 30.letech by to byli židé. Dnes je to Amerika.
Dnes je to pan Fiala. Ale byl to před 6 lety pan Babiš? Bylo by to logické, ale k němu mají asi jiný vztah. A já se ptám, jak se panu Babišovi podařilo být předsedou vlády, a přitom za nic nemoct a pak přesvědčit své stoupence, že Fiala může za vše?
Jak se panu Babišovi podařilo přesvědčit své stoupence, že drahota a inflace je Fialova, když on sám ji způsobuje? Jednak svou předchozí politikou. Ale hlavně jako ten, kdo okamžitě může půlku inflace zrušit, stačí když dá příkaz svému podniku, aby prodával za nižší, ale ještě pořád výdělečné ceny.
Ale on dá namísto toho přednost sám sobě a tím vyhraje dvakrát. Má větší zisky a z nějakého mě nepochopitelného důvodu ještě říká, že to je vina pana Fialy a půlka národa mu to baští. A kvůli své nenažranosti a svým chybám je odsouzen k tomu být zase předsedou vlády, i když nás všechny už mohl přesvědčit, že to neumí. Ale jemu se nějak podařilo půlku národa obalamutit, že nic není jeho chyba a že za všechno můžou ti druzí.
Pak je logické, že mohl přesvědčit důchodce, že jim pomáhá, když objektivně právě důchodci umírali nejvíce v důsledku jeho chaosu v době covidu.
Je to podobná záhada, jako ta, jak mohl Hitler přesvědčit Němce, že právě spasí Německo a pak za to zaplatili svými životy nebo svým utrpením.
Jediný důvod, který mě napadá,
je ten, že pan Babiš nám všem ukazuje, jak dopadneme, když za nic nepřevezmeme zodpovědnost a budeme si pořád lhát, že my sami za nic nemůžeme. Pak máme šanci 1: 5milionům, že skončíme jako bohatý miliardář. Ale většina z nás nevidí, že i za tuto výhru musíme zaplatit neskutečnou cenu. Protože pan Babiš není šťastný (Kdo to nevidí, pak nic neví o štěstí a o tom, že skutečné štěstí se nedá zaplatit penězi). Pan Babiš používá svou rodinu a všechny lidi kolem sebe jako figurky. A hlavně když on za nic nemůže, tak pak jeho syn má schizofrenii, aby pan Babiš mohl nadále věřit tomu, že on za nic nemůže. Pokud mi nevěříte, pak si přečtěte něco o věci uznávané už desetiletí oficiální psychologií: identifikovaný pacient. Jedna moje klientka si tento pojem přeložila do dnešní psychologizované řeči jako „oběť narcisty“. Což dle mého hlediska není obecně pravda, ale v jejím případě asi ano. A bohužel asi je to nejpřesnější popis toho, čemu musel čelit jeho syn, a tudíž pro něj byla schizofrenie tím nejzdravějším způsobem, jak to celé přežít.
Tato věta také není nic jiného než pohled jednoho druhu psychoterapie na nemoci. Ona nevidí nemoci jako poruchy přizpůsobení, ale naopak jako nejlepší přizpůsobení se „nemocným podmínkám.“ A je to psychoterapie všemi uznávaná a státem certifikovaná, i když ani zdaleka nejčastější, protože vyžaduje víc než jen schopnost naslouchat.
A bohužel většina ostatních jeho věrných nemá ani peníze, za které by si mohla dovolit si předstírat, že jsou šťastní.
A dokonce toto mé vysvětlení funguje i na situaci v Německu. Tak doufejme, že třetina národa nás nezavleče do takového neštěstí jako se to podařilo třetině Němců v roce 1932, ale jen do naší nouze, kterou pak budeme muset řešit na úkor těch, kterým se původně mělo pomoci.