Článek
Protože když budeme vědět, kde nám něco hrozí, tak tam nepůjdeme. Nebo s větší opatrností.
A co lidi, kteří chtějí dělat stejné zlo?
Ti potřebují naši pomoc. Protože jinak udělají to samé. Pachatel cítil bolest a chtěl, aby ji co nejvíc lidí cítilo s ním. A my se teď můžeme líp dívat kolem sebe, abychom mohli pomoct lidem, kteří cítí podobnou bolest, aby si ji mohli uzdravit a nepřenášeli ji na nás.
Takže když uvidíte jakýkoliv hejt (nenávistný komentář) na sociálních sítích, napište mu, že ho na dálku objímáte. Protože jaký jiný důvod k hejtu může mít než svou vlastní bolest.
Když uvidíte člověka, který se chová nenávistně, zlobně nebo není úplně v pohodě, usmějte se na něj. Možná právě zachraňujete desítky životů.
A když to neumíte, tak se to naučte. Protože je to neskutečná úleva, když vám dojde, že drtivá většina hejtů speciálně pro vás, není vůbec pro vás. Totéž učí 4 dohody, že nic si nemáme brát osobně. Ale je veliký rozdíl, jestli to víme jen proto, že jsem se to dozvěděli nebo proto, že to víme každou svou buňkou. V prvním případě to nefunguje nebo se potlačujeme. Ve druhém je to spontánní pravda, která je přirozená, a tudíž má úplně jiný výsledek.
Uzdravte si všechny své části, které chtějí ubližovat.
Sice přijdou ti, kteří to nejméně potřebují. U kterých nehrozí, že by někomu ublížili. Ale pomůže to jim. A čím víc lidí bude žít přirozeně dobře, tím víc se to z nich bude šířit i na ty ostatní.
Zatímco lidé, kteří jsou dobří, protože to tak má být, ti také inspirují ostatní. Ale protože to není přirozené, ale nucené, tak na druhé přenášejí energii nucení, nátlaku a potlačení. Takže pomáhají zlu, přestože se snaží o pravý opak.
Můžete si představit sami sebe jako herce. A každý z nás je obklopen silami zla i dobra. A není naše vědomá volba, kdo do nás vejde a tím pádem čí hru hrajeme. A budete se divit, jak přesný tohle je popis reality.
Naštěstí každý z nás má možnost v sobě uzdravit zlo a pak se nakonec zjistí, že zlo nikdy neexistovalo. Byla to jen bolest.
A bolest se nedá „uzdravit“ potlačením. Ale uzdravit se dá. Nejjednodušší, a přitom ne úplně neúčinnou cestou je obejmutí. Ale protože v naší společnost je objetí vyhrazeno jen pro nejbližší, tak jsme si sami sobě vzali jednu z mnoha cest, jak si pomoci sami.
A pak vyhledáme odborníky. A vůbec netušíme, že odborníci neví nic o tom, jak se doopravdy uzdravit. Takže pak jsou lidé, jako pan Dušek, kteří ví. Ale jeho cesta není pro každého. A navíc jeho cesta je i někdy nebezpečná, třeba když se týká očkování. Takže většina nedělá nic a přitom už je tady cesta „téměř vědecké ezoteriky“, která kombinuje to nejlepší z ezoteriky, tak možnost si každou věc ověřit, téměř vědecky.
Zlo nás fascinuje, protože se chceme naučit, jak se mu vyhnout pro příště
Ale tady je nebezpečí, že příčinu uvidíme, kde není nebo rozhodně není.
Mezi tu první patří povídání o tom, že policie měla jít na všechny budovy filozofické fakulty. Ale kdyby tam byla, tak by pachatel udělal totéž jinde. On nechtěl ublížit někomu speciálně. On chtěl ubližovat.
Mezi tu druhou patří to, že vinna je vláda. A bohužel když si tohle někdo myslí, tak potřebuje moc a moc objímání, protože pohádka, že vláda může za všechno, je z těch nejhloupějších. A je jen shoda okolností, že za to může vláda. Kdyby to byla vláda demagogů, tak by za to mohli židé (30.léta), migranti, podnikatelé (za minulé vlády), buržousti (dle komunistů), Ukrajinci (SPD, ANO) nebo kdokoliv jiný, na koho by ukázal ten s podobnou, ale dobře skrytou nenávistí. Přičemž vláda může za mnohé, stejně tak i všechny zmíněné skupiny. Ale každý je vinen sám za sebe. Když někdo myslí kolektivně, tak nemyslí. A musíme se podívat, kdo tahá za nitky. A komu to slouží.
A skutečné příčiny?
Nenávist. Bolest. Pocit, že nic už nemá smysl. Nemožnost ovlivnit svůj život. Beznaděj. Pocit, že můj život řídí někdo jiný nebo něco jiného.
A všechny tyto věci se dají uzdravit. Ale musíme začít každý u sebe. Protože dokud chceme řešit všechno venku, tak za prvé toho nikdy nedosáhneme.
2. Připravujeme půdu pro takové zrůdnosti, jako byl nacismus nebo komunismus. Až na to, že tentokrát to bude asi něco jako kombinace greendealismu, nejhoršího feminismu, LGBT-ismu (což je něco úplně jiného, než boj za práva LGBT), ESG-ismu, intersekcionality a kdovíčeho dalšího.
3. Nám může být dobře, jen když uzdravíme sebe. Zatímco násilný boj za uzdravení ostatních vede vždy jedině k násilí.
Násilí je nezbytné jen tam, kde jím odvracíme větší nebezpečí
Takže když uvidíte někoho, jak se připravuje na podobný čin, tak je třeba ho hospitalizovat, aby se mohl uzdravit proti své vůli (když má psychiatrickou nemoc). A když někomu hučí v hlavě, tak je to veliké upozornění na to, že tady je možná psychiatrická nemoc přítomna.
