Článek
Já si třeba pamatuji na svůj sen, který byl absolutně nesmyslný. Vyměňoval jsem si v něm známky se svým spolužákem a on mi řekl, že mi dá známku, a to nebyla žádná známka. Neměla perforaci, byla tlustá a byl na ní hologram. Tehdy jsem ale to slovo neznal. Ale i v tom snu jsem věděl, že takováto známka neexistuje a že to může něco být, ale rozhodně ne známka.
Když jsme se probudil, tento sen jsem si zapamatoval, protože byl tak divný. A o měsíc později jsem byl u svého kamaráda, na stejném místě, jako jsem byl ve snu, vyměňoval s ním známky a on najednou nabídl něco, co nemohla být známka, protože to nemělo perforaci, bylo to tlusté a já si najednou uvědomil, že to je přesně jako v mém snu. A hádal jsme se s ním, přesně jako v tom snu, že tohle přece nemůže být známka. A také jsem pořád nevěděl, co je hologram, ale známka byla přesně taková, do každičkého detailu, jaká byla ve snu.
Pak se mi stal ještě jeden sen, ve kterém jsem si už v průběhu té akce uvědomil, že prožívám realitu svého snu. Ale protože jsem to zachytil dříve, tak jsem se pokusil udělat všechno pro to, aby realita skončila jinak než sen. A i když jsem se o to snažil a nejméně 3× se pokusil realitu změnit, stejně to nakonec skončilo jako v mém snu.
Máte podobný příběh?
Nebo jste prožili něco jako toto?
Vím, že takových lidí je víc. Ale bojí se své příběhy říkat jiným lidem, aby neskončili na blázinci. Já se toho nebojím, koneckonců jsem 2 roky pracoval jako psychiatr a můj oblíbený vtip byl o tom, v čem se liší blázen od psychiatra? V jedné verzi má psychiatr klíče, jinak je to stejné.
Ve druhé psychiatr po skončení pracovní doby může odejít.
Takže jestli máte někdo podobnou zkušenost, pošlete mi ji. A já ji zveřejním, ale bez uvedení vašeho jména. Aby všichni ostatní se nemuseli bát, že jsou jediní a divní. A aby i vy jste věděl/a, že takových jsou mraky. A že ne každý, kdo vidí mrtvé, duchy a podobné bytosti musí být schizofrenik.
Jaký je rozdíl mezi schizofrenií a normálním člověkem?
Schizofrenik vidí divné věci a myslí si, že jsou pravdivé v této realitě.
Normální člověk všechny tyto věci popírá, aby nebyl označen za blázna.
A člověk na cestě je vidí, ale umí rozeznat, které věci patří do vnější reality a které do té jiné, která má na nás negativní vliv, jen když se začneme bát. Ale ovlivňuje nás, v této „realitě“ můžeme najít informaci, kam nemáme jít nebo čeho se vystříhat a v důsledku toho si zachránit život.
Zatímco normální člověk se jich bojí a tím pádem se z nich nemůže poučit.
Schizofrenik jim úplně propadá, ztrácí přehled o realitě a tím pádem může být nebezpečný sobě i ostatním.
Anonymně říct svůj příběh vás neohrozí
a váš příběh může někomu pomoct. Protože já věřím, že před samotným vypuknutím psychiatrické nemoci tam může být časové okno, během kterého se můžete uzdravit, abyste přeskočili z diagnózy schizofrenie rovnou do člověka na cestě, který umí rozlišovat obě „reality“, a tím pádem mu už psychóza nehrozí.
A když vy máte svou zkušenost a přesto jste se nikdy neléčil na psychiatrii, tak máte téměř jistotu, že vám nebezpečí schizofrenie nehrozí. Protože vy už umíte rozlišovat mezi tím, co je skutečné, a tím, co je skutečné jinak.
