Článek
Jeden účastník kurzu měl přání: Přál si, aby jeho žena s ním zažívala orgasmus pravidelně, ne jen občas. Vyšlo najevo, že jeho žena se toho bojí, že by to pro ni bylo moc silné.
Když se vyřešil důvod, proč ona má orgasmus jen někdy, skoro ihned se objevil
strach, že ji její muž opustí
Tak jsme postavili konstelaci, ve které bylo „to, co v ní chce, aby on ji opustil“. A ejhle, objevila se paní, která říkala, že každý si chce jen užít a pak ji opustí. Už podle její mluvy bylo zřejmé, že to nebyla součást paní v užším slova smyslu, tedy že se jedná o její minulý život nebo přivtělenou duši.
Pak jsme postavili „muže, který ji opustil“. Řekl jsem mu, že by se mohl ženě omluvit. On se jí uklonil na znamení omluvy. Ale pak si začal stěžoval, že pro ni dělal první poslední a stejně ho nakonec vyštvala. A najednou se vymrštil a řekl: To ty by ses měla uklonit mě.
A kupodivu to žena udělala. Když už si začala stěžovat na něj, že zase má být vše podle něho, tak ten muž udělal vstřícné gesto a ukláněli se jeden druhému. A pak spolu odešli do světla, protože oba už byli dávno mrtví.
Ženě se ulevilo. Ztratila pocit, že ji muž opustí a získala v něj důvěru.
Je to sice jen 3 měsíce od té doby, ale přetrvává dobrý pocit u paní, tak u jejího manžela.
Když se bojím, že ten druhý něco udělá,
vždy to něco ve mně chce. Když se bojím, že mi druhý bude nevěrný, musím si vyřešit „svou touhu“, aby mi byl nevěrný. Když budu chtít měnit druhého, velmi pravděpodobně neuspěji. Když budu chtít změnit sebe, jde to snadněji, než se nám zdá. Jen k tomu potřebujeme umět rozlišit, co jsem skutečně já a co „mě okupuje“.
Když nevím, co chci nebo chci 2 věci, které si protiřečí.
Vždy tam bude nejméně 1 část, která není já a která jde proti mým zájmům. A je jen jediná cesta, která pomůže mě i té části, která není já. Je to cesta lásky a současně jasných hranic.
Láska bez hranic je k smíchu těm, kteří na lásku nevěří. A hranice bez lásky jsou tvrdé a necitlivé.
