Článek
Někdy zkrátka nastane čas posunout věci dál.
Sebe, věci, události… zkrátka celý život nebo jeho část, případně součást.
Tak také v mém případě jsem se odhodlal k několika drobným zásadním změnám, které ovšem mají docela velké následky i souvislosti.
Nebudu dlouho teoretizovat: rozhodl jsem se přejít z PC na iMac.
Nejsem žádný počítačový nováček. První PC Intel 386 jsem si pořídil v r. 1993. Důvodem bylo napsat filmový scénář pohádky pro Helenu Růžičkovou. Důvod to byl tedy více než pádný a scénář skutečně vznikl. Co ovšem nevzniklo, byl samotný film - producent krachem AB banky přišel o všechny peníze a bylo po pohádce.
Je zajímavé, že tehdy mne varovali, ať si nepořizuji iMac. Dobově měli pravdu. Pro můj běžný „spisovatelský“ účel bylo PC neskonale lepší. A co víc: jistá nedokonalost, či spíše historický vývoj mne naučily si umět poradit a vyznat se.
Zažil jsem takové perličky, jako že mne zlobila zvuková karta Sound Galaxy. Po dvou výměnách došlo i na jiné kontroly (benchmark jsem neovládal) a zjistilo se, že na vině je vadná paměť.
To rozšířilo moje počítačové obzory i v tom smyslu, že mne to zdokonalilo myslet paralelně, v několika rovinách.
A tak jsem začal s PC od DOS 5.5 a Win 3.0 a Software 602 až po dnešní Windows 10 a na notebooku i Windows 11. Mezitím byly všelijaké ty Win 95\98, Milénia, XP a Win 7… Ušel jsem v tomto směru hezký kus cesty.
Nastal tedy čas na změnu, změnu radikální.
Změna
Nedá se nic dělat, dlouho jsem váhal a zvažoval všechna pro a proti. Nakonec jsem se po zralé úvaze rozhodl, že přejdu na Apple iMac. Jsem si vědom řady rizik, učím se postupně všechny ty odlišnosti - jako třeba klávesové zkratky apod. - naštěstí vlastním již řadu let iPhone, takže v jistém ohledu mám některé věci usnadněny.
Všechno má pochopitelně svůj důvod.
Takže se nechci ani chlubit ani vytahovat: jde zkrátka o vysloveně praktická řešení.
iPhone se stal hlavním mobilem z toho důvodu, že přítel je skoro nevidomý a před několika lety to byl pouze tento mobil, který mu dokázal spolehlivě přečíst, co je na obrazovce. - Ano dnes už to umějí i mobily s Androidem. Ale před lety nikoli.
Co mne tedy vede k oné změně počítačové?
Je to editování videa.
Pustil jsem se, možná ve své stařecké pošetilosti, na stará kolena do natáčení vlogů. Nedělám z toho žádné velké umění ani si od toho mnoho neslibuji - ni zisk, ni slávu. Jak mne potěšil jeden reagující divák, začal mne sledovat jako „bizár“. Rád mu to věřím.
Začal jsem tedy, hnán vlogovací pohnutkou, natáčet.
V tom jsem poslechl mladého YouTubera Tadeáše: „Nic neodkládejte, nerozvažujte dlouho… nejdůležitější je začít.“ Budete se smát, klukovi bylo 16, když tohle prohlásil a já - tehdy 65 letý stařec - jej respektoval a rozhodl se řídit jeho radou.
A tak jsem začal. Svým způsobem by to měl být jakýsi doplněk k mým blogům, které řadu let píšu. Takový „třetí“ rozměr.
S editací videa mám rovněž řadu zkušeností. Microsoft video, Pinnacle, Sony… částečně i Adobe Premiere… a co já vím. Najít ideální software se mi stejně nepodařilo. Ten software totiž vymýšlejí programátoři a ne lidé, který střihají :)
Co jsem ovšem netušil je, že mé současné PC už stačí stříhat jen tak tak. A to jsem zkusil snad méně náročný program Nero Video. Po necelých 40 krátkých videích a další desítce soukromého čtení mi došla trpělivost. Dělat jeden střih 1-2 i více minut, neboli střihat cca 5-8 minut skoro celý den je zkrátka volovina.
A s každou aktualizací Windows je to horší a horší.
No a tak po zralé úvaze nastal čas na změnu - proto tedy iMac. Půl peněz na něj jsem dostal jako krásný vánoční dárek.
A tak: méně řečí, víc činů… držte mi palce!
