Článek
Následující text je „generikem“ blogu uveřejněného jinde, ale to mi nevadí, abych se o své postřehy nepodělil i s vámi zde.
- - -
Snad už od počátku srpna všechny super/hyper markety a velké i specializované obchody a e-shopy útočí na rodičovské peněženky a dětská srdce stylem: „To musím mít!“
A dětem vrtají do hlavy myšlenku typu: „Pokud nebudu mít tuhle tašku, penál, sešit… s tímhle hašašírou*), tak jsem ve škole vyřízený/á!“
Pravdou je, že výrobcům – či spíše dovozcům – je zatěžko sledovat všechny ty módní dětské trendy. Jsa nerodič, ani bych neuměl všechny ty oblíbené postavy vyjmenovat: mončičáči, critters, ninja želvy, poníci… nejnověji labubu… =*) zmíněný pojem hašašíra.
A, ruku na srdce, zejména levní prodejci sáhnou raději po loňských výprodejových kolekcích s tradičními stálicemi hašašírů a jiných oblíbenin, než aby „riskovali“, že letošní hit sezóny nevyprodají a na příští rok budou muset šáhnout do extra slev, o místě zabírajícím ve skladu nemluvě.
Ano, i velcí prodejci nabízejí modely a vzory až oči přecházejí, ale i oni s těmi hity jsou na tom opatrně. Tady je malá přehlídka.
Škola
Škola
Škola
Škola
Škola
Škola
Chápu, že nad těmi cenami si zoufají zejména rodiče.
A až se z toho trochu vzpamatují, dostanou další ťafku v podobě toho, co všechno si škola nadiktuje, že žáček musí rozhodně mít, aby mohl chodit do jejich vzácné školy. To už mi trochu zavání i vydíráním.
A když k tomu připočtete to, o kolik vaše děcko přes prázdniny vyrostlo (o kolik dokáže za 2 měsíce vyrazit, o puberťácích nemluvě?) a co všechno je mu zase malé – botami počínaje – to už je pomalu na bankovní půjčku.
A tečku tomu dají obědy, družiny a volitelné kroužky.
Na něco jsem zapomněl?
Ach, ano. „Mami, rozhodně potřebuji ten nový mobil, protože Sabča, Adrína… Matyáš, Filip… už mají nejnovější a já přeci s tím starým nebudu cringe.“
Rodiče mi prominou, že nedostatečně kopíruji styl mluvy a slovník jejich potomků. A už jenom použitím onoho „Cringe…“ by mne označili za boomera.
Škola
Pokud máte jako rodiče školních dítek z toho hlavu zamotanou, pak vás zvu na malou, neakademickou školní exkurzi do Japonska.
Nejprve pár slov o tamějších školních taškách. Říká se jim „randoseru“.
Cena za ně je astronomická: 800-900 $! Tedy nějakých 17-19.000Kč!
Ovšem…
Je to školní aktovka s neuvěřitelnou výdrží. Je vybavena nejen ochrannými-reflexními, ale přímo garantovanými bezpečnostními prvky. Může krýt hlavu, dokonce může sloužit jako plovák… v seismicky neklidném Japonsku doslova nutnost. Vybrané modely mají i wifi sledování a žádný aktivista do toho nekecá! Bezpečnost dětí především!
Pochopitelně to není školní taška na jeden školní rok, ale na celých 6 školních let… A výrobce garantuje opravu zdarma!
A co ještě dodám k japonské škole?
Víte, že tam nemají uklízečky? Všechno si dělají samy děti.
A to včetně úklidu toalet. A nikdo se z toho neulejvá.
(Já vím, možná jste čekali trochu jiné, peprné slovo.)
Tak co, přežil by tuhle „školní výuku“ váš miláček?
Nuže, dobře nakupte, ke spokojenosti vaší kapsy, vašich potomků i školy…
- - -
No, a ještě ten zmiňovaný citát v názvu článku: Chůva k pohledání - anglicky. (Česká verze zde – bez záruky.)