Článek
V dohadech, jak moc byla závěrečná zpráva parlamentní vyšetřovací komise k tragédii na Filozofické fakultě ovlivněna politicky a zda úmyslně nezamlčela zásadní pochybení Policie, či dalších složek IZS (Integrovaný záchranný systém), zapadlo skutečně pozoruhodné vyšetřování vraždy otce DK, kterého tento masový vrah střelil „škorpionem“ třikrát do oblasti hlavy a krku.
Pozoruhodnost tohoto vyšetřování, které by si parta ze seriálu První oddělení, či inspektoři Bouše a Brůžek od pana Rady Vacátka, pravděpodobně za rámeček nedali, je patrná už při prvním pohledu na časovou osu celé události, kterou vyšetřovací komise zveřejnila jako přílohu svojí zprávy.
https://www.psp.cz/sqw/sd.sqw?cd=5919&o=9
V ní se jako první informace objevuje údaj o telefonátu svědkyně, která je ve zprávě jmenována, o možné chystané sebevraždě jejího kamaráda a následující sdělení, že DK míří do Prahy.
Časová osa FFUK
Zde stojí za to, v souvislosti se zveřejněním jména vrahovi kamarádky, zmínit ochranu osobních údajů, kterou vyšetřovací komise avizovala slovy: „S ohledem na ochranu osobních údajů svědků, na ochranu soukromí svědků a na citlivý přístup vyšetřovací komise ke všem osobám zainteresovaným ve vyšetřované tragické věci neuvádí vyšetřovací komise v této závěrečné zprávě žádné osobní údaje slyšených svědků.“
Bez ohledu na údaj o tom, že DK míří do Prahy se ale ve zprávě vyšetřovací komise dočteme, že kladenští policisté ve 12:46 nalezli mužské tělo bez známek života – pravděpodobně DK.
Zde je třeba ještě dodat, že absurditě celého vyšetřování přidalo i vyjádření policejního ředitele Matějčka, kterými popsal začátky vyšetřování takto: „Věděli jsme, že tam byla nalezena mrtvola. Ze začátku se pracovalo s tím, že je to mrtvola toho pachatele, protože vyhrožoval sebevraždou, později se zjistilo, že to je jeho otec…“
Z toho tedy plyne, že se policie zpočátku domnívala, že našla tělo DK, který spáchal sebevraždu.
Inspektoři Brůžek a Bouše by pravděpodobně zbystřili, kdyby viděli tělo 55 letého muže, které leželo v kaluži krve s třemi výstřely ze „škorpionu“ v hlavě, mělo hlavu podloženou polínkem a vedle ležela sekera. Pravděpodobně by volali na direkci a hlásili by „pane Rado, máme tady mord“.
Ne tak naše Policie. Podle ní ležel na místě 24 letý sebevrah. Pokud k tomu přidáme klíč v zámku, kterým byl dům zamčený zvenku, viz níže, tak asi není k „profesionálnímu zásahu“, jak ho nazval Vít Rakušan (STAN), co dodávat - můžeme se jen chytnout za hlavu.
Vyšetřovací komise toto sama popsala takto: „Hledaná osoba dne 21. 12. 2023 v ranních hodinách v rodinném domě v Hostouni, který užívala společně se svými rodiči a sestrou, usmrtila minimálně třemi výstřely do hlavy zezadu z legálně držené samonabíjecí pistole zn. CZ Skorpion 61.S, ráže 7,65 mm, svého otce sedícího v obývacím pokoji u jídelního stolu. Tělo svého otce poté hledaná osoba od jídelního stolu přesunula ke konferenčnímu stolku, kde mu hlavu podložila dřevěným polínkem a zřejmě v úmyslu oddělit hlavu poškozeného si přinesla černo-oranžovou sekeru zn. Fiskars nalezenou na místě činu.“
Tady by zkušený vyšetřovatel pražské Mordparty z 1. oddělení Kozák (v seriálu ho zahrál Ondřej Vetchý) měl zřejmě jasno hned od první chvíle, protože by si řekl, že jde o podivnou sebevraždu, když byla oběť (evidentně o desítky let starší, než hledaný “sebevrah”) odtáhnuta od stolu, což je se třemi dírami v hlavě bez stop krve na podlaze nemožné a měla navíc pod hlavou poleno a vedle oranžovou sekeru známé značky.
Zde je třeba si navíc uvědomit, že 3-4 náboje o průměru téměř 8 mm vypálené zblízka zřejmě hlavu poznamenají tak, že je to patrné i pokud tělo leží na zádech. Což byl jeden z argumentů Policie, proč si myslela, že jde o sebevraha.
Zvláštní otázka pak je i metoda určení smrti. Ve zprávě se totiž píše, že mrtvého zběžně prohlédla na místě přítomná posádka středočeské záchranky, která pouze konstatovala smrt, ale mrtvé tělo nijak detailně neprohlížela ani nezjišťovala příčinu úmrtí.
Na jiném místě je ale uvedeno, že záchranná služba ohledala tělo a konstatovala exitus. Jak to tedy bylo? A řešil vůbec někdo tento rozpor?
Nejsem odborníkem, ale předpokládám, že se přivolaný záchranář musel minimálně k tělu naklonit a zjistit životní funkce, tedy minimálně zda dýchá, zda nahmatá na krku puls, nebo zda funguje srdce. Tvrdit, že si v takové situaci a navíc, pokud tělo ohledáváte, nevšimnete, že má tělo, byť zezadu, rozstřelenu hlavu a krk, je přinejmenším zvláštní. Stejně tak, jako si nevšimnout krvavých stop vedoucích k tělu od jídelního stolu, kde byl otec svým synem zastřelen.
Mimochodem stále u nás ze zákona platí to, že smrt může konstatovat pouze lékař, který tělo prohlédl.
To ale zdaleka není všechno, co na vyšetřování vraždy vrahova otce zaujme.
Je totiž naprosto jasné, že prvním důkazem a důležitou indicií musel být pro policisty, kteří vnikli do domu tak, že se jim podle zprávy podařilo otočit klíčem zlomeným v zámku, musel být právě onen klíč zlomený v zámku. Zda ho vrah zlomil úmyslně, či nedopatřením, je v podstatě jedno, důležité je, že ho nechal zvenku.
Tady by už i inspektora Clouseau napadlo, že se sebevrah předtím, než si donesl sekeru a lehl si na poleno do kaluže krve, nezamknul zvenku.
Ale teď chvíli vážně, i když na výše uvedeném k smíchu rozhodně nic není.
Zrekapitulujme si, co zhruba ve 12:50 – policie věděla, resp. z dostupných důkazů měla vědět:
- v rodinném domě uzavřeném v zámku zlomeným klíčem zvenku, došlo k vraždě
- mrtvý je starší muž, pravděpodobně otec DK
- pachatel je na útěku
- v domě žil DK, který hrozil sebevraždou, má vypnutý telefon a pravděpodobně jede do Prahy
Usoudit z toho, že tělo patří hledanému „sebevrahovi“ DK, to chce skutečně unikátní policejní myšlení a profesionální chování, jak o něm mluvil zmíněný Vít Rakušan.
O chvíli později - ve 12:51 - byla do policejního systému vložena informace, že byl ve 12:17 lokalizován vrahův telefon v lokalitě Hostouň – Běloky – Dobrovíz, tedy směrem na letiště v Ruzyni.
Není tedy jasné, proč si policie nezjistila obratem možná spojení z místa vraždy do Prahy a nezačala po vrahovi (v tu chvíli minimálně po důvodně podezřelém z vraždy) pátrat. Pokud si někdo vzpomene, jak bylo veřejnosti představováno unikátní policejní centrum, které umí za okamžik vyhledat úplně všechno, včetně záběrů uličních kamer, pak mu další postup Policie musí být záhadou.
Zjistilo by se totiž, že v tu dobu jel z vrahova bydliště jen autobus č.319 ve 12:09 a ten jel směrem na letiště, kde měl jen jeden přípoj směrem do Prahy, který vrah využil a ve 12:39 odjel autobusem č.119 směr Praha, přestupní dopravní uzel Veleslavín. Tam dojel zhruba za 15 - 20 minut a přesedl na metro, kterým pokračoval na stanici Staroměstská, kde podle údajů komise ve 13:20 z metra vystoupil v Kaprově ulici.
Bylo tedy teoreticky poměrně dost času najít vraha na výše zmíněném kamerovém systému při vstupu do metra, nebo při výstupu z něj, či na letištních kamerách. Ale nestalo se tak! A následky všichni známe…
A pokud v této souvislosti slýcháme obhajobu Policie o neaktuální podobě vraha v různých databázích, o starých fotografiích, které měla policie k dispozici, a o tom, že aktuální foto dostala až později na fakultě?
Tahle výmluva má jeden velký otazník. Je třeba si uvědomit, že fotografie byla k dispozici také na vrahově zbrojním průkazu. A ten byl zhruba půl roku starý, tedy AKTUÁLNÍ.
Parta z 1. oddělení by si ho rozhodně nechala vyhledat. Zda to udělala naše „profesionálně postupující“ Policie, je otázkou.
To, že vrahův zbrojní průkaz nebyl podle dostupných informací ani v policejním spise, tedy ho k dispozici neměla ani parlamentní Vyšetřovací komise, je v nejen v této souvislosti alarmující.
Proč to tak asi bylo?
