Článek
Přesně takto to totiž řekl na Bezpečnostním výboru policejní ředitel Matějček, když seznamoval přítomné s postupem policie v den masakru na Filozofické fakultě.
„Věděli jsme, že tam byla nalezena mrtvola. Ze začátku se pracovalo s tím, že je to mrtvola toho pachatele, protože vyhrožoval sebevraždou, později se zjistilo, že to je jeho otec…“
To jsou jeho slova, kterými popsal začátky vyšetřování a kterých si podle dosavadních zjištění nikdo jiný z novinářů nevšiml. Já ale ano.
Jde totiž o vyjádření, které připomíná otřepaný vtip o tom, že sebevrah upadl na nůž a pak ještě sedmkrát a zcela jistě nesvědčí o tom, že policejní vyšetřovatelé měli při ohledávání místa činu jasnou hlavu.
V této souvislosti jen připomínám, že přesně na stejném místě činu policisté našli pouze dvě nábojnice a třetí tam zapomněli a musela jim jí dodat matka vraha Kozáka, která ji zřejmě po jejich odchodu našla při úklidu.
Vtip? Ne, realita policejního vyšetřování.
Na stejném místě činu tedy došlo k další nestandardní vyšetřovací metodě, kdy podle slov policejního ředitele policisté pracovali s tím, že mrtvola nalezená v obýváku v domě v Hostouni mola být hledaným sebevrahem.
A to přesto, že podle policejního spisu byla střelena zezadu dvakrát do hlavy a jednou do její blízkosti u jídelního stolu a poté ji vrah Kozák přesunul ke konferenčnímu stolku, kde podložil hlavu špalkem a přinesl si sekyru, aby mu ji useknul.
Tedy lze předpokládat, že u těla chyběla i střelná zbraň, což by měl být další fakt, který by sebevraždu třemi výstřely vyloučil. leda že by mrtvý z posledních sil vzepjal a zbraň někam ukryl.
Na základě čeho se tedy policisté domnívali, že muž s hlavou na špalku a třemi výstřely v zadní části hlavy spáchal sebevraždu, není jasné.
O profesionalitě zásahu to, stejně jako zapomenutá nábojnice na místě činu, rozhodně nesvědčí a je otázkou, zda si policejní ředitel neměl o této vyšetřovací verzi spíše pomlčet.
Svým podřízeným ani sobě tím rozhodně neposloužil.
P.S.: Aktuálně ale přichází další odhalení lži tohoto vysokého policejního důstojníka, který prohlásil kamerový systém FFUK za zastaralý a řekl, že záběry z něj by bylo možno vidět až za několik hodin a následně byl samotnou fakultou usvědčen z toho, že neříká pravdu.
Dokonce z tohoto „nedorozumění“ vyplynulo, že kdyby policie obětovala trochu času a jednoho člověka, mohla mít dlouho před začátkem střelby potvrzeno, že vrah je již v budově a masové vraždě studentů se tak mohlo zabránit, nebo alespoň minimalizovat její důsledky.
Má to ale i druhý rozměr. Začíná být jasné, na kom ministr Rakušan ukáže svoji vůli postavit se problému čelem, tedy koho obětuje. Srdcař Matějček, který sice svým stylem „co na srdci, to na jazyku“ pomohl veřejnosti pochopit, že policejní práce nebyla rozhodně bez vady, si tak pravděpodobně uřízl větev, které ministr a policejní prezident využijí.
Cílem je totiž vydržet ve funkcích do prázdnin. Na dovolené snad lidé u vody a v horách zapomenou na to, kdo za co opravu může a kdo, kdy a proč lhal. A tak se to může celé vymlčet až do krajských voleb.
A do švestek…
