Igorrr! Projekt vizionářského Francouze?

Možná to někomu zní jako bizarní směs žánrů, ale já osobně hudbu Igorrr vnímám jako jeden konzistentní umělecký systém. Igorrr není geniální proto, že by Serre vynalezl kombinaci barokní hudby, death metalu, breakcore, trip-hopu, folku a elektronické hudby, což existovalo již dávno před ním; jeho výjimečnost spočívá spíše v absenci respektu k hranicím mezi těmito světy a zároveň v mimořádně přísné kontrole nad tím, co se může stát, když se tyto nesourodé „sféry“ spojí dohromady.

Igorrr může během několika sekund přejít z cembala do blast beatu, z operního zpěvu do deathmetalového growlu, z balkánského motivu do breakcoreového rozbití rytmu a z něčeho téměř kosmického do hudebního momentu, jenž působí skutečně až tragicky. Přesto se nejedná o chaos, nejedná se o hudbu, jež neví, co chce sdělit – Igorrr pouze odmítá přijmout představu, že k tomu smí použít omezeně jen jeden hudební jazyk!

Gautier Serre se narodil v roce 1984 a pod jménem Igorrr začal hudbu systematicky vydávat v polovině první dekády nového tisíciletí. První nahrávky Poisson Soluble (2006) a Moisissure (2008) vznikaly hluboko v undergroundu a už tehdy spojovaly programované beaty, akustické nástroje, metal, breakcore a barokní inspiraci; právě kombinace precizního drum-programmingu a živých nástrojů přitáhla pozornost berlínského labelu Ad Noiseam, který vydal Nostril (2010) a následně znovu vydal první dvě dema.

Igorrr se od začátku nevyvíjel jako klasická kapela hledající po sestavení vlastní zvuk, byl to spíš velmi konkrétní hudební svět jednoho člověka, který si postupně hledal nástroje, lidi a technologie schopné jeho představu uskutečnit. Serre dlouhodobě odmítá představu, že Igorrr je jednoduše metalová kapela – v jeho hudebním světě vedle sebe existují baroko, IDM, breakcore, black metal, death metal, tradiční hudba, opera nebo trip-hop, kde se stejně přirozeně mohou potkat Meshuggah, Cannibal Corpse, Domenico Scarlatti, Aphex Twin, Portishead, Mr. Bungle, Mayhem nebo Taraf de Haïdouks.

Nejde o samoúčelné hromadění žánrů; Serre podle vlastních slov dělá hudbu, již chce slyšet, a pokud v ní potřebuje cembalo, blast beat, breakcore, balkánskou melodiku i deathmetalový growl, nevidí důvod cokoli vynechávat jen kvůli zavedeným kategoriím, čímž se slovo „geniální“ stává obhajitelným – nezměnil totiž počet ovládaných stylů, ale základní otázku, když se neptá, jak vytvořit něco v žánru, ale jakou hudbu chce vlastně slyšet!

Samotná otevřenost by ovšem nestačila; smíchat housle, death metal, techno, jazz a dechovku ještě neznamená vytvořit něco dobrého. Síla Igorrr spočívá v práci s materiály namísto žánrů: z baroka si vezme ornament, cembalo, polyfonii či harmonickou logiku, z death metalu agresivitu, riff a extrémní vokál, z breakcoru rozbití pulsu, náhlé změny a digitální deformaci, z tradiční hudby melodiku, rytmus či konkrétní nástroj.

Tyto prvky nefungují jako oddělené části k jednoduchému sečtení, vstupují do vzájemného tření a vytvářejí nový materiál – hudbu kontrastu namísto hudby žánrů, kde cembalo není dekorací vedle kytary, operní hlas ozdobou vedle growlu ani akordeon folklorní vsuvkou, neboť každý zvuk zásadně mění prostor kolem sebe. Serre nefunguje jako virtuóz na každý nástroj, vystupuje v roli architekta přesně vědoucího, jaký zvuk potřebuje, jakou barvu má mít, kde se objeví a kdo jej zahraje nejlépe!

Na Savage Sinusoid se potkávají Sylvain Bouvier, Laure Le Prunennec, Laurent Lunoir, Teloch z Mayhem, Travis Ryan z Cattle Decapitation, Katerina Chroboková na cembalu, Nils Cheville na klasickou kytaru, Antony Miranda na sitár či Adam Stacey; na Spirituality and Distortion se tento rozptyl rozšiřuje o George „Corpsegrindera“ Fishera, Timba Harrise, Mikea Leona, Matta Lebofského, Mehdiho Haddaba, oud, qanun, cello, piano i smyčce. Nejde o běžné hostovačky pro efekt, každý člověk řeší konkrétní zvukový problém, kde Fisherův hlas nese jinou fyzickou vlastnost než Travis Ryan, Teloch přináší odlišnou kytarovou práci než elektronické vrstvy a Laure Le Prunennec představuje zcela jiný vokální typ než extrémní zpěváci. Čím více lidí Serre potřebuje, tím přesněji vystupuje jeho vlastní rukopis skladatele a producenta, jehož hlavním nástrojem je samotné rozhodování – znalost toho, kdo má co zahrát, jakou mikrofonní technikou, v jakém prostoru, jak dlouho má zvuk trvat a kdy má zmizet.

Živá pódia tuto extrémní kontrolu potvrzují bezprostředně, což rezonuje s mou osobní zkušeností z obou koncertních vystoupení na festivalu Brutal Assault v pevnosti Josefov: poprvé při plnohodnotném festivalovém setu, kde se studiová preciznost proměnila v neuvěřitelný fyzický přetlak operního sopránu, zvířecího growlu, živých bicích a nekompromisních elektronických spouští, podruhé během speciálního pandemického ročníku Josefoff, kde v komornějším a syrovějším prostředí pevnosti koncert působil až surrealisticky, když tehdejší vypjatá atmosféra organicky splynula s apokalyptickými přechody z barokní křehkosti do breakcoreového a metalového šílenství.

Záběry z nahrávání Savage Sinusoid či Spirituality and Distortion odhalují pod zdánlivým chaosem obrovskou organizační disciplínu – Savage Sinusoid vznikal více než čtyři roky se záměrným obcházením samplových bank, kdy se cembalo převáželo z České republiky do Francie a v pultu se čekalo na jeho aklimatizaci, zatímco Spirituality and Distortion znamenalo náročnou koordinaci muzikantů, nástrojů a studiového prostoru. Serre popisuje svou tvorbu synesteticky jako obraz plný barevných odstínů, což vysvětluje fungování jeho hudby coby neustálé změny perspektivy: cembalo vytvoří archaickou křehkost, blast beat ji roztrhne, operní hlas znovu otevře, growl zatíží, akordeon přinese groteskní prvek a elektronika vše rozbije na fragmenty. U Very Noise se tento princip koncentruje do neustálého střídání rytmu, elektronického glitchování, metalu a absurdních zkratek, kde skladba skončí dřív, než se posluchač stačí usadit v jediném způsobu poslechu.

Označovat Igorrr za „random“ (nahodilé) je mylné, neboť nahodilá hudba neposedává na tak konzistentní gramatice neustálých kontrastů, prudkých dynamických změn, extrémní rytmické hustoty, barokní melodiky, deformovaného zvuku, náhlých redukcí i situací, kdy jedniná jednoduchá nota váží více než dvacet vrstev okolo. Pravidla Igorrr nejsou žánrová, nýbrž zvuková; otázky po příslušnosti k metalu, breakcoru či avantgardě ztrácejí smysl, protože každá nálepka zachytí jen výsek a nejpřesnějším pojmenováním zůstává samotný Igorrr jakožto autonomní myšlenkový soubor rozpoznatelný i po odstranění konkrétních ingrediencí.

Vývoj diskografie tento proces jasně zrcadlí: Nostril a Hallelujah vyrůstají z elektronického samplování, do něhož stále více pronikají živí hudebníci, zatímco Savage Sinusoid princip obrací a skrze fyzické nástroje dociluje ještě brutálnějšího účinku. Skutečný bubeník přináší mikroskopické nepravidelnosti a fyzický útok, zpěvák náběry dechu, cembalo mechanický ruch a kytara dotyk prstů na strunách; Spirituality and Distortion následně přidává geografické a historické vrstvy nástrojů jako oud, qanun či sitár, čímž se Igorrr stává fúzí odlišných představ o smyslu hudby napříč kulturami a epochami.

Amen z roku 2025 tuto logiku posouvá k temnější, těžší a kompaktnější fázi využitím kostelního sboru nahrávaného v klášterním prostoru, kde Serre neváhá zapojit desítky lidí na pouhých pár sekund; na Blastbeat Falafel sbor probleskne krátce, ale o to drtivěji. Destrukce klavíru bagrem v Headbutt přesahuje rozměr absurdní historky – fyzické zničení nástroje se stává přímým zvukovým materiálem, kde prostor, člověk, stroj i tělo tvoří nedílnou součást kompozice. Starší tvorba fascinovala šíří možného spojování, novější fáze nastoluje otázku nutnosti takového vrstvení. Mladý experimentátor předvádí schopnost sestavit dohromady nekončící řetězec prvků, zralý skladatel řeší jejich opodstatněnost uvnitř celku; pokud Amen působí přístupněji a disciplinovaněji, nejedná se o ústup z radikálnosti, ale o stav, kdy autor po dvaceti letech nemusí neustále vystavovat na odiv schopnost postavit cembalo proti death metalu.

Genialita Gautiera Serra nespočívá v technické nadřazenosti ani v multiinstrumentální virtuozitě, vyvěrá z představivosti, kompoziční kontroly a přesného kurátorství zvukových možností. Přesná znalost toho, jakou barvu hledat, koho pozvat a jak dlouho má daný prvek znít, tvoří přísný filtr odmítající princip „anything goes“; přizvaní hudebníci jako Laure Le Prunennec, Laurent Lunoir, Sylvain Bouvier, Teloch, George Fisher, Travis Ryan, Trey Spruance či Scott Ian nefungují jako vnější značky, stávají se konkrétními těly a hlasy uvnitř jednoho organismu. Igorrr nepředstavuje pokus o stvoření co nejšílenější hudby, stvrzuje odmítnutí představ, že hudební historie musí zůstat rozškatulkována do oddělených místností.

Stržením stěn mezi Bachem, Cannibal Corpse, Aphex Twinem, opera-zpěvem a breakcorem vznikl nový prostor, v němž cembalo, growl, akordeon i bagrem zničený klavír přestávají být pouhými triky a stávají se projevem jednoho kompozičního uvažování. Originalita projektu tkví v momentě, kdy jednotlivé ingredience přestaly strhávat pozornost samy o sobě a vytvořily svébytný jazyk; prvotní šok z přechodu z baroka do death metalu postupně vyprchává a zanechává čistou hudební strukturu, na níž se láme chleba mezi pouhou kuriozitou vyžadující stále silnější efekty a skutečným autorem.

Serre odmítá vybírat mezi možnostmi, které pro něj nikdy neexistovaly jako protiklady; jeho hudba je důsledkem osobního vkusu necenzurovaného žánrovými konvencemi. Poisson Solublea Moisissure tvoří ranný zárodek, Nostril hledání výrazu, Hallelujahjeho rozšiřování, Savage Sinusoid přechod k fyzické živosti, Spirituality and Distortion pohlcení dalších kulturních vrstev a Amenreprezentuje temněji sevřenou fázi – dlouhou cestu člověka zkoumajícího, jak daleko lze roztáhnout vlastní představu o hudbě, aniž by se přetrhla. A nepřetrhla se; čím více nástrojů, technických možností a hostů Serre shromáždil, tím zřetelněji vystupuje vůdčí prvek spojující všechny nahrávky – jeho vlastní způsob rozhodování.

Není třeba hledat nálepky v baroque metalu, breakcoru či avantgardě; „Igorrr“ je jednoduše Igorrr, což zůstává tím nejpřesnějším důkazem transformace původního experimentu v plnohodnotný, osobitý hudební jazyk.

[ANONYMNÍ AUTOR]. Interview: Gautier Serre of IGORRR. [online]. Antihero Magazine, 2017. [cit. 13. 8. 2026]. Dostupné z: https://www.antiheromagazine.com/interview-gautier-serre-of-igorrr/.

BROWN, Gavin. Igorrr: Amen To That. [online]. Distorted Sound Magazine, 30. 11. 2025 [cit. 13. 8. 2026]. Dostupné z: https://distortedsoundmag.com/interview-igorrr-amen-to-that/. KENNELTY, Greg. IGORRR Shows Off Their Drum Recording Process For New Album Amen. [online]. Metal Injection, 26. 8. 2025. [cit. 13. 8. 2026]. Dostupné z: https://metalinjection.net/tag/igorrr.

BRUTAL ASSAULT. History: Line-up Archive & Josefoff Special Editions. [online]. Brutal Assault Official Archive. [cit. 13. 8. 2026]. Dostupné z: https://brutalassault.cz/cs/history.

GODLA, Frank. IGORRR Behind The Scenes: Recording The 5 Strangest Instruments Found On His Records. [online]. Metal Injection, 4. 3. 2020. [cit. 13. 8. 2026]. Dostupné z: https://metalinjection.net/video/igorrr-behind-the-scenes-recording-the-5-strangest-instruments-found-on-his-records.

HOLMES, Mark. Metal Discovery: Interview with Gautier Serre of Igorrr – 2nd April 2020. [online]. Metal Discovery, 2. 4. 2020 [cit. 13. 8. 2026]. Dostupné z: http://www.metal-discovery.com/Interviews/igorrr_interview_2020.htm.

IGORRR. Amen. [album online]. 2025. Dostupné z: https://igorrr.bandcamp.com/album/amen.

IGORRR. Amen. [online]. Bandcamp, 19. 9. 2025. [cit. 13. 8. 2026]. Dostupné z: https://igorrr.bandcamp.com/album/amen.

IGORRR. Hallelujah. [album online]. 2012. Dostupné z: https://igorrr.bandcamp.com/music.

IGORRR. Igorrr – The Making of Savage Sinusoid [part 1]. [video online]. YouTube, 19. 4. 2017 [cit. 13. 8. 2026]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=Yq7_Kax-DwI.

IGORRR. Igorrr – The Making of Savage Sinusoid [part 2]. [video online]. YouTube, 10. 5. 2017 [cit. 13. 8. 2026]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=emJ1l8853pU.

IGORRR. Igorrr. [online]. [cit. 13. 8. 2026]. Dostupné z: https://igorrr.com/.

IGORRR. Moisissure. [album online]. 2008. Dostupné z: https://igorrr.bandcamp.com/album/moisissure.

IGORRR. Moisissure. [online]. Bandcamp, 1. 1. 2008. [cit. 13. 8. 2026]. Dostupné z: https://igorrr.bandcamp.com/album/moisissure.

IGORRR. Music. [online]. Bandcamp. [cit. 13. 8. 2026]. Dostupné z: https://igorrr.bandcamp.com/music.

IGORRR. Nostril. [album online]. 2010. Dostupné z: https://igorrr.bandcamp.com/music.

IGORRR. Poisson Soluble. [album online]. 2006. Dostupné z: https://igorrr.bandcamp.com/.

IGORRR. Savage Sinusoid. [album online]. 2017. Dostupné z: https://igorrr.bandcamp.com/music.

IGORRR. Spirituality and Distortion. [album online]. 2020. Dostupné z: https://igorrr.bandcamp.com/music.

KENNELTY, Greg. IGORRR Drummer RÉMI SERAFINO Breaks Down The Tracks That Shaped His Unique Style. [online]. Metal Injection, 4. 2. 2026. [cit. 13. 8. 2026]. Dostupné z: https://metalinjection.net/video/igorrr-drummer-remi-serafino-breaks-down-the-tracks-that-shaped-his-unique-style.

KENNELTY, Greg. IGORRR's GAUTIER SERRE Explains The Insane AI Video For New Single „ADHD“. [online]. Metal Injection, 9. 4. 2025. [cit. 13. 8. 2026]. Dostupné z: https://metalinjection.net/news/igorrrs-gautier-serre-explains-the-insane-ai-video-for-new-single-adhd.

OSOBNÍ ANALÝZA, INTERPRETACE A SVĚDECTVÍ AUTORA: Interpretace kompoziční struktury, dramaturgie, práce s kontrastem, funkcí hostujících hudebníků, historických vrstev a produkčního jazyka Igorrr provedena na základě vlastní zkušenosti s poslechem, osobně zažitých koncertních vystoupení kapely na festivalu Brutal Assault (včetně speciálního pandemického ročníku Josefstadt) a dlouhodobého sledování diskurzu.