Článek
Vývoj Mental Cruelty lze sledovat jako postupnou proměnu původního slamming deathcorového základu. Pereat Mundus z roku 2016 a především Purgatorium z roku 2018 stavěly na kombinaci deathové rytmiky, slamových riffů, podladěných kytar a breakdownů, zatímco Inferis z roku 2019 tuto polohu dále rozvíjelo a stále výrazněji pracovalo s kontrastem mezi rychlými pasážemi, groovem a downtempovými úseky. Teprve A Hill to Die Upon z roku 2021 znamená zásadnější rozšíření jazyka směrem k black metalu, symfonickým aranžím a atmosférickému výrazu; samotná kapela přitom svou tehdejší tvorbu označovala jako blackened deathcore. Album Zwielicht z roku 2023 tento model dále rozvinulo o výraznější prvky melodic death metalu a ukázalo, že původní brutalita nezmizela, ale stala se jednou z vrstev širšího kompozičního systému. Echoes of a Forlorn Land tak není dalším žánrovým obratem, nýbrž pokračováním této trajektorie – k původnímu deathcorovému mechanismu se přidává výraznější folk, severská mytologie a atmosféra.
Nejzřetelněji tento problém otevírá píseň Helheim, v níž se k základnímu deathcorovému aparátu připojuje talharpa a hostující vokál Davida Simonicha ze Signs of the Swarm. Folkový nástroj zde není jen historizující rekvizitou, protože jeho přítomnost mění barevnost jinak extrémně hutného zvuku a vytváří kontrast mezi drsnou rytmickou artikulací a archaizujícím, organičtějším témbrem. Význam skladby navíc podporuje samotný text, založený na postavě Hel a na opozici života a rozkladu, Asgardu a Helheimu, tělesnosti a smrti. Zůstává však otázkou, nakolik se tato dualita skutečně promítá do hudební formy a nakolik je pouze tematickou textovou paralelou. Breakdown s přizvaným Simonichovým growlem zachovává vazbu na deathovou minulost kapely, takže Helheim působí spíše jako rozšíření dosavadního jazyka než jeho překódování. Podobně The Serpent Of Midgard staví na rozdílu mezi statickou hrozbou a následnou explozí pohybu. Jörmungandr zde není pouze mytologickým motivem, ale narativním principem; had ukrytý v hlubinách se probouzí, vystupuje na povrch a jeho střet s Thorem směřuje k destrukci světa. Opakované Never wake the giant má charakter varovné formule a vytváří textový bod, kolem něhož lze vnímat postupnou gradaci skladby.
Raise The Raven Banner je z hlediska formálního měřítka nejrozsáhlejší ze čtveřice singlů a zároveň skladba, v níž se nejvýrazněji střetává válečná monumentalita s motivem pomíjivosti. Úvodní imperativy This is war a Raise the raven banner mají charakter rituálního vyvolávání, po němž následuje obraz bitvy, krve, železa, Fenrirovy kůže a hořících těl. Text se postupně od heroického válečného patosu odvrací k otázce paměti – Will they still remember my name? – čímž se původně lineární válečný příběh proměňuje v úvahu o smrti a zapomnění a závěrečný návrat k boji lze číst jako cyklickou strukturu. Takový princip je dle mého názoru pro skladbu zajímavější než samotná přítomnost folklorních nebo blackmetalových atributů, protože pokud se hudební materiál vrací k dříve nastoleným gestům, může vznikat skutečná formální analogie k textovému motivu opakování, nikoli jen atmosférická ilustrace vikingské estetiky.
Největší potenciál pro odlišné zacházení s časem naznačuje Frost, tematizující Fimbulvetr, dlouhou zimu předcházející Ragnaroku. Zatímco Helheim pracuje především s kontrastem témbrů a The Serpent Of Midgard s narativem konfliktu, Frost stojí na představě postupného vyčerpávání světa – tma, chlad, sníh, mlčení bohů, izolace a smrt vytvářejí časový horizont, v němž není rozhodující okamžitý útok, ale trvání. Zde se může folk a atmosférická práce stát kompozičním materiálem v přesnějším slova smyslu – nikoli proto, že zní „seversky“, ale pokud skutečně narušuje obvyklou deathcorovou logiku permanentní akumulace energie a umožňuje hudbě pracovat s prodlevou, repetitivností a očekáváním.
„Ochutnávka“ čtyř singlů z připravovaného alba tak zatím nepředstavuje zásadní přepsání kompoziční identity Mental Cruelty. Kriticky podstatné proto není samotné žánrové složení, ale hierarchie jeho prvků. Je-li tremolo pouze signálem black metalu, blast beat pouze signálem extrému, breakdown pouze potvrzením deathcorového původu a talharpa pouze signálem severu, vzniká esteticky přesvědčivá, ale kompozičně předvídatelná kombinace. Pokud však tyto prostředky začnou určovat strukturu, rytmické napětí, práci s časem nebo návrat motivů, může se z pouhé změny kulis stát skutečný vývoj.
Prameny a doporučené zdroje:
KESSLER, Marvin. Interview: Mental Cruelty. Acta Infernalis, 27. 5. 2021. [online]. [cit. 25. 9. 2026]. Dostupné z: https://actainfernalis.com/2021/05/27/interview-mental-cruelty-english/.
MENTAL CRUELTY. Mental Cruelty Talks Shop With Metalunderground Among Other Things. Metal Underground, 12. 7. 2023. [online]. [cit. 25. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.metalunderground.com/interviews/details.cfm?newsid=156218.
MENTAL CRUELTY. Mental Cruelty premiere video for new song The Serpent of Midgard. MetalNerd, 9. 7. 2026. [online]. [cit. 25. 9. 2026]. Dostupné z: https://metalnerd.net/mental-cruelty-premiere-video-for-new-song-the-serpent-of-midgard.
MENTAL CRUELTY. Facebook. [online]. [cit. 25. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.facebook.com/MentalCruelty/.
MENTAL CRUELTY. Instagram. [online]. [cit. 25. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.instagram.com/mental_cruelty/.
MENTAL CRUELTY. YouTube. [online]. [cit. 25. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.youtube.com/@mentalcrueltyofficial.
MENTAL CRUELTY. Pereat Mundus. 2016. [online]. [cit. 25. 9. 2026]. Dostupné z: https://mentalcruelty.bandcamp.com/album/pereat-mundus-3.
Autorovy osobní analýzy děl a tvorby. K rešerši dat byla částečně užita umělá inteligence.
