Japonsko versus Česko – Kdo z koho?!

Nejde o kulturní invazi jedním směrem, ale o podivuhodný obousměrný proces, ve kterém si navzájem půjčujeme obrazy, příběhy, hudbu, technologie, estetiku, značky i představy o tom, co vlastně znamená být „český“ nebo „japonský“. Japonci poslouchají Dvořáka a Janáčka, čtou Kafku a Švejka, kupují české sklo a pijí Plzeň, český sklář vyrábí vázy pro japonskou císařskou svatbu, zatímco Japonci vyrábějí v Česku auta, elektroniku či klimatizace a společnost Asahi vlastní Plzeňský Prazdroj! Do toho český teenager sleduje anime ve vyprodaném kině na premiéře Demon Slayer nebo Chainsaw Mana, poslouchá J-rock, J-pop nebo japonský metal, kupuje mangu, chodí do brněnského Anime Coffee, navštěvuje Animefest a cosplayuje postavu z japonské hry, aniž by tušil, kolik vrstev má tento dialog se Západem. Japonská kultura u nás nezačala devadesátými léty s Pokémony, ale již v 19. století prostřednictvím japonismu. Evropské publikum fascinovaly dřevořezy ukiyo-e (po česku můžeme napsat ukijoe), keramika či textil, což umělcům otevřelo úplně jiné možnosti práce s kompozicí, linií a plošností. Evropská kultura si tyto prvky přetvořila po svém a do tohoto prostředí vstoupil Alfons Mucha. Jeho secesní dílo se v Japonsku stalo součástí vizuálního prostoru překvapivě kompatibilního s moderní manga estetikou. Vznikl tak pozoruhodný kruh, kde Japonsko ovlivnilo Evropu, Evropa vytvořila dekorativní secesi a Muchova tvorba se následně vrátila zpět do japonského kulturního prostoru. Podobnou transformaci vidíme u klasické literatury, jako je Příběh prince Gendžiho, adaptovaný do manga podoby, či u překladatelského díla Antonína Límana, jehož české zpracování sbírky Manjóšú nepřenáší pouze slova, ale vytváří novou českou interpretaci japonského textu.

Současná japonská popkultura nepředstavuje protiklad ke „starému Japonsku“. V anime, manze, J-popu, visual kei či metalu se organicky propojují tradiční šintó motivy, jókai, samurajská historie a klasické divadlo s elektrickými kytarami a digitálními efekty. Fascinující je i to, jak si japonská popkultura zpětně přivlastňuje evropskou literární historii – v anime Bungou Stray Dogsse ze skutečného historického spisovatele Osamu Dazaie stává stylová popkulturní postava, čímž vzniká neuvěřitelná dvojitá optika, kde se klasická literatura potkává s moderním shōnenem. Živou ukázkou této symbiózy je u nás např. brněnský Animefest, kde vedle sebe existuje čajový obřad, tradice kimona i punk-rocková kapela ASH DA HERO. Hudba obecně funguje jako mimořádně účinný transportní systém – anime openingy slouží jako vstupní brána k žánrům jako J-rock, visual kei či japonský metal. Visual kei představuje komplexní esteticko-subkulturní systém propojující módu, vizuální stylizaci a genderovou performativitu, zatímco kapely jako BABYMETAL mísí těžký metal s idol kulturou a kawaii estetikou. Tento vizuální i hudební eklekticismus prosakuje přímo do českého prostředí – inspirují se jím nejen tematické kavárny, ale i tuzemská hudební scéna, což dokazuje například divoká žánrová fúze a provokativní estetika české kapely Hentai Corporation. Dochází tak k transkulturaci, kdy si česká manga a hudební komunita importované formy přivlastňuje, přetváří je a dává jim vlastní subkulturní významy.

Opačným směrem zanechává Česko v Japonsku stejně hlubokou stopu. Franz Kafka spoluvytváří v japonském kulturním prostoru obraz střední Evropy, Jaroslav Hašek oslovuje japonské čtenáře protiválečným humorem Švejka a Karel Čapek dal prostřednictvím hry R.U.R. světu slovo „robot“. Uvedení R.U.R. v Tokiu v roce 1924 podnítilo japonský zájem o robotiku, čímž vznikl neuvěřitelný kulturní kruh: Čapek dal světu slovo robot, Japonsko vytvořilo Astro Boye, mecha žánr, Gundam či Evangelion, a český divák dnes konzumuje japonskou popkulturu vystavěnou na původně českém konceptu. Dlouhodobý ohlas má v Japonsku také česká animace Zdeňka Milera, Jiřího Trnky a Karla Zemana, ceněná pro svou řemeslnou a ruční dokonalost, či české sklářství firem Moser, Caesar Crystal Bohemia, Egermann a Loetz. České sklo se stalo natolik uznávaným symbolem kvality, že broušený křišťál slouží dokonce jako oficiální trofej pro vítěze velkého turnaje sumó. K vedlejším kulturním mostům patří pivo a hospodářský kapitál. Plzeňský Prazdroj od roku 2017 vlastní japonská skupina Asahi Group Holdings, která Pilsner Urquell vaří v Plzni podle původní receptury a prodává ho v Japonsku jako prémiovou českou značku. Japonské pivovary Asahi, Kirin, Sapporo či Suntory zároveň patří k největším odběratelům českého chmele již od roku 1907. V ekonomické rovině zprostředkoval CzechInvest od roku 1993 přibližně 130 japonských investičních projektů v hodnotě téměř 124 miliard korun a celkově v Česku působí na 250 japonských firem (Toyota, Panasonic, Daikin, Denso, Toray, Mitsubishi Electric, Konica Minolta). Česko naopak do Japonska vyváží sklo, bižuterii, design a klasickou hudbu – Dvořák, Smetana a Janáček mají v Japonsku obrovskou tradici, na tokijské akademii Musašino dokonce vznikla Společnost Smetana–Dvořák–Janáček.

Otázka, kdo koho dobývá, je proto zavádějící. Kultura se nepohybuje po přímkách a nechová se jako území; přelévá se, překládá a míchá. Vzniká společný prostor, kde se Mucha potkává s mangou, Dazai Osamu s moderní animací, Čapek s Evangelionem, Dvořák s anime openingem, české sklo s japonským designem a Pilsner Urquell s Asahi. Místo kulturní porážky sledujeme fascinující obousměrný proces, ve kterém si dvě vzdálené země navzájem přepisují a obohacují svou identitu.

Všem čtenářům, kteří dočetli až do konce, moc děkuji za pozornost a budu si vážit jakékoliv interakce s mým obsahem. Pokud vás podobné otázky baví stejně jako mě, budu rád, když zůstanete u dalších textů, protože čím více se díváme na kulturu jako na živý dialog, tím lépe rozumíme tomu, co z nás vzniká ve chvíli, kdy si navzájem začneme měnit své světy. ♥

Seznam zdrojů a pramenů:

ASAHI EUROPE & INTERNATIONAL. Our brands. [online]. [cit. 8. 13. 2026].

ASAHI EUROPE & INTERNATIONAL. Pilsner Urquell celebrates 180 years as world’s first golden pilsner. [online]. 2022 [cit. 8. 13. 2026].

ASH DA HERO. Oficiální tvorba a diskografie. [hudební interpret].

ASAGIRI, Kafka; HARUKAWA, Sango. Bungou Stray Dogs. Kadokawa Shoten, 2012–současnost. [manga a anime adaptace].

BABYMETAL. Oficiální tvorba a diskografie. [hudební interpret].

CZECHINVEST. Japonsko / Japan. [online]. 2026 [cit. 8. 13. 2026].

ČAPEK, Karel. R.U.R. Rossumovi univerzální roboti. Praha: Aventinum, 1920.

DAZAI, Osamu. Ningen Šikkaku (Lidské selhání). Čikuma Šobó, 1948. [literární předloha]. EMBASSY OF JAPAN IN THE CZECH REPUBLIC. Kalendář kulturních akcí 2026. [online].

2026 [cit. 8. 13. 2026].

EMBASSY OF THE CZECH REPUBLIC IN TOKYO. Czech Glass and Garnet Exhibition. [online]. 2024 [cit. 8. 13. 2026].

EMBASSY OF THE CZECH REPUBLIC IN TOKYO. Hra světla vytvořila v Tokiu místo pro japonský obdiv k českému designovému zboží. [online]. 2026 [cit. 8. 13. 2026].

EMBASSY OF THE CZECH REPUBLIC IN TOKYO. Pilsner Urquell v plechovkách je konečně v prodeji v Japonsku. [online]. [cit. 8. 13. 2026].

EMBASSY OF THE CZECH REPUBLIC IN TOKYO. Potraviny, nápoje. [online]. [cit. 8. 13. 2026].

EMBASSY OF THE CZECH REPUBLIC IN TOKYO. Products and Services Available in Japan. [online]. 2026 [cit. 8. 13. 2026].

EMBASSY OF THE CZECH REPUBLIC IN TOKYO. The Czech Republic and Japan are connected by more than robots. [online]. [cit. 8. 13. 2026].

HAŠEK, Jaroslav. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Praha: Československý spisovatel, 1921–1923.

HENTAI CORPORATION. Oficiální tvorba a diskografie. [hudební interpret].

IWABUCHI, Koichi. Recentering Globalization: Popular Culture and Japanese Transnationalism. Durham: Duke University Press, 2002.

LÍMAN, Antonín. Manjóšú. Praha: Brody, 2001–2008. [překlad].

MILER, Zdeněk. Krtek. [animovaná tvorba].

MUCHA, Alfons. Slovanská epopej a secesní dílo. [výtvarná díla].

NAPIER, Susan J. Anime from Akira to Howl's Moving Castle: Experiencing Contemporary Japanese Animation. New York: Palgrave Macmillan, 2005.

NÁRODNÍ DIVADLO MORAVSKOSLEZSKÉ. Dobrý voják Švejk. [online]. [cit. 8. 13. 2026].

PIGOZZI, Federico. Robots: the Century Past and the Century Ahead. arXiv, 2022.

PLZEŇSKÝ PRAZDROJ. O této zprávě a Výroční zprávy. [online]. [cit. 8. 13. 2026]. Příběh prince Gendžiho (Genji monogatari). [klasické literární dílo a manga adaptace].

SCHODT, Frederik L. Manga! Manga! The World of Japanese Comics. Tokyo: Kodansha International, 1983.

TAKEDA, Osamu. The Making of National Robot History in Japan. Oxford: University of Oxford Research Archive. TSUKUBA UNIVERSITY. Journal of International and Advanced Japanese Studies. Vol. 7, 2015. VISIT CZECHIA.

VISIT CZECHIA. Czech Soldier Švejk. [online]. [cit. 8. 13. 2026].