Článek
Dlouhé nominační zkratky u řady kandidátů do Senátu byly jen potvrzením toho, že strany většinově vyslyšely volání velké části voličů po předvolební spolupráci. Cílem bylo předejít opakování kroměřížského scénáře z roku 2022, kdy se rozmělnily hlasy mezi kandidáty nominované koalicí KDU-ČSL, ODS a TOP 09 na straně jedné a STAN na straně druhé. Do druhého kola pak postoupily kandidátka ANO Lucie Pluhařová a proti ní Jana Zwyrtek Hamplová, která nakonec šestiletý mandát získala.
Vy nám pěvkyni? Tak my vám náčelníka!
Letos se tomu centrály pokusily předejít. Jenže někde do toho promluvila rivalita, nebo prosté osobní antipatie. Zástupci Starostů podle kuloárních informací údajně velmi nelibě nesli, že občanští demokraté nasadili v obvodu Praha 9 Dagmar Peckovou proti jejich kandidátovi Davidu Smoljakovi.
Pomyslnou odvetou Starostů za tento krok bylo nasazení bývalého náčelníka Generálního štábu Karla Řehky v Plzni, kde obhajoval dlouholetý senátor ODS Lumír Aschenbrenner. Toho tento tah popudil. Jednak si nejspíš spočítal své šance, jednak varoval před touto kanibalizací. Podle něj nahrává hnutí ANO.
Nejkyselejší poražený a Hradec pod radarem
To se potvrdilo. Aschenbrenner skončil třetí. Svou nespokojenost ventiloval tak, že se objevil na billboardu právě po boku kandidátky ANO. Paradoxně se tedy spojil s hnutím, s nímž se nijak neztotožňuje. Řehkovo vítězné tažení to však nezastavilo. Zbyla jen hořká pachuť po mediální roztržce, kterou žehlily špičky ODS.
Další souboj o prestiž mezi STAN a ODS se odehrál v Hradci Králové, kde kandidoval někdejší ministr STAN Martin Dvořák a občanští demokraté vyslali Zuzanu Ceralovou Petrofovou, jednatelku věhlasné společnosti vyrábějící klavíry. Tu kupodivu podpořila i neúspěšná kandidátka ANO Jana Hůlková. Zatímco plzeňský billboard rozčílil vedení ODS, hradecká podpora z opačné strany zůstala mimo celostátní diskusi. Starostům to radost neudělalo.
11 373 : 11 372
A nakonec je tu Žďár nad Sázavou. Je to vlastně stejný příběh jako ty předchozí, jen s trochu jinými aktéry a navíc okořeněný pořádným volebním dramatem.
Občanští demokraté nasadili Radka Černého, lidovci Josefa Klementa. Roli komparzisty v tomto příběhu přijal někdejší sociální demokrat Michal Šmarda, byť v prvním kole dostal nejvíc hlasů. Hlavní zprávou z tohoto obvodu po prvním kole nebylo to, kdo vyhrál, ale rozdíl jediného hlasu mezi druhým a třetím místem. Druhé kolo nakonec vyhrál Josef Klement. Černý se ale přesto obrátí na soud a hledá argumenty pro přepočet všech hlasů. Lehké to mít nebude. Vysočina už podobný případ zažila: před šesti lety chyběl v krajských volbách koalici Pro TOP Vysočinu jeden hlas k překročení pětiprocentní hranice.
Soud tehdy zrevidoval část hlasů, ale plný přepočet nenařídil. Chyby označil za nezáměrné a volební soutěž neovlivňující. To je podle mě chyba. Soudy by v takto těsných případech měly přistupovat k přepočtu všech hlasů odevzdaných ve volbách, protože to přímo ovlivňuje rozložení sil. Je jedno, jestli šlo o chyby úmyslné, nebo neúmyslné.
Dokážu si představit, jak probíhala komunikace mezi Martinem Kupkou a Janem Grolichem. Jestli Grolich bojoval za to, ať občanští demokraté nechají tento souboj plavat, byl neúspěšný.
Někdy to zkrátka vypadá, že si strany házejí písek do soukolí spolupráce jen proto, aby to skřípalo. Jestli něco senátní volby ukázaly, tak je to potřeba spolupráce a širokých koalic. Na celostátní úrovni vládní ANO nečelí silné protiváze, ale několika stranám, které se občas víc zabývají vzájemným měřením sil než programem. A nakonec možná jedna provokativní otázka: Chtějí stávající opoziční strany spolupracovat, nebo je k tomu dotlačil Andrej Babiš?
