Článek
„Není to tak, že by umělá inteligence měla lidem říkat, co si mají myslet,“ přečetl jsem si dnes v článku o tom, že AI bude přidávat „faktické poznámky“ k příspěvkům na sociálních sítích. Usmál jsem se.
Každý sice ví, že AI je tu proto, aby vytlačila lidi ze všech oborů a nahradila je ve všech pracích, aby je v každém ohledu předčila. Přesto si lidé stále zároveň myslí, že se to děje v jakémsi paralelním vesmíru, který s jejich životem nemá vlastně nic společného. Je to jako válka. Ta taky je pořád kdesi za horama; dokud vás nezabijí.
Pan učitel řeší, jak bude psát otázky. Nenapadne ho, že vzdělanost jako taková končí, že bude stejně nežádoucí jako hřebelcování koní. I to si můžete provozovat – doma, jako zálibu. Nikdo vás ale nepustí hřebelcovat koně tam, kde o něco jde, třeba do průmyslu.
AI je tu proto, aby vám řekla, co si máte myslet a dělat. Už to dělá a bude to dělat. Ne někdy a někde. Ne někde jinde. Tady a všude, kde se rozhoduje cokoli, na čem sejde.
Ostatně všichni to víme, jen rétoricky… Není to něco, co chce někdo říct. Je to jako mluvit o rakovině. Něco veselejšího, prosím.
Líbil se mi obrat „duševní otylost“. Hezký, ovšem zavádějící. Nenastává žádný nový věk hojnosti, v němž budou všichni tak děsně chytří, až budou muset podstupovat zblbovací kůru. Věk hojnosti už je přece dávno tady, začal v polovině minulého století zelenou revolucí, která nás konečně všechny nakrmila. To, co přichází, také znáte. Singularita, ta Raye Kurzweilla.
Ne ne ne, to není pravda! Jako bych vás slyšel. To přece nesmí být pravda.
Ve světě, který právě vzniká, budete sytí a nebudete ničemu rozumět.
Je to asi dva týdny, kdy jsem posunul svou diskuzi s AI tak daleko, že jsem jejím konceptům přestal rozumět. Nevím, jestli byly špatně nebo dobře, jestli vůbec dávají smysl. Zněly pravděpodobně, což o to, a všechny její předchozí závěry byly také správné. Takže snad… A když zkušenost ukáže, že se AI dá věřit, že s její pomocí jsme všichni produktivnější…
Mimochodem. Řada z vás žije v přesvědčení, že je přece chytřejší než AI. Copak se vás na to někdo ptá? Otázka je, zda jste produktivnější. Svět nestojí o vaše mudrlantství, svět, to je výroba a ekonomika. Jste produktivnější než AI?
Já tedy ne. Před dvěma lety ještě ano. Před rokem s vypětím všech sil… Ne, už před rokem jsem nebyl. V jednotlivých dílčích úkonech dokážu vždy excelovat, ale copak to dokážu dělat v režimu 24/7? A za tu cenu? Takovou rychlostí?
V ekonomice budoucnosti pro vás není místo, a není žádoucí, abyste se napříště do čehokoli míchali. Vzdělanost nemůže existovat bez ekonomiky, bez reálného impaktu ji nikdo nepotřebuje a nelze ji rozlišit od prázdného tlachání.
Stále věříte, že právě vás se to netýká? Nevidím zlo, neslyším zlo?
Já tomu AI konceptu – šlo tam o nějaké záležitosti výroby avatarů – nerozuměl. Přestože jsem tu diskuzi sám začal a je to moje specializace. Obsahoval náhle příliš mnoho meta-pojmů. Možná je správný. Zkušenost říká, že by mohl být…
*
