Propouští se ajťáci kvůli AI? Realita je složitější

Když se dnes člověk podívá na titulky o technologickém trhu práce, snadno nabude dojmu, že přišla jednoduchá rovnice: firmy nasadily AI a začaly vyhazovat programátory. Na první pohled to zní logicky. Umělá inteligence umí generovat kód, shrnovat dokumentaci, pomáhat s debugováním i automatizovat část rutinní technické práce.

Jenže právě tady je dobré ubrat emoce a podívat se na věc systematicky. Ano, propouštění v technologickém sektoru je reálné. A ano, AI už v některých případech figuruje jako přímý důvod. To ale ještě neznamená, že sama vysvětluje celý problém.

Podle společnosti Challenger, Gray & Christmas byla v březnu 2026 AI nejčastěji uváděným důvodem oznámených propouštění v USA. Firmy ji spojily s 15 341 zrušenými místy, což představovalo čtvrtinu všech březnových cutů.

Zároveň ale stejná data ukazují, že v celkovém součtu za rok 2026 nejsou hlavními důvody AI, ale tržní a ekonomické podmínky, restrukturalizace, uzavírání provozů a ztráta kontraktů. Ten rozdíl je poměrně zásadní. AI v těch datech je, ale nefunguje jako univerzální vysvětlení všeho.

Technologické firmy už několik let fungují v prostředí, kde se potkává více tlaků najednou. Po covidových letech přišlo vystřízlivění z agresivního nabírání. Investoři začali více tlačit na efektivitu. A firmy, které chtějí zároveň masivně investovat do AI infrastruktury, hledají úspory jinde.

V některých případech tedy AI práci přímo nahrazuje. V jiných je spíš argumentem pro to, proč má stejnou práci zvládnout menší tým. Nejde jen o to, že by AI „dělala práci za člověka“. Často jde o to, že zvyšuje produktivitu části týmu natolik, že firma usoudí, že už nepotřebuje tolik lidí jako dřív.

Reuters například upozornil, že Microsoft v květnu 2025 oznámil zhruba 6 000 propouštěných a ve státě Washington tvořili více než 40 % zasažených software developeři. Ve stejné době Satya Nadella říkal, že přibližně 20 až 30 % kódu ve firmě už vzniká s pomocí AI.

To samo o sobě ještě nedokazuje jednoduchou příčinu a následek. Ale ukazuje to, že vyšší produktivita vývoje a tlak na optimalizaci počtu lidí se už v praxi potkávají. A to je přesně moment, který by technický trh práce neměl podceňovat.

Tady bývá veřejná debata často přepálená. World Economic Forum ve své zprávě Future of Jobs 2025 uvádí, že mezi nejrychleji rostoucí profese patří právě role spojené s daty, AI a strojovým učením, ale také software and application developers.

Jinými slovy, technologie sama o sobě zároveň část pracovních míst tlačí dolů a jiná vytváří nebo posiluje. Ten obraz je rozporuplný jen na první pohled. Ve skutečnosti dává smysl: mizí hlavně část rutiny a roste hodnota těch lidí, kteří umí nést odpovědnost, chápat kontext a spojovat techniku s byznysem.

Z praktického pohledu to nejvíc dopadá na role, kde je práce dobře popsatelná, opakovatelná a snadno rozdělitelná na menší úkoly. To je mimochodem důvod, proč se dnes tolik mluví o juniorech.

Ne proto, že by juniorní pozice měly zmizet úplně, ale protože část práce, na které se dříve člověk učil, dnes zvládne AI asistent během minut. Pokud tým nepotřebuje tři lidi na jednodušší přípravu kódu, testů, dokumentace nebo rešerší, ale jednoho člověka s AI nástroji, mění se tím vstupní brána do oboru.

Důležitý je ještě jeden detail. Když se řekne „ajťák“, je to příliš široká kategorie. Jinak vypadá pozice člověka, který dělá rutinní maintenance a opakuje stále podobné úkoly. Jinak vypadá práce architekta, bezpečnostního specialisty, člověka odpovědného za infrastrukturu, integrace nebo produktové rozhodování.

AI dnes velmi dobře pomáhá v generování, zrychlování a asistenci. Pořád ale nese slabší výkon tam, kde je potřeba hlubší odpovědnost za systém jako celek, obchodní kontext, bezpečnostní dopady nebo rozhodování v nejasném prostředí. Proto se pracovní trh nebude hroutit plošně. Spíš se začne tvrději dělit na role s vyšší přidanou hodnotou a na role, kde bude tlak na cenu i počet lidí růst.

Pro technické lidi z toho plyne poměrně nepohodlná, ale užitečná věc. Nestačí umět „něco technického“. Čím dál větší hodnotu bude mít schopnost použít AI jako nástroj, ne jako konkurenta.

Tedy umět zadat problém, zkontrolovat výstup, rozumět architektuře, rozpoznat chybu, nést odpovědnost za výsledek a propojit technické řešení s reálnou potřebou firmy. Přesně tady se bude rozhodovat o tom, kdo bude pro zaměstnavatele stále cennější a kdo se dostane do zóny, kde bude práce považována za snadno nahraditelnou.

Je pravda, že se dnes ve světě propouští ajťáci kvůli AI? Ano, v některých případech už zcela prokazatelně ano. Jenže přesnější formulace zní jinak: AI sama o sobě není jedinou příčinou propouštění, ale už je dost silná na to, aby měnila ekonomiku práce v IT a snižovala potřebu části rolí, hlavně tam, kde jde o rutinu a snadno standardizovatelné úkoly.

Nejsme ve fázi, kdy by umělá inteligence plošně vymazala IT profesní svět. Jsme ale ve fázi, kdy firmy začínají přemýšlet jinak: kolik lidí skutečně potřebují, jaké role mají nejvyšší hodnotu a které činnosti už není nutné dělat tradičně. Pro technické lidi to není signál k panice. Je to signál, že schopnost adaptace přestává být výhoda navíc a stává se základní podmínkou.

Zdroje:
1. Challenger, Gray & Christmas

https://www.challengergray.com/blog/challenger-report-march-cuts-rise-25-from-february-ai-leads-reasons/

2. Reuters

https://www.reuters.com/business/world-at-work/microsoft-lay-off-3-workforce-cnbc-reports-2025-05-13/

3. Reuters

https://www.reuters.com/business/ai-vibe-coding-startups-burst-onto-scene-with-sky-high-valuations-2025-06-03/

4. OECD

https://www.oecd.org/en/topics/ai-and-work.html

5. OECD

https://www.oecd.org/en/publications/using-ai-in-the-workplace_73d417f9-en.html

6. World Economic Forum

https://www.weforum.org/publications/the-future-of-jobs-report-2025/