Článek
Mezi důležité úkoly opozičních poslanců je hlídat vládu a jak se lidově říká, dívat se jí pod ruce. Osobně v tomto ohledu patřím mezi nejaktivnější poslance a pravidelně se dotazuji nejen na věci, které mě zajímají, ale také na ty, které trápí vás občany.
Jednou z nich je ta, kterou jsem měl ve čtvrtek 7. března na ministra dopravy Martina Kupku. Nazval jsem ji Snaha o úspory na nesprávném místě? Prapodivné okolnosti okolo rušení certifikace letec. pozemních zařízení a činnosti oprávněných subjektů v ČR. Jedná se poměrně o odbornou věc a nebudu Vás proto zatěžovat detaily. Pokud Vás zajímá její obsah, můžete si ji přečíst pod tímto odkazem.
A teď proč vám to vlastně celé píšu. Po projednání interpelace se většinou hlasuje o tom, zda Sněmovna s odpovědí ministra souhlasí nebo ne a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Po projednání odpovědi ministra Kupky jsme hlasovali o nesouhlasu s odpovědí… A hádejte, jak to dopadlo? Sněmovna vyslovila nesouhlas a ministr ji tak musí celou předělat a důkladně ji zodpovědět.
V tomto volebním období se podařilo něco podobného pouze jednou, a to opět v mém případě, kdy jsem interpeloval ministryni obrany Janu Černochovou a její neuvážené výroky o tom, že na polské území dopadla ruská raketa, což se později ukázalo jako nepravda. Interpelaci si můžete přečíst zde.
A na závěr jeden praktický příklad. Není žádným tajemstvím, že koaliční poslanci se zpravidla vždy postaví za své ministry a hlasují, že s odpovědí na interpelaci souhlasí. U opozičních poslanců to bývá zpravidla naopak. Vzhledem k tomu, že koaličních poslanců je více (v tomto volebním období dokonce 108) nelze nesouhlas jen tak lehce prosadit. V politické rovině k tomu potřebujete naplnit alespoň jednu ze dvou možností, a to buď sebereflexi vládních poslanců nebo aby nepřišli do práce. Jak to bylo v tomto případě nechám na uvážení každého z vás….
