Článek
Vědí ženy, když si vybírají partnera, zda chtějí zralého muže, nebo nevyzrálého chlapce? Kdo je kým se zpočátku asi nepozná, muži svou pravou identitu maskují, chlapci se vydávají za velké chlapáky a zralí muži mohou ženy lákat na svou dětinskou hravost. Kdo je skutečně kým se snad úplně nejlépe projeví při rozchodu. Jenže začněte vztah rozchodem, sotva začal, jen abyste odhalily, co je dotyčný zač. Na začátku vztahu nechce o jeho konci nikdo slyšet a už vůbec o tom nebude chtít mluvit. Buďme však k sobě upřímní, málokteré partnerství vydrží věčně.
Na co je dobré se však připravit v okamžiku, kdy se konec vztahu přiblížil? Muži, jakmile zjistí, že je jejich partnerka chce opustit, nebo že si našla milence, se málokdy zaradují a popřejí jí hodně štěstí do dalšího života. Reagují v podstatě třemi způsoby, někteří kombinují dva z nich, někteří dokonce zkoušejí všechny tři najednou:
1. Agrese. Bohužel nejen ti méně inteligentní, ale mnohdy i vysokoškolsky vzdělaní muži, zkusí použít násilí, buď proti své partnerce, někdy i proti jejímu nápadníkovi. Agresivně se často projeví i muži, kteří nikdy na svou partnerku ruku nevztáhli. Agrese ale nemusí být jen fyzická, častější je agrese psychická (slovní útoky, probouzení uprostřed noci, výslechy, kanonáda výčitek).
2. Sebelítost. Teprve díky nové situaci si většina mužů uvědomí, že ženu, kterou pokládali za samozřejmou součást svého života, by mohli ztratit i s tím, co vše jim poskytovala (sex, vaření, úklid, praní,…). Začnou se litovat, trpět, někteří dokonce mluví o sebevraždě, nebo se o ni pokusí. Budou psát srdceryvné dopisy, nechají zahrát písničku v rádiu, zveřejní na Facebooku video o tom, jak svou ženu milují a jak si nedovedou další život bez ní představit.
3. Snaha. Ti nejinteligentnější muži si uvědomí, že ani agrese ani sebelítost nepřinese pravděpodobně výsledek, zvlášť když ženina láska vyvanula nebo když vztah už delší dobu nefunguje. Tito muži sahají k velmi účinnému prostředku, tedy ke snaze být skvělými muži. Nejenže začnou ženám nosit kytky, zvát je na výlety a kulturní představení, ale začnou se dokonce snažit o komunikaci, začnou být něžní a pozorní, zase po letech projeví své nejlepší stránky.
A jaká je obrana před těmito reakcemi, pokud se žena opravdu rozhodla vztah ukončit?
1. Jednoznačně vyhledat pomoc. Pokud jde o fyzickou agresi, neměla by se žena bát požádat o pomoc policii. Mnozí muži, kteří ženu během vztahu „jen“ občas profackovali, dokáží ženě opravdu ublížit a to často s trvalými následky. Ostříhání vlasů ve spánku je ten lepší případ, polití obličeje kyselinou ten horší. Není to tak dávno, kdy jeden takový nebožák zapálil byt, kde uhořela nejen žena, ale i děti a další příbuzní. Je to zoufalé, ale opravdu nejsou výjimkou muži, jejichž heslem je „když tě nemůžu mít já, nebude tě mít nikdo.“
2. Obrana před citovým vydíráním je ještě těžší. Málokterá žena dokáže být tvrdá a dívat se na trpícího člověka, tím spíš, když s ním strávila řadu let a má s ním třeba i děti. Jediné, co snad může pomoci, je uvědomit si, že tu jsme každý sám za sebe, že největší odpovědnost, kterou máme, je odpovědnost sama k sobě. Teprve pak můžeme pomáhat ostatním. A pomoc ostatním nesmí být vynucená, musí vycházet z nás. Být s někým z lítosti není dobrá motivace. Měli bychom být s někým, protože ho hluboce milujeme a vážíme si ho.
3. Pokud se muž začne snažit, to znamená, že začne dělat věci, které léta nedělal a naopak se snaží potlačit projevy, kterými se běžně projevoval, je dobré si položit otázku, proč se nezačal snažit dřív? Protože jeho pozice nebyla ohrožena. Takže se bude snažit jen v době, kdy bude existovat hrozba, že ho žena opustí. Žena tedy jej (a tím pádem i sebe) buď bude muset udržovat v neustálém napětí, ale je zřejmé, že dlouhodobě se přetvařovat bude pro oba těžké. Jestliže důvěrná komunikace, úcta, něha a spolupráce nepatří mezi přirozené vlastnosti, vrátí se muž dříve nebo později ke své přirozenosti.
Na chování mužů jsem slyšel krásný příměr. Žena je jako plyšový medvídek. Když je medvídek nový, pak muž - chlapec ho všude nosí sebou, chlubí se jím, hraje si s ním, mazlí se s ním. Po nějakém čase ale medvídek zevšední a nakonec skončí někde pod postelí, kde na něj padá prach. Běda ale, kdyby přišel jiný muž, medvídka oprášil, začal si s ním hrát a mazlit se s ním. V tu chvíli se bude malý chlapec vztekat, dupat, bude se o medvídka přetahovat, bude možná usedavě brečet, že mu někdo jeho medvídka chce vzít. Jakmile mu je medvídek vrácen, ještě chvíli si s ním bude hrát, ale sotva mu oschnou slzy nebo poleví vztek, skončí medvídek zase pod postelí.
Přál bych všem ženám, aby dokázaly včas rozeznat muže od malého chlapce, který se ve velkém mužském těle možná skrývá. Bohužel ale takové myšlenky v době touhy a zamilovanosti málokterou ženu napadnou. Malý chlapec může působit kouzelně. Avšak život s malým chlapcem nemusí být úplně jednoduchý a rozchod bude pravděpodobně velice náročný.
Článek byl napsán na základě výpovědí mnoha žen se zkušenostmi, jež jsou v něm zmiňovány. Některé z těchto žen dokázaly udělat ve svém životě zásadní změnu, další se spokojily alespoň s dočasným zlepšením situace. A stále existuje nemálo žen, které v dlouhodobém toxickém vztahu žijí dodnes.
