Článek
Pán much se bezesporu řadí mezi naprostou literární klasiku. Románová prvotina britského spisovatele Willama Goldinga, nositele Nobelovy ceny za literaturu, vyšla již roku 1954 a od té doby byla přeložena do mnoha světových jazyků. Kniha vypráví o skupině chlapců, kteří ztroskotají na opuštěném ostrově a musí se postavit výzvám, jež přináší život bez dospělých a bez pravidel.
Na první pohled se může zdát, že jde o dobrodružný román o přežití, avšak Pán much je především hlubokou alegorií lidské společnosti. Golding zde klade zásadní otázky o přirozenosti člověka – je v nás civilizace zakořeněna natolik pevně, že přetrvá i v extrémních podmínkách, nebo se při první příležitosti vracíme k našim prvotním, divošským instinktům? Autor zkoumá také, jak těžké je vybudovat a udržet demokracii, co všechno je člověk ochoten obětovat pro obecné dobro a kam až může zajít touha po moci.
Robinson v temnějším provedení
Děj se odehrává během neurčené světové války. Jedno z letadel, které evakuovalo děti z Anglie, havárie srazí na pustý ostrov. Přežije jen několik chlapců z internátní školy. Na začátku se seznamujeme se sympatickým a zodpovědným Ralphema s jeho pravým opakem – Čuňasem, tlustým, rozvážným a často zesměšňovaným chlapcem s brýlemi. Společně svolají ostatní, aby se dohodli, jak přežít a jak si zorganizovat život. Zvolí si vůdce – tím se stává Ralph, i když kandidátem byl i Jack Merridew, pyšný a autoritativní chlapec, který vedl školní sbor. Ralph se snaží být spravedlivým vůdcem a nabídne Jackovi, aby dál vedl svůj sbor, který se promění v družinu lovců. Jenže Jack se se svou porážkou nedokáže smířit. Postupně v něm sílí závist, zlost a potřeba dominance. To, co zpočátku působí jako dobrodružná robinsonáda, se postupně mění v temné drama o ztrátě lidskosti – v boj o moc, přežití a nakonec i o samotnou duši člověka.
Náročné čtení
Přiznám se, že do Pána much jsem se v minulosti pouštěl už několikrát, ale pokaždé se stejným výsledkem – vždy jsem skončil zhruba v polovině a ke knize už se nevrátil. I tentokrát, když jsem se rozhodl dát příběhu ještě jednu šanci, tentokrát v podobě audioknihy od vydavatelství Tympanum, měl jsem obavy, jak to dopadne. Ale když čtete tyto řádky, asi tušíte, že tentokrát to dopadlo dobře.
Nebudu však lhát – Pán much není lehké čtení. Samotný děj není příliš dynamický a vyžaduje od čtenáře soustředění a ochotu číst mezi řádky. Goldingův román totiž nestaví na akci, ale na myšlenkách, symbolech a filozofických otázkách, které se skrývají pod povrchem. Aby člověk opravdu pochopil autorovo sdělení, musí se nad textem zastavovat, přemýšlet a hledat souvislosti. I proto jsem byl rád, že jsem zvolil audioknihu. Přednes Michala Zelenky má výraznou sílu – dodává postavám charakter, situacím napětí a celému vyprávění potřebnou dynamiku. Díky tomu se mi dařilo lépe udržet pozornost a kniha na mě působila mnohem živěji než při předchozích pokusech o klasické čtení.
Na závěr mohu říct, že Pán much rozhodně není čtení pro každého. Vyžaduje trpělivost, otevřenou mysl a chuť zamýšlet se nad tím, co dělá člověka člověkem. Přesto si myslím, že by si tento román měl každý alespoň jednou v životě přečíst nebo poslechnout– už jen proto, že jde o nadčasové dílo s hlubokým přesahem, které nutí přemýšlet o civilizaci, společnosti i sobě samých. Já mám po letech konečně splněno. A pokud se do tohoto titulu budete chtít pustit, vřele doporučuji audioverzi od vydavatelství Tympanum– je to skvělý způsob, jak si tento klasický příběh opravdu užít.
HODNOCENÍ: 8/10
