Článek
Pán much se bezesporu řadí mezi naprostou literární klasiku. Románová prvotina britského spisovatele Willama Goldinga, nositele Nobelovy ceny za literaturu, vyšla již roku 1954a od té doby byla přeložena do mnoha světových jazyků. Kniha vypráví o skupině chlapců, kteří ztroskotají na opuštěném ostrově a musí se postavit výzvám, jež přináší život bez dospělých a bez pravidel.
Na první pohled se může zdát, že jde o dobrodružný román o přežití, avšak Pán much je především hlubokou alegorií lidské společnosti. Golding zde klade zásadní otázky o přirozenosti člověka – je v nás civilizace zakořeněna natolik pevně, že přetrvá i v extrémních podmínkách, nebo se při první příležitosti vracíme k našim prvotním, divošským instinktům? Autor zkoumá také, jak těžké je vybudovat a udržet demokracii, co všechno je člověk ochoten obětovat pro obecné dobro a kam až může zajít touha po moci.
Robinson v temnějším provedení
Děj se odehrává během neurčené světové války. Jedno z letadel, které evakuovalo děti z Anglie, havárie srazí na pustý ostrov. Přežije jen několik chlapců z internátní školy. Na začátku se seznamujeme se sympatickým a zodpovědným Ralphema s jeho pravým opakem – Čuňasem, tlustým, rozvážným a často zesměšňovaným chlapcem s brýlemi. Společně svolají ostatní, aby se dohodli, jak přežít a jak si zorganizovat život. Zvolí si vůdce – tím se stává Ralph, i když kandidátem byl i Jack Merridew, pyšný a autoritativní chlapec, který vedl školní sbor. Ralph se snaží být spravedlivým vůdcem a nabídne Jackovi, aby dál vedl svůj sbor, který se promění v družinu lovců. Jenže Jack se se svou porážkou nedokáže smířit. Postupně v něm sílí závist, zlost a potřeba dominance. To, co zpočátku působí jako dobrodružná robinsonáda, se postupně mění v temné drama o ztrátě lidskosti– v boj o moc, přežití a nakonec i o samotnou duši člověka.
Náročné čtení
Přiznám se, že do Pána much jsem se v minulosti pouštěl už několikrát, ale pokaždé se stejným výsledkem – vždy jsem skončil zhruba v polovině a ke knize už se nevrátil. I tentokrát, když jsem se rozhodl dát příběhu ještě jednu šanci, tentokrát v podobě audioknihy od vydavatelství Tympanum, měl jsem obavy, jak to dopadne. Ale když čtete tyto řádky, asi tušíte, že tentokrát to dopadlo dobře.
Nebudu však lhát – Pán much není lehké čtení. Samotný děj není příliš dynamický a vyžaduje od čtenáře soustředění a ochotu číst mezi řádky. Goldingův román totiž nestaví na akci, ale na myšlenkách, symbolech a filozofických otázkách, které se skrývají pod povrchem. Aby člověk opravdu pochopil autorovo sdělení, musí se nad textem zastavovat, přemýšlet a hledat souvislosti. I proto jsem byl rád, že jsem zvolil audioknihu. Přednes Michala Zelenky má výraznou sílu – dodává postavám charakter, situacím napětí a celému vyprávění potřebnou dynamiku. Díky tomu se mi dařilo lépe udržet pozornost a kniha na mě působila mnohem živěji než při předchozích pokusech o klasické čtení.
Na závěr mohu říct, že Pán much rozhodně není čtení pro každého. Vyžaduje trpělivost, otevřenou mysl a chuť zamýšlet se nad tím, co dělá člověka člověkem. Přesto si myslím, že by si tento román měl každý alespoň jednou v životě přečíst nebo poslechnout– už jen proto, že jde o nadčasové dílo s hlubokým přesahem, které nutí přemýšlet o civilizaci, společnosti i sobě samých. Já mám po letech konečně splněno. A pokud se do tohoto titulu budete chtít pustit, vřele doporučuji audioverzi od vydavatelství Tympanum– je to skvělý způsob, jak si tento klasický příběh opravdu užít.
HODNOCENÍ: 8/10
