Poslední sbohem: Nejnovější pokračování krimi klasiky si drží laťku stále vysoko

Krimi thriller Poslední sbohem spisovatele Tima Weavera bezesporu patřil k nejočekávanějším titulům letošního roku. Nyní je dlouhé čekání konečně u konce. Před pár dny se na pultech objevilo už třinácté pokračování úspěšné série se sympatickým vyšetřovatelem Davidem Rakrem.

Děj knihy do jisté míry navazuje na události předchozího dílu. Rebece byly tři roky, když se její matka Fiona jednoho dne nenápadně vytratila ze dveří a už se nikdy neukázala. Rodina o ní neslyšela skoro čtyřicet let. Po bratrově pohřbu však Rebeka obdrží nepodepsané kondolenční přání. Neví, jestli ho poslala její matka, ale něco jí říká, že ano. Rebeka se rozhodne zjistit, co se před lety s Fionou stalo, proč tak náhle opustila své děti a proč se s nimi už nikdy nepokusila spojit. Obrátí se proto na soukromého vyšetřovatele Davida Rakera. Ten souhlasí, že jí pomůže, přestože je to pro něj v mnoha ohledech neobvyklý případ. Čím víc ale rozplétá vlákna celé hádanky, tím detailněji se před ním skládá příběh plný tajemství, bolesti, ztráty a smrti. A netvor, který ho začal psát, ještě zdaleka neřekl poslední slovo. Démoni Fioniny minulosti jsou až příliš živí, a aby toho nebylo málo, musí se David popasovat s kostlivci z vlastní skříně. Takovými, kteří by ho mohli poslat za mříže… nebo rovnou do hrobu. Anotace napovídá, že se máme doopravdy na co těšit.

Čekáte-li nějaké změny nebo inovace, čekáte marně. I třinácté pokračování jede v zajetých kolejích. A vlastně je to tak dobře. Proč měnit něco, co tak dobře funguje. Na čtenáře tedy opět čeká lehce nadsazený příběh, na který jsme u této série už zvyklí. Tim Weaver na pěti stech stranách rozjel opravdový koncert, ve kterém není nouze o napínavé chvilky, vážné a srdcervoucí situace a nečekané momenty, které vám vyrazí dech. Ano, možná by se dalo polemizovat o tom, zda Tim Weaver nezačal vykrádat sám sebe, neboť do jisté míry je to pořád to samé dokola. Na místě je otázka, jak dlouho to bude ještě zábavné, než se z toho stane jen stále se opakující nuda. Odpověď dnes však nenajdeme.

Kromě hlavní dějové linky, ve které David Raker pátrá po zmizelé Fioně, se opět dočkáme i paralelní linie, která se točí okolo Rakerova parťáka Colma Healyho. Pokud si ještě vybavujete závěr minulého dílu, jistě si vzpomínáte, že jsme se dočkali příběhového zlomu, který bezesporu pořádně zamává s osudy hlavních hrdinů.

Troufnu si říct, že za úspěchem série nestojí jen chytlavé a zábavné příběhy, které se většinou točí okolo dost bizarní a často až neuvěřitelné zápletky, ale především samotná postava Davida Rakera. Sympatický vyšetřovatel, který se neohroženě pouští do vyšetřování s takovým zápalem a houževnatostí, že nakonec vždy dosáhne vytouženého cíle. Často je sice autorovi vyčítáno, že Raker občas působí jako by byl nesmrtelný, neboť některé rány, jež oblíbený soukromý detektiv snese, by zamávaly i ostříleným superhrdinou. Ale na to už jsme si za těch třináct dílů tak nějak zvykli a k této sérii to zkrátka patří. Nutné je i říct, že v tomto díle tomu není jinak.

Než se vrhneme na konečný verdikt, je důležité probrat ještě jednu záležitost. A tou je samotný závěr. Opravdu se musím ptát, zda je to mnou, nebo mám zkrátka jen smůlu, ale poslední dobou docela často narážím na ne moc povedené konce. A to i když je často zbytek knihy velice povedený. Bohužel i tady mám pár výtek k samotnému závěru. Ne, že by byl v tomto případě vyloženě špatný. Ale spíše bych ho nazval jako překombinovaný a až trochu nesmyslný. Někdo může namítnout, že v této sérii jsou zakončení tohoto typu celkem běžná, bohužel tentokrát je to až příliš přes čáru. Chvíli jsem si říkal, jestli události, které se v poslední fázi knihy udály, už autor nepřehnal. Ale nebudu nic prozrazovat a obrázek si musíte nejlépe udělat sami. Za mě osobně to bylo až příliš.

Pojďme si celé tohle povídání nějak shrnout. Hlavní je třeba říct, že jsem se u čtení románu Poslední sbohem opravdu bavil. A to i přes mírně překombinovaný konec. Oněch pět set stran jsem sfoukl téměř na jeden zátah. Tim Weaver si pro čtenáře opět přichystal neskutečně chytlavý a zábavný příběh, který je prošpikovaný množstvím nečekaných momentů, které vám rozpálí mozkové závity. Pokud jste fanoušci této série, můžete se již tradičně těšit na opravdu vydatný zážitek, který sice nenabídne nic nového, přesto je stále radost číst ho. A to je vlastně to nejdůležitější. Pokud jste však tuto sérii ještě neokusili, radím vám to ihned napravit. Sice nic nezkazíte, když se rovnou pustíte do této novinky, přesto doporučuju začít chronologicky od prvního dílu. A to především kvůli pochopení některých souvislostí. Prokousat se sice třinácti díly je docela časově náročná záležitost, ale slibuji vám, že času stráveného s Davidem Rakerem litovat nebudete.

HODNOCENÍ: 8/10