Článek
Není to ani týden, co jsem se zde rozplýval nad Kingovým románem Pan Mercedes, thrillerovým počinem, který ukázal, že to mistr hororu umí na výbornou i bez přízraků či nadpřirozena. Po dočtení jsem sliboval, že se hned pustím do pokračování nazvaného Právo nálezce, které taktéž vyšlo v novém vydání, což jsem také učinil.
Posedlost zabíjí
Vše se točí okolo spisovatele Johna Rothsteina. John Rothstein je věhlasný autor, avšak už léta nic nepublikoval a navíc se začal věnovat reklamě. A jeho věrný čtenář Morris Bellamy zuří. Spisovatele nakonec zabije a vyloupí jeho sejf s rukopisy nevydaných knih. Kořist si ukryje, jenže pak se ocitne ve vězení kvůli jinému zločinu. Po několika desítkách let najde schovaný lup malý chlapec, ale Morris Bellamy se svého pokladu za žádnou cenu nechce vzdát.
Tím, že nemám velkou část Kingova díla načtenou, mě může tenhle autor stále překvapovat. A nutno říct, že většinou příjemně. Už první kniha trilogie s Billem Hodgesem, sympatickým detektivem ve výslužbě, mě naprosto uchvátila. Propracovaný příběh plný zajímavých odboček a zvratů s mrazivou atmosférou zkrátka neměl chybu. Tady šel Stephen King však ještě o kousek dál a k dokonalosti mu podle mě téměř nic nechybí.
Právo nálezce nabídne znovu propracovaný a extrémně chytlavý příběh poskládaný z několika dějových linií, které se postupně rozvíjejí a ve výsledku se protnou v jedno velké finále. King přitom dokáže jednotlivé části dávkovat tak, že vás neustále zajímá, co se bude dít dál. I tady se celým příběhem táhne syrová, místy až tísnivá atmosféra, která perfektně podtrhuje dění na stránkách.
Propracované postavy
Perfektní práci odvedl autor opět i co se týče postav. Morris Bellamy je znovu vskutku ukázkový psychopat, který však oproti Bradymu Hartsfieldovi vykazuje větší známky lidskosti. Právě díky tomu nepůsobí jen jako obyčejný padouch, ale jako člověk, jehož motivace dokážete alespoň částečně pochopit, i když jeho jednání rozhodně ne.
Méně prostoru tu tentokrát dostane samotný Bill Hodges se svou parťačkou Holly, což mi ale vůbec nevadilo. Bohatě to totiž vynahradí postava Peta Sauberse, chlapce, který najde Bellamyho lup. Právě jeho příběh je jednou z nejzajímavějších částí celé knihy a postupně se stává důležitou součástí celé skládačky.
Bez chyb
Budu se sice opakovat, ale Právo nálezce je velmi povedený thriller, který má potenciál zaujmout i čtenáře mimo žánr krimi. Stejně jako u předchozí knihy na vás čeká spousta napínavých momentů, zatraceně povedená zápletka, syrová atmosféra i propracované postavy. Tentokrát ale King všechny tyhle ingredience namíchal ještě o něco lépe a výsledkem je příběh, který má podle mě oproti Panu Mercedesovi něco navíc.
Zkrátka všechno funguje přesně tak, jak má, a proto můžu s klidem říct, že Právo nálezce patří mezi nejlepší Kingovy počiny, které jsem zatím četl. Po dvou povedených dílech jsem teď opravdu zvědavý, čím mě překvapí závěr celé trilogie.
HODNOCENÍ: 10/10
