Článek
Vcelku nedávno jsem tu psal o knize Likvidátorod Honzy Slívky – drsné akční fantasy, v jejímž světě padl Bůh i ďábel a z jejich těl povstaly tisíce bytostí lačnících po moci. Hlavním hrdinou byl Samuel Drops, lépe známý jako Likvidátor. Drsný chlapík, který za prachy likviduje božská monstra a příliš se neptá. Nedávno vyšlo volné pokračování s názvem Bohobijec.
Jedeme na Prágl!
Kniha v podstatě navazuje na události předchozího dílu. Samuel Drops má za sebou pekelné dobrodružství. Zabil pár opravdu ohavných zrůd, zlikvidoval živoucího boha a zachránil město Celsior i jeho obyvatele. Na závěr se navíc postavil samotnému Chaosu – bohyni stvořené z pozůstatků tříštících se sil starého světa. Nyní ho žene kupředu slib, který učinil před odjezdem: má pomoci osvobodit Vary od tyranie bohů. Právě tam by se totiž mohl střetnout se svým dávným úhlavním nepřítelem.
Cesta k cíli ale rozhodně nebude jednoduchá. Jednou z největších překážek je Prágl – město vystavěné na kostech dávné civilizace. Místo, kde lidé, bohové i jejich monstra žijí bok po boku, přičemž vzájemnou nenávist skrývají za masku nulové diskriminace. Právě tahle výbušná směsice dělá z Práglu extrémně nebezpečné prostředí, kde stačí málo a všechno se sesype.
To samé v bledě modrém
Pokud jste četli Likvidátora, můžu rovnou říct, že v nové knize dostanete v podstatě to samé. Tedy drsnou akční jízdu plnou násilí, hlášek a velkého množství sexuálních scén. U první knihy to docela fungovalo, tady už mě to ale místy tolik nebavilo. Zápletka je poměrně jednoduchá, nechybí jí zajímavé momenty ani solidní zvraty, ale při rozsahu téměř pěti set stran mi přišlo, že by knize slušela větší střídmost. Kdyby byla o něco kratší, asi bych byl úplně v pohodě.
Podobně rozporuplný vztah mám i k samotnému Samuelu Dropsovi. Je to sice opravdový drsňák, který se ničeho nebojí, rány rozdává se stejnou vervou, s jakou klátí ženské, ale jeho povaha mě občas prostě štve. Stejně jako minule mi vadí jeho druhá tvář ala Mirek Dušín. Tenhle kontrast mi k němu úplně nesedí, i když připouštím, že to může být čistě můj osobní problém.
Stále jde o povedený počin
Může to působit, že jsem z knihy Bohobijec zklamaný, ale tak to ve skutečnosti není. Přiznávám, že jsem se ve výsledku dobře bavil. Děj má spád a nabízí poctivou béčkovou akční jízdu, která si na nic nehraje. Jen mi to přišlo až příliš podobné předchozímu dílu a místy zbytečně natahované.
I tak jde v rámci žánru o velmi povedené dílo, které si své čtenáře bez problémů najde. Honza Slívka zkrátka psát umí, což dokazuje nejen touto novinkou, ale třeba i sérií Masomlejnek, do které jsem se teď pustil a která je už od prvních stránek opravdu vynikající. Takže se tady o ní nejspíš brzy zase rozepíšu. Každopádně pokud hledáte drsné akční fantasy bez servítek, Bohobijec by vás rozhodně neměl minout.
HODNOCENÍ: 7/10
