Thriller Černá bouře je vážným adeptem na nejlepší českou knihu tohoto roku

Marek Havlík, pracovník Národního ústavu duševního zdraví a odborník na terorismus a extremismus, se rozhodl zúročit své bohaté zkušenosti a napsal strhující thriller Černá bouře. Ve své literární prvotině propojuje témata psychologie, neurovědy a terorismu, to vše na pozadí dramaticky se rozvíjející revoluce. Knihu u nás vydává nakladatelství Mystery Press a jsem skálopevně přesvědčený, že by tahle novinka vaší pozornosti rozhodně neměla uniknout — podle mého názoru totiž patří k nejlepším tuzemským počinům letošního roku. Ale nepředbíhejme.

Černá bouře čtenáře zavede do Hongkongu, který zrovna nezažívá nejlepší časy. V tamních ulicích zuří deštníková revoluce, střety policie s demonstranty jsou na denní pořádku a na hranicích nervózně přešlapují ozbrojené složky Čínské lidové republiky. Aby toho nebylo málo, na město se žene děsivá černá bouře. Do středu toho všeho přilétá inspektorka britského protiteroristického oddělení Elizabeth Ainsleyová. Jejím úkolem je prověřit nová vodítka v již uzavřeném případu vraždy a rozptýlit tak obavy z možného bioteroristického útoku. Bohužel však netuší, že ji její posedlost pravdou přivede na stopu technologie, jež nikdy neměla spatřit světlo světa. Reliktu studené války, který nejen ocitl v nesprávných rukou a ohrožuje miliony obyvatel Hongkongu, ale také překračuje hranice současného vědeckého poznání.

První, co musím vypíchnout, je způsob, jakým kniha pracuje s jednotlivými tématy. Ať už jde o terorismus a extremismus, jejich příčiny a dopady na svět, nebo o neurovědu a lidské poznání mozku, které často odhaluje nepříjemné pravdy, například téma psychologického determinismu, vše je zpracováno s hlubokým vhledem. Autor se dále dotýká nejenom situace v Hongkongu, tedy především jeho snahy udržet si nezávislost, ale i v celé Číně. Především útlaku menšin, zejména Ujgurů, nebo prostupování státní moci do každodenního fungování země. Je zřejmé, že Marek Havlík se v těchto oblastech skvěle orientuje a dokáže o nich nejen odborně psát, ale zároveň je přiblížit i čtenáři v napínavém beletristickém podání.

Prim samozřejmě hraje samotný příběh, který je pevně protkán výše zmíněnými tématy, a musím říct, že jde o poctivou thrillerovou jízdu. Nechybí jí temná, stísněná atmosféra, napětí ani svižná akce, takže si na své přijdou jak milovníci hlubších myšlenek, tak fanoušci dramatických zvratů. Marek Havlík navíc působí jako zkušený autor. Bez problémů dokáže čtenáře upoutat a udržet jeho pozornost až do poslední stránky. A to i když je těch stránek přes pět set. Ani se mi nechce věřit, že Černá bouře je jeho literární prvotina.

Vyprávění je svižné, bez zbytečných popisů a rozepisování o nedůležitých věcech, a stále udržuje čtenáře v napětí a očekávání, že se něco zásadního, něco velkého brzy stane. A co je nejlepší — ono „velké“ opravdu přijde. Kniha totiž nabízí několik zvratů, které jsou naprosto nečekané, výborně vystavěné a téměř vám vyrazí dech, takže si dejte pozor. Opomenout nemůžu atmosféru, neboť ta je jedním z nejsilnějších prvků knihy. Ten nepříjemný pocit, že je něco zásadně špatně, vás neopustí po celou dobu čtení — a právě to je znakem dobrého thrilleru.

Velké plus dávám i postavám. Mnoho jinak dobrých knih často selhává na nevěrohodných či nesympatických hrdinech, ale tady je tomu naštěstí jinak. Hlavní hrdinka Elizabeth je opravdu sympatická a milá postava, která si sice nese svá traumata a životní jizvy, přesto neztrácí vnitřní sílu ani odhodlání. Není to žádná superhrdinka, ale člověk z masa a kostí – občas chybuje, občas pochybuje, a právě to z ní dělá uvěřitelnou a čtenářsky přitažlivou postavu. Opravdu bylo příjemné s ní trávit čas. Její parťáci jí nejen dobře sekundují, ale každý z nich má vlastní dobře zpracovanou osobnost a motivace, což výrazně to pomáhá dynamice celého vyprávění.

Ani záporné postavy na tom nejsou zle.. I když se dopouštějí špatných činů, autor jim dává prostor k pochopení jejich pohnutek. Nejsou to jednoduše záporáci na první dobrou. Opravdu jde poznat, že si Marek Havlík dal tu práci a na postavách opravdu zamakal.

Takhle na závěr bych měl možná přidat i nějakou výtku – jenže upřímně, opravdu nemám co zásadního vytknout. Ano, sem tam jsem narazil na drobnost, která mírně narušila jinak fantastický čtenářský prožitek, ale šlo spíš o kosmetické detaily, které nemají žádný vliv na celkový dojem.

Černá bouře je totiž po všech stránkách výjimečně povedený thriller – promyšlený, napínavý, inteligentní a navíc zakořeněný ve skutečných tématech, která jsou děsivě aktuální. Právě to jí dává hloubku a odlišuje ji od mnoha jiných žánrových titulů.

I proto se nebojím říct, že Černá bouře patří k největším překvapením letošního roku. A pokud bych měl vytipovat jednoho kandidáta na nejlepší tuzemský thriller roku, Havlíkův debut by byl na vrcholu mého seznamu.

HODNOCENÍ: 10/10