Článek
Pokud se alespoň trochu zajímáte o současnou českou fantastiku, pravděpodobně vám neunikl román Jiřího Dittricha Tristan: Zrozenize stínů. Tahle fantasy plná upírů, čarodějek a intrik mi totiž dokázala pořádně zamotat hlavu. Už dlouho se mi nestalo, že bych po dočtení knihy nevěděl, jestli jsem spíš nadšený, nebo zděšený z toho, co jsem právě absolvoval. Ale vezměme to popořadě.
Cesta za pomstou
Novinka z produkce nakladatelství Epocha sleduje osud Tristana – muže, kterému kdosi během jediné noci vyvraždil všechny blízké a jeho samotného proměnil v bytost prahnoucí po krvi i pomstě. Paralelně s tím sledujeme i dvě mocné čarodějky, jejichž osud se v lecčem podobá Tristanovu. Všichni brzy zjišťují, že jejich osobní tragédie jsou jen malým dílkem mnohem větší skládačky a že napříč kontinentem se pomalu šíří stín zrady, intrik a mocenských her.
Příběh je bez debat velkolepý a rozsáhlý. Děj svižně odsýpá, je rozdělený do několika hlavních linií, které se občas protnou, ale zároveň na sebe logicky navazují. O napětí, akční scény ani zajímavé zvraty rozhodně není nouze. Přesto tu ale jsou věci, které mi celkový dojem kazily.
S výhradami
Autor knihu označuje jako dark fantasy, jenže ponurou a temnou atmosféru jsem v ní hledal spíš marně. Svět sice nabízí krutost, smrt a zradu, ale chybí mu tíživost a pocit neustálého ohrožení, který bych u tohoto žánru očekával. Jenže ještě větší problém mám s něčím jiným – se sexem. Nejsem žádný puritán a erotické scény mi v literatuře obecně nevadí, tady jich ale bylo zkrátka až příliš. Navíc často působily spíš úsměvně než provokativně či temně, a místo budování atmosféry ji spíš narušovaly. Místy jsem měl pocit, jako by se autor snažil zavděčit čtenářkám romantické fantasy, která často balancuje na hraně vkusu – ale to už je téma samo o sobě.
Rozpačitý jsem byl i z hlavního hrdiny. Tristan je sice zajímavě koncipovaná postava, ale jako protagonista působí poněkud nemastně, neslaně a především postrádá výraznější charisma. To se naštěstí nedá říct o čarodějce Alechandře, která si mě získala prakticky okamžitě a patřila k tomu nejlepšímu, co kniha nabízí. Celkově jsou postavy napsané solidně, i když některé by si zasloužily víc prostoru a propracovanosti.
Co naopak chválit musím bez výhrad, je samotný svět. Je vystavěný zajímavě, funguje v něm politikaření, pletichaření a mocenské hry, které příběhu dodávají potřebnou hloubku. Skvělý dojem zanechává i zpracování knihy – od povedené obálky až po celkovou grafiku. K dokonalosti už chyběly snad jen ilustrace.
Když to shrnu: ve výsledku jsem se dobře bavil. Příběh je nápaditý, nabízí spoustu zajímavých motivů a potenciál do budoucna je obrovský. Jen by mu slušela temnější, ponurejší atmosféra a citlivější práce s erotickými scénami. Byla by totiž škoda, kdyby se další díly zvrhly v laciné knižní porno převlečené za fantasy.
Přes všechny výhrady ale můžu knihu Tristan: Zrozeni ze stínů s klidem doporučit. A nebudu lhát – na druhý díl se minimálně ze zvědavosti docela těším. Teď už bude záležet hlavně na autorovi, jestli mě přesvědčí, že jde o poctivou temnou fantasy, nebo „jen“ o romantiku s upíry a čarodějkami.
HODNOCENÍ: 7/10
