Vydejte se po stopách zakázané lásky v románu Něco má za lubem

Feel good romány jsou v současnosti docela v kurzu. Mezi ně by se dala zařadit i kniha americké spisovatelky Sary Goodman Confino, která nese název Něco má za lubem a zavede nás do malebného městečka Hereford. Mladá učitelka Jenna, se snaží vyrovnat s těžkou životní situací. Aby znovu nalezla chuť do života, vydá se na výlet spolu se svou rozvernou a energickou babičkou. Ta občas vyvede zběsilý kousek, při kterém Jenně tuhne krev v žilách. Jistě už tušíte, že Jenně dá tento výlet mnohém více než znovu nalezenou touhu žít. Kniha Něco má za lubem vydává nakladatelství Beta a my se na ní blíže podíváme v této recenzi.

Příběh knihy je vyprávěn ve dvou časových liniích. Ta první se odehrává v současnosti a sleduje především osudy Jenny, která doprovází svou babičku Evelyn na cestě do jejího rodného městečka. Při té příležitosti se snaží vypořádat s blížícím se rozvodem a znovu najít ztracenou chuť do života. Při jejich výletu babička zároveň vypráví svůj příběh, který pojednává o její první životní lásce, portugalském mládenci Tonym, Na tohle vzpomínání se zaměřuje druhá dějová linka. Za mě ta rozhodně zábavnější a především zajímavější. Zatímco linka ze současnosti se nese v klasickém duchu romantických příběhů, ta historická má něco navíc. Tím přesahem je především doba, ve které se příběh odehrává. Poválečná padesátá léta, kdy museli sňatky posvětit rodiče a kdy se úzkostlivé dbalo na původ. Oproti tomu moderní linka nemá moc co nabídnout. Snad jen pohodovou atmosféru malebného městečka.

Ústřední postavou celé knihy je Evelyn. Všechny události se nějakým způsobem točí kolem její osoby. V první dějové lince je to bláznivá babička, která si se životem nedělá těžkou hlavu. Energická a výřečná. Tahle poloha Evelyn mně osobně upřímně moc nesedla. Rádoby sarkastické a uštěpačné poznámky působily často až otravně. Na druhou stranu Evelyn z historické dějové linky mě doslova uhranula. Charismatická dívka, která si jde pevně za svým cílem. Sledovat ji, jak se vypořádává s nepřízní osudu a je pro své city ochotná obětovat cokoliv, je prostě úžasné. Pak tady máme ještě postavu Jenny. Ta se bohužel moc neliší od tradičních charakterů žánrově podobných knih. Životem zhrzená žena. Charakterově plytká postava, kterou jsem si však, stejně jako mladou Evelyn, docela oblíbil. Ostatní charaktery byly napsány vcelku dobře, ale žádný nijak zvlášť nevynikal.

Je třeba říct, že autorka píše lehce a velmi čtivě. Nezabředává do zbytečných popisností a kniha tak příjemně plyne v celkem solidním tempu. Díky tomu si ani neuvědomíte, že tahle kniha má skoro pět set stran. Příběh je zpočátku obestřený mnohýma tajemstvími a pomalu ho rozplétáte jako klubko bavlny. Zápletky jsou sice odhadnutelné, přesto vás dokážou překvapit. Menší výhrady mám k rozhovorům. Ty působí občas kostrbatě a nepřirozeně. Tedy hlavně v moderní dějové lince. Chápu, že snahou bylo starou Evelyn vykreslit jako excentrickou seniorku, občas však její chování a konverzace působí až směšně. Docela mě to mrzí, neboť jak už jsem zmiňoval, její mladší verze na mě působí zcela opačným dojmem.

Z náznaků možná vyplývá, že jsem se u čtení románu Něco má za lubem nebavil, ale tak tomu rozhodně není. Bavil jsem se výtečně. Bavil jsem se dokonce tak, že jsem oněch necelých pět set stran přelouskal na dvě tři posezení, což se mi nestává zase tak často. Pravda, moderní linka mě až tak neuchvátila, jelikož kromě příjemné atmosféry přístavního městečka toho moc nenabídla, ale vyprávění, které čtenáře zavedlo do Ameriky 50.let, mě naprosto pohltilo. Jak atmosférou doby, tak podmanivým příběhem, který vám ukáže, že zamilovat se v tehdejší době někdy znamenalo spoustu problémů. Takhle na závěr tedy musím říct, že já jsem s touto knihou naprosto spokojený. Pokud hledáte odpočinkovou knihu, která dokáže nabídnout chytlavý příběh, novinka nakladatelství Beta je pro vás ta pravá volba.