Článek
Spisovatelka Eva Michorová je známá především svými humoristickými a dívčími romány. Před pár dny autorka vydala čerstvou novinku nazvanou Zpověď stárnoucí trosky, která má psa. Kniha vychází u nakladatelství Epocha a my si o ní něco málo povíme.
Život po padesátce
Kniha se zaměřuje na životní peripetie hlavní hrdinky Dity Hamáčkové. Dita, neurotická žena na prahu padesátky, se ocitá v situaci, kterou by málokdo zvládl s chladnou hlavou. Její každodenní realita je plná výzev, od osobních krizí až po vztahové problémy. Ke svým narozeninám dostane nečekaný dárek, o která vlastně vůbec nestála. Dita totiž dostane nezvladatelného loveckého psa, který okamžitě naruší její již tak křehkou domácí pohodu. S příchodem tohoto čtyřnohého společníka se Dita ocitá v ještě větším chaosu, kde musí balancovat nejen mezi rodinnými vztahy a finančními problémy, ale také s vlastními obavami o budoucnost.
Humor, který nesedne každému
Hned ze startu musím říct, že jsem trochu zklamaný. Tak nějak jsem čekal, že podle anotace to nebude zrovna sluníčkové čtení, ale taky jsem očekával, že se pořádně zasměju. Bohužel té deprese bylo na můj vkus až moc a momentů, kdy bych se zasmál, zase málo. Ne, že by se kniha nesnažila být vtipná, ale například situace, kdy psi, potažmo jiní živočichové, kteří demolují byt a všechno okolo, mi zkrátka nikdy nepřišly vtipné. Tohle však berte jako čistě subjektivní záležitost a pokud tuhle srandu naopak máte rádi, máte se na co těšit, neboť v knize je jí přehršel. Humor v knize se však netočí jen kolem nevychovaných mazlíčků, takže i já se měl šanci nakonec zasmát.
Kniha Zpověď stárnoucí trosky, která má psa má docela vtipnou obálku.
Co se týče děje, ten příjemně plyne a má docela solidní tempo. V kombinaci s přijatelnou délkou, kniha má něco okolo tři sta stran, máte za jedno příjemné odpoledne hotovo. Autorka má navíc dar vyprávět zajímavě a poutavě, takže máte problém se od čtení odtrhnout.
Pár vět musím říct i k postavám, neboť většina z nich mě neobyčejně štvala. Jak Dita, tak její rodina i kolegové v práci mi neuvěřitelně lezli na nervy. Ale osobní sympatie stranou. Autorce se povedlo stvořit opravdu zajímavé a možná až do absurdna vyhnané charaktery, které vám budou brnkat na nervy, ale na druhou stranu budete čekat, co z nich zase vypadne. A že se máte opravdu na co těšit.
Doporučení s výhradami
Co říct závěrem? Zpověď stárnoucí trosky, která má psa je ve výsledku dobrá kniha. Milé a poutavé vyprávění, postavy, které vám sice lezou na nervy, ale svým způsobem je máte rádi a docela zajímavý příběh mě nakonec přesvědčil, že to stálo za přečtení. Humor mi osobně sice moc nesedl, každopádně pevně věřím, že velké spoustě čtenářů naopak zábavný přijde a knihu si užijí na sto procent. Já bohužel těch chvil, kdy bych se opravdu zasmál měl pomálu, proto musím být v hodnocení střízlivější. Tak či tak, knihu bych se nebál doporučit všem, kteří mají rádi humoristické knihy, které se nebojí vážných témat a umějí si z nich dělat srandu.
HODNOCENÍ: 6/10
