Hlavní obsah

K čemu nám jsou vlastně mouchy?

Foto: Moucha domácí (Musca domestica). Foto: Retro Lenses, Wikimedia Commons, CC BY 4.0.

Moucha domácí

Děti někdy dokážou jedinou otázkou zpochybnit věci, nad kterými dospělí celý život nepřemýšlejí. Třeba proč vlastně existují mouchy. Po důkladném zamyšlení jsem dospěl k závěru, že jejich význam pro lidstvo je naprosto zásadní.

Článek

Nedávno jsem na ulici zaslechl malého chlapce, který se s odzbrojující dětskou upřímností zeptal:

„K čemu jsou vlastně mouchy, když jenom serou?“

Přiznám se, že mě ta otázka zaujala. Nikdy předtím jsem se nad smyslem existence much příliš nezamýšlel. Bral jsem je jako samozřejmou součást života, podobně jako daně, politické sliby nebo televizní reklamy na prostředky proti průjmu.

Ale chlapec měl pravdu. Proč vlastně příroda stvořila něco, co celý den bzučí, obtěžuje, sedá na jídlo a zanechává po sobě nevzhledné stopy, obtěžuje jako jedinec i v houfu? A čím déle jsem přemýšlel, tím více jsem si uvědomoval, jak nesmírně důležitou úlohu mouchy v lidské společnosti hrají.

Především se významně podílejí na regulaci světové populace. Některé druhy much přenášejí nebezpečné nemoci. Například moucha tse-tse šíří spavou nemoc, mouchy domácí zase mohou mechanicky přenášet původce střevních infekcí. A to je, uznejte sami, služba lidstvu přímo nedocenitelná. Zatímco světoví politici pořádají nekonečné konference o přelidnění planety, mouchy přistupují k řešení demografických problémů bez zbytečných řečí. Nepotřebují vědecké konference, parlamentní debaty ani mnohamiliardové populační programy. Prostě konají.

Jejich činnost navíc významně podporuje zdravotnictví. Nebýt nejrůznějších infekcí, které pomáhají šířit, přišli by lékaři, nemocnice a farmaceutické společnosti o část své klientely. Mouchy tak vlastně vytvářejí pracovní místa. A to nejen ve zdravotnictví.

Vezměme si například chemický průmysl. Kolik lidí by přišlo o zaměstnání, kdyby najednou přestaly existovat spreje proti mouchám, mucholapky, insekticidy, elektrické lapače a další sofistikované výrobky určené k likvidaci těchto drobných tvorů? Průmysl nejprve vynaloží miliardy na výrobu prostředků proti mouchám, aby potom mohl vynakládat další prostředky na vývoj ještě účinnějších přípravků. A mouchy se mezitím dál množí.

Tomu se říká dokonale fungující ekonomický model. Ale jsou místa, kde tento model neplatí.

Problém přemnožených much už dávno řešili v pohádce Tři veteráni. Když se Bimbác zeptal princezny Bosany, proč mají v království tolik much, dostalo se mu prostého vysvětlení: „Máme líné pavouky.“ A když se následně Servác zajímal, proč je jejich země tak chudá, odpověděla princezna stejně pohotově: „Máme líné obyvatelstvo.“

Mouchy rovněž významně přispívají ke zlepšování fyzické kondice obyvatelstva. Zkuste si představit postaršího pána, který celé odpoledne spokojeně odpočívá v křesle. Nebýt mouchy, pravděpodobně by se ani nepohnul. Jenže moucha přistane na jeho nose. Pán mávne rukou. Moucha se přesune na čelo. Pán vyskočí z křesla, začne mávat oběma rukama, pobíhat po pokoji a nakonec se pokusí zasáhnout mouchu srolovanými novinami. Po několika minutách intenzivního pohybu je zpocený, zadýchaný a jeho krevní oběh pracuje na plné obrátky. Který osobní trenér by dokázal takových výsledků dosáhnout bez nároku na honorář?

A co teprve jejich přínos pro duševní zdraví! Mouchy nás učí trpělivosti, sebeovládání a schopnosti zvládat stresové situace. Zvláště v noci. Člověk může absolvovat desítky kurzů meditace, přečíst stovky knih o vnitřním klidu a strávit roky duchovním rozjímáním. Skutečnou zkouškou jeho duševní vyrovnanosti je však teprve moucha, která mu ve tři hodiny ráno přistane na nose. Po dvaceti minutách jejího pronásledování zjistí, že všechna jeho dosavadní duchovní cvičení byla naprosto zbytečná. Moucha totiž dokáže během několika sekund proměnit přesvědčeného pacifistu v odhodlaného vraha.

Významné zásluhy mají mouchy také v oblasti dodržování hygienických předpisů. Stačí jediná moucha na nedělním obědě a celá rodina začne okamžitě řešit, zda je jídlo ještě zdravotně nezávadné. Přitom tatáž rodina před chvílí bez jakýchkoliv výhrad konzumovala párek nejasného původu s dvouměsíční trvanlivostí. Moucha tak vlastně působí jako nezávislý hygienický inspektor. S tím rozdílem, že se před návštěvou neohlašuje a místo protokolu zanechává vlastní biologický materiál.

A nesmíme zapomenout ani na její význam pro vědecký pokrok. Vědci tráví celé roky zkoumáním mouchy domácí, jejího chování, životního cyklu či schopnosti odolávat nejrůznějším chemickým látkám. Mouchy přitom o výzkumu nic nevědí a výsledky vědeckých studií zásadně nečtou. Pak se má výzkum někam posunout! Kdyby je četly, možná by konečně pochopily, že už dávno měly vyhynout.

Další nezastupitelnou úlohu plní mouchy v oblasti architektury a stavebnictví. Díky jejich existenci lidstvo vynalezlo sítě do oken, moskytiéry, nejrůznější těsnicí systémy a automatické dveře. Stavíme domy za miliony, vybavujeme je nejmodernějšími technologiemi, a přesto se dovnitř dostane moucha. Mouchy nám tak neustále připomínají, že ani nejdražší technika není dokonalá a že oni jsou vždy krok před námi.

V neposlední řadě mají mouchy zásadní význam pro rozvoj mezilidských vztahů. Kolik manželských hádek začalo nevinnou větou: „Zavři konečně ty dveře, nebo nám sem nalétají mouchy!“ Kolik rodinných sporů vzniklo při hledání plácačky? A kolik domácností se dokázalo alespoň na několik minut sjednotit při společném pronásledování jediné mouchy? Zatímco politici marně hledají způsoby, jak sjednotit společnost, moucha dokáže během několika sekund spojit celou rodinu proti společnému nepříteli.

A konečně je tu jejich nezastupitelná úloha při prosazování společenské rovnosti. Moucha totiž absolutně nerespektuje autority. Je jí úplně jedno, zda před ní stojí bezdomovec, profesor, generál, prezident nebo císař. Na každého si sedne se stejnou samozřejmostí a zpravidla vykoná i stejnou potřebu. Neuznává společenské postavení, diplomatickou imunitu, akademické tituly ani státní vyznamenání. A to už začíná být politicky nebezpečné. Představte si totiž společnost, ve které si moucha dovolí něco, co by si obyčejný občan nikdy nedovolil.

Třeba pokálet samotného panovníka.

A tím se konečně dostávám k Jaroslavu Haškovi a jeho dobrému vojáku Švejkovi. V jedné ze slavných scén přichází do hospody U Kalicha tajný policista Bretschneider a všimne si, že na stěně chybí obraz císaře pána. Hostinský Palivec mu zcela bezelstně vysvětluje:

„Jo, visel, ale sraly na něj mouchy, tak jsem ho dal na půdu.“

Jak známo, Palivec nakonec skončí v policejních rukou. A teprve tehdy mi došlo, jak důležitou úlohu mouchy v lidské společnosti vlastně hrají. Nejenže pomáhají regulovat populaci, podporují ekonomiku, zaměstnávají lékaře, rozvíjejí vědu a pečují o naši fyzickou kondici.

Dokážou také názorně odhalit naprostou absurditu politické moci. Vždyť co může být absurdnějšího než stát, ve kterém se moucha vysere na císaře a za urážku majestátu jde sedět hostinský?

Takže milý chlapče, mouchy rozhodně nejsou zbytečné.

Jen si dávej pozor, aby za to, co poserou, nesl odpovědnost vždycky někdo jiný.

Zdroje: Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921–1923)

Tři veteráni (1983), režie Oldřich Lipský, scénář Zdeněk Svěrák

Světová zdravotnická organizace (WHO) – Spavá nemoc

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz