Článek
Rozpočtové schodky, veřejnoprávní média, hlídání Babiše, podpora živnostníků. Co vlastně zůstalo z jejich předvolebních slibů? Prakticky nic.
„O vládě se rozhoduje ve volbách, ne na demonstracích,“ prohlásil Filip Turek v reakci na nedělní demonstraci na Letné. A dodal, že demonstrace nezmění volební výsledek ani „mandát vlády prosazovat svůj program“.
Pane Turku, v jedné věci máte pravdu. O složení Poslanecké sněmovny skutečně rozhodují volby. Jen jste ve svém rozhořčení nad demonstranty zapomněl na maličkost. Lidé ve volbách hlasují také podle toho, co jim politici předem slíbí. A že jste své voliče podvedli, je více než jasné! A právě proto byste mohl demonstrantům místo poučování o demokracii vysvětlit, co jste vlastně udělali s programem, na jehož základě jste získali jejich důvěru.
Podívejme se na několik konkrétních příkladů. A nemusíme přitom citovat opozici. Úplně postačí původní volební program Motoristů sobě z roku 2025.
V jeho úvodu Petr Macinka slavnostně prohlašuje:
„Nejsme populisté, nevymýšlíme si a nelžeme Vám.“
To je poměrně odvážné prohlášení. Zejména od člověka, který několik měsíců po volbách musí vysvětlovat, proč se skutečná vládní politika tak výrazně vzdálila od jeho vlastních slibů.
Začněme státním rozpočtem. Motoristé slibovali ozdravení veřejných financí a v programu doslova napsali:
„Zastavíme zadlužování státu. Nezodpovědný přístup k veřejným financím, který předvedla vláda Petra Fialy s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou v letech 2021-2025, se už nikdy nebude opakovat. Musí být nastavena taková pravidla, která přístup, jaký tito lidé předvedli, už nikdy nikomu neumožní.“
A aby to nebyly jen prázdné fráze, připojili podrobný harmonogram. V roce 2026 měl schodek dosáhnout 225 miliard korun, v roce 2027 už jen 165 miliard, v roce 2028 pouhých 85 miliard a v roce 2029 měl být rozpočet prakticky vyrovnaný.
A Petr Macinka 30. září 2025 napsal dokonce následující:
„Motoristé sobě se na nucené novelizaci těchto pravidel a jejich změkčování odmítají podílet.“
Dne 26. srpna 2026 všech dvanáct hlasujících poslanců Motoristů pomohlo Andreji Babišovi přehlasovat prezidentské veto a prosadit právě rozvolnění zákona o rozpočtové odpovědnosti! Bez jejich hlasů by vládní koalice potřebných 101 hlasů vůbec nezískala.
A co podporují dnes?
Vládní návrh rozpočtu na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun. Tedy o 221 miliard více, než před volbami předpokládali. Není to překlep. Ani zaokrouhlovací chyba. Je to rozdíl 221 miliard korun. To je přece maličkost!
Petr Macinka sice proti původně navrženému schodku 389 miliard protestoval a koalice jej následně snížila o tři miliardy. Jenže Národní rozpočtová rada upozornila, že při úpravě současně vzrostly rozpočtové příjmy i výdaje. A tak lze předvolební rozpočtovou odpovědnost Motoristů shrnout poměrně jednoduše. Slibovali 165 miliard, podpořili 386 miliard a vyjednané snížení o tři miliardy představovali jako významný úspěch. To není významný úspěch, to je výsměch vašim voličům, a nejen vašim!
A nyní to nejzajímavější. Česká televize a Český rozhlas.
Motoristé sobě ve svém volebním programu z roku 2025 doslova napsali:
„Nechceme, aby veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu – tím by se stala vládními.“
Věta naprosto jednoznačná. Žádné podmínky, žádná výhrada, žádný prostor pro nedorozumění. Podle Motoristů by přímé financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu znamenalo jejich proměnu ve vládní média.
A co se stalo po volbách?
Návrh zákona, který zavádí právě takový způsob financování, připravilo Ministerstvo kultury vedené Otou Klempířem. Ano, ministrem nominovaným samotnými Motoristy!
A aby byl výsměch jejich vlastním voličům skutečně dokonalý, postarala se vládní koalice také o patřičně velkolepé parlamentní představení. Návrh se rozhodla projednat tak překvapivě, že o jeho zařazení na páteční jednání předem nevěděla ani část vládních poslanců. Podle reportáže Českého rozhlasu o tom pravděpodobně netušil dokonce ani samotný ministr Klempíř.
To už je vskutku pozoruhodná úroveň vládní koordinace. Ministr připravuje zákon, jehož projednání může překvapit i jeho samotného! A tak v sobotu nad ránem společně dovršili tuto parlamentní frašku, když návrh poslali do druhého čtení.
Člověk by skoro obdivoval tu důslednost. Před volbami před něčím zásadově varovat a po volbách se osobně postarat o to, aby se právě takové řešení dostalo do zákona. Pane Turku, tomu říkáte plnění volebního programu? Nebo jste si jej po volbách začali číst odzadu? Já tomu říkám podvod na voličích!
A nyní se dostáváme k nejoblíbenější povolební výmluvě Motoristů. Ke koaličnímu kompromisu. Samozřejmě, kompromisy jsou nedílnou součástí politiky. Žádná koaliční strana nemůže prosadit všechno a každá musí někdy ustoupit. Jenže koaliční kompromis by měl mít také nějaký politický smysl. Jedna strana ustoupí v určité otázce, aby druhá ustoupila jinde. Výsledkem je dohoda, díky které mohou obě strany alespoň částečně uskutečnit své programové priority.
Ale kde je taková protihodnota v případě Motoristů?
Ustoupili ve financování veřejnoprávních médií. Podpořili rozpočtový schodek výrazně převyšující jejich vlastní předvolební harmonogram. A jejich slavný slib pohlídat Andreje Babiše dostal po podpisu koaliční smlouvy pozoruhodně pružný výklad. Místo hlídání podporují zákony, které mu jdou na ruku.
Co za tyto ústupky vyjednali? Zkusím jen hlavní body z jejich programu.
Stojíme na straně podnikatelů: už žádné zvyšování daní, posun hranice pro vstup do režimu DPH na pět milionů, zrušení minimální výše odvodů OSVČ, EET pouze pro velké provozy.
V původně slibované podobě nesplněno. Minimální sociální zálohy OSVČ sice vláda snížila, ale nezrušila. A co EET? Pouze výjimka EET OFF, která se vztahuje na OSVČ v prvním pásmu paušálního režimu s příjmy do jednoho milionu korun. Za ni si však navíc musí OSVČ zaplatit 1 400 Kč měsíčně, tedy 16 800 Kč ročně nad rámec běžné paušální zálohy.
Přesto Boris Šťastný 3. června ve Sněmovně obhajoval dohodu o EET právě jako koaliční úspěch Motoristů. Úspěch, za který si OSVČ připlatí.
A co třeba školství?
Motoristé slibovali zrušení CERMATu – nesplněno, CERMAT dál funguje. Zrušení České školní inspekce – nesplněno, inspektoři dál kontrolují školy. Reformu platových tabulek a kariérního řádu učitelů – nesplněno. Zavedení Národního didaktického kompasu – nesplněno. Systém mikrocertifikátů na středních školách – nesplněno. Zrušení devátých tříd – nesplněno. Snížení kapacit víceletých gymnázií na polovinu – nesplněno. Zákaz mobilních telefonů ve výuce – dosud nesplněno, příslušný návrh zákona teprve prochází legislativním procesem, a navíc jej předložili Babiš s Plagou. Jednoho školního psychologa na každé škole – nesplněno. Podporu talentovaných dětí prostřednictvím mikrocertifikátů – nesplněno. Omezení odkladů školní docházky – splněno, ovšem s drobnou kosmetickou vadou: příslušnou novelu schválila už předchozí vláda v červnu 2025 a prezident ji podepsal 3. července, tedy ještě před parlamentními volbami. Motoristé si tak mohou připsat alespoň úspěch, že slibovali něco, co už za ně stihl udělat někdo jiný.
A nakonec kultura. Tady si Motoristé připravili skutečně mistrovské představení.
Ve svém volebním programu slavnostně vyhlásili: „Bohatá kultura bez politických filtrů.“ A pokračovali: „Novodobé elity si přivlastnily kulturu jako prostor ‚vyšších pravd‘ a vytlačují z ní odlišné názory.“
A jak vypadá kultura bez politických filtrů v podání Motoristů? Ministr Klempíř odvolal ředitelku Národní galerie, první výběrové řízení na jejího nástupce zrušil a galerie už osm měsíců funguje pod dočasným vedením. V září odvolal také ředitele ostravského Industriálního muzea, které rovněž převzalo prozatímní vedení. V Muzeu romské kultury rezignovala dlouholetá ředitelka a ministerstvo následně zrušilo jeho Garanční radu. A v Národním divadle mezitím vyhlásili odboráři stávkovou pohotovost a požadují ministrovo odstoupení.
Zřejmě jsme jen špatně pochopili heslo „Kultura bez politických filtrů“. Nové by mohlo znít: „Kultura patří všem. Ale dotace pouze těm, kteří nám tleskají!“ A kdo netleská? Ten zřejmě nepochopil, co si Motoristé představují pod pojmem svobodná kultura.
Komu vlastně jejich účast ve vládě přinesla více – voličům, kteří jim dali svůj hlas na základě volebního programu, nebo politikům, kteří díky jejich hlasům získali ministerská křesla? Každý si odpoví sám.
Turku, Macinko, my vaše vládnutí přežijeme, byť hlavně naše děti a mladí lidé za to krutě zaplatí, ale vy po volbách skončíte, neb populistická strana vlastních korýtek je jen na jedno použití!





