Hlavní obsah
Věda

Dutá Země? Takto do ní lidé pronikali

Foto: Paul Philippoteaux

Ilustrace: Paul Philippoteaux

Existují pod povrchem naší planety rozsáhlé podzemní prostory? Výzkumníci se do nich snaží sestoupit už několik staletí.

Článek
  • Starověcí Egypťané věřili, že se pod povrchem Země nachází komplikovaně rozvrstvená říše mrtvých, Duat…
  • Sumerové byli přesvědčeni o existenci hned několika různorodých temný světů, které pojmenovali Arsatum, Arali, Ekletu, Chilibů, Irkalla…
  • Indové snili o nádherné podzemní říše Tala, těsně pod povrchem země, se sídlem rozkoší Bhógavatí a naopak se děsili nejhlubšího podzemí Naraka, kde měli být strašlivými způsoby mučeni lidští hříšníci…
  • Japonci věřili v existenci podzemní Jomi no kumi, „lepkavé tmy“…
  • Mayové měli sestupovat do strašlivých hlubin Xibalbá…
  • A již několik staletí je po celém světě stále živá legenda o podzemní říši Agartha, obývané inteligentními bytostmi, které mají řídit i náš svět…

Evropské představy o podzemních říších

Staří Řekové věřili v existenci podsvětí Hádes, podobně jako staří Římané. Hrdinní vikingští bojovníci měli odlétat do Valhally, utonulé seveřany prý sbírala do sítí bohyně Rán, všichni ostatní vikingové měli sestupovat do tichého záhrobí Helheim…

Ve středověku se vyprávěly zkazky o podzemí plném čekajících armád nebo divokých lovců. Kdy vystoupí na povrch? Posluchače také vzrušovalo vyprávění o obřích podzemních síních plných pokladů. S veřejným míněním zacloumal i podivný případ krysaře z Hamelnu, který měl odvést do podzemí všechny děti z města…

A co seriózní vědci?

Kupodivu i oni nejprve nahlíželi do podzemí rozpačitě. Od 17. století se ve vědeckých kruzích začalo spekulovat, že je Země skutečně dutá a že uvnitř planety existuje doposud neprobádaný rozlehlý svět. Příbuzná teorie z 19. století pak předpokládala, že žijeme právě v tomto dutém světě, kdy se uprostřed prostoru vznáší naše Slunce.

Oba názory byly relativně brzy vědecky vyvráceny, jejich příznivci ale dodnes v existenci obřích rozlehlých prostor věří.

Žijeme na povrchu duté koule?

Jako první přišel s myšlenkou duté Země uznávaný anglický astronom Edmond Halley (1656–1742) v roce 1692. Podle jeho hypotézy měli lidé žít na povrchu jakési kulaté skořápky (která měla mít tloušťku pouhých 500 mil), přičemž uvnitř této skořápky měly existovat ještě další dvě soustředné skořápky otáčející se různou rychlostí. Mezi nimi měly existovat duté světy s vlastní atmosférou prozářenou polární září – Aurora Borealis. Halley si existencí tohoto složitého několikavrstevného rotujícího podzemí vysvětloval anomálie v pohybu kompasových střelek.

Foto: Martin Lavay

Halleyova představa duté Země.

Uznávaný švýcarský matematik a fyzik Leonhard Paul Euler (1707–1783), který vycházel z několika zdrojů (De Camp, Ley…), předpokládal, že dutá Země má jen jedinou „slupku“ a uvnitř se nachází jediný volný prostor.

Teorii duté Země v roce 1740 jako první teoreticky vyvrátil francouzský geofyzik, astronom a matematik Pierre Bouguer (1698–1758). Zásadní argumenty proto teorii duté Země podal v roce 1778 anglický matematik Charles Hutton (1737–1823).

Příznivci duté Země, ale nepřikládali těmto důkazům větší váhu a přicházeli s dalšími hypotézami. V roce 1818 zaslal John Cleves Symmes vědeckým kapacitám, americkým univerzitám a členům kongresu Spojených států amerických prohlášení, že se na obou zemských pólech nacházejí průchody do zemského nitra o průměru 2 250 km, které má pět sfér. Dále vyzval kongresmany, aby podpořili expedici, která se měla vydat do hlubin. Americký kongres v roce 1828 výpravu do středu Země schválil a vyčlenil na ni 300 000 dolarů. Průzkumné týmy následně podrobně zmapovaly tisíce kilometrů doposud neznámých území, otvory do nitra zeměkoule ale nenašly.

Skotský matematik a fyzik John Leslie (1766–1832) měl v roce 1829 vyslovit hypotézu (zdroj: De Camp, Ley), že se uvnitř Země nacházejí dvě miniaturní slunce: Pluto a Proserpine. Další badatelé pak předpokládali existenci pouze jediného vnitřního Slunce.

Foto: Martin Lavay

Prozkoumat hlubiny naší planety se vydali hlavní hrdinové knihy Cesta do středu Země (1864) francouzského spisovatele Julese Verna (1828–1905). Do podsvětí pronikli kráterem sopky Snæffelsjökull na Islandu a 55 kilometrů pod povrchem objevili gigantickou obří dutinu s vnitřním mořem, na jehož březích žila prehistorická zvířata a rostly obří houby… Ilustrace: Édouard Riou (1833–1900).

Foto: Martin Lavay

Říše Atvatabar uvnitř duté Země, na vyobrazení ze sci-fi románu Williama R. Bradshawse.

Foto: Martin Lavay

V dobrodružné sci-fi Plutónie (1924), ruského spisovatele Vladimira Afanasjeviče Obručeva (1863–1956), prošla skupina badatelů severně od Beringova průlivu obřím otvorem do nitra Země a objevila vnitřní svět s pravěkými zvířaty z různých geologických dob. U ústí otvoru, v mrazivé tundře, pozorovali mamuty a srstnaté nosorožce, blíže ke středu Země, ve stále teplejším podnebí, pak i mohutné lenochody, stegosaury, plesiosaury… České a slovenské vydání knihy (1955, 1956…) ilustroval Zdeněk Burian (1905 – 1981).

Operace Highjump

Přímo do nitra Země, v blízkosti jižního pólu v Antarktidě, prý se svým letadlem vlétl americký badatel Richard Evelyn Byrd (1888–1957). V únoru 1947 měl během Operace Highjump vysílačkou oznámit, že už pod sebou nevidí led a sníh, ale zemi pokrytou zelenou vegetací, lesy a jezery, a že pozoruje podivná zvířata podobná mamutům. V roce 1952 pak Byrd údajně upřesnil, že se dostal až 3 700 km hluboko do vyklenuté dutiny uvnitř Země a že přeletěl i nad vnitřním městem. Měli o tom informovat A. Giannini R. Bernard v publikacích Světy na druhé straně pólů (1959) a Dutá země (1969).

Foto: Martin Lavay

Americká Operace Highjump. Američané vyslali v letech 1946 a 1947 do Antarktidy 13 lodí (včetně jedné letadlové), 23 letadel a celkem 4 700 vojáků. Cílem mise byla demonstrace vojenské síly a připravenosti v extrémních podmínkách, důkladný průzkum antarktické oblasti a podle některých konspirátorů i plnění dalších tajných úkolů. Teorii duté Země měla podle některých jejích příznivců podporovat příbuzná teorie rostoucí Země, kterou v roce 1950 publikoval australský geolog Samuel Warren Carey (1911–2002). Carey předpokládal, že se zemské desky pohybují v důsledku rozpínání zemského nitra.

Žijeme v obří kruhové jeskyni?

Zakladatel koreshismu, americký badatel Cyrus Reed Teed (1839–1908) hlásal od roku 1870, že my sami žijeme v dutině uvnitř nekonečné skály. Založil koreshiánskou církev (která měla 4 000 členů) a vydával vlastní časopis. Zajímavost: Cyrus Reed Teed rovněž prohlásil, že jeho mrtvé tělo nikdy nezetlí (což se nakonec stalo, ale až ho jeho příznivci nabalzamovali).

Na Teeda navázal v roce 1913 další Američan Marshall Gardner, když publikoval studii, podle které nás k povrchu obří vnitřní dutiny měly tlačit paprsky uvnitř svítícího slunce, které viselo v centru dutého prostoru.

Teorie, že žijeme od nepaměti uvnitř obří jeskyně, zaujala během druhé světové války nacistické badatele, kteří provedli v roce 1942 nad německým ostrovem Rujána test (iniciovaný Peterem Benderem a řízený Heinzem Fischerem). Za pomoci radaru se snažili lokalizovat nepřátelské lodě plující za obzorem – podle teorie duté Země nad obzorem. Experiment skončil krachem, lodě se zachytit nepodařilo.

Foto: Martin Lavay

Do vnitřního světa uvnitř Měsíce vyletěli raketou, sestoupili skrz jeskyni a seskočili na padácích hlavní hrdinové populární knížky pro děti Neználek na Měsíci (1965) ruského spisovatele Nikolaje Nosova (1908–1976). Neználka, Buchtíka a jejich kamarády žijící na Zemi uprostřed přírody v ideálním komunistickém společenství překvapil uvnitř Měsíce ryzí kapitalismus a při vzájemném poznávání s měsíčními „malíčky“ došlo k mnoha humorným situacím. Nejpopulárnější české vydání knih o Neználkovi ilustroval Jaromír Zápal (1923–1984). Zdroj: Knižní klub, Euromedia Group a. s.

Martin Lavay

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz