Článek
Krvavá starověká shromáždění
Ve starověku se tradičně největší množství lidí vzájemně vraždilo při bitvách. Například už roce 331 před naším letopočtem se na bitevním poli u Gaugamél v Asýrii střetlo údajně až sto padesát tisíc bojovníků Alexandra Velikého a perského krále Dareia III. ZDROJ. Peršané měli létající jízdní oddíly s obávanou karou, dvě stě bitevních vozů s rotujícími srpy, patnáct válečných slonů i elitní jednotku Nesmrtelných. Přesto je Alexandr Veliký porazil.
V roce 451 našeho letopočtu se podle dějepisců utkalo až sto třicet tisíc (podle některých dějepisců až půl milionu) bojovníků na Katalaunských polích v Galii ZDROJ. Společné vojsko Římanů a jejich spojenců se tu snažilo zastavit hunského vůdce Attilu, zvaného Bič Boží. Mimořádně krvavá bitva skončila překvapivě nerozhodně. Huny ale při jejich dalším pustošení Evropy výrazně přibrzdila.
P. S. Pikantní zajímavost: Attila nakonec nezemřel v boji, ale… během svatební noci. V roce 453 ho v kočovném táboře, kdesi ve střední Evropě, zapíchla dýkou mladičká princezna Ildiko (podle jiných zdrojů se po pitce zadusil vlastní krví a zvratky). Hunové pohřbili svého vůdce ve zlaté, stříbrné a železné rakvi, v mohyle uprostřed vysušené řeky, údajně společně s obrovským pokladem. Po monstrózním obřadu následně zabili všechny otroky a vodu svedli do původního koryta. Attilův hrob dodnes nikdo nenašel, i když ho už lovci pokladů hledali na mnoha místech: v okolí maďarské Tisy, u slovenského Martina i u nás, v Nákle na Moravě…
Krvavá novověká shromáždění
V novodobých dějinách se odehrálo hned několik obřích bitev. Vojáci se při nich už ale střetávali na větším území a válčili delší dobu. Od října 1941 do ledna 1942 se spolu například utkaly dva až tři miliony Němců a Rusů v Bitvě o Moskvu ZDROJ. Boje zuřily na široké frontě západně a severně od města. Unaveným a zmrzlým Němcům se sice podařilo dobýt některá předměstí, vzápětí je ale smetly čerstvé Žukovovy oddíly s Kaťušemi a novými tanky T-34 a KV-1.
Koncerty a oslavy
Ve 20. století se sešlo ještě více lidí při mírové akci. V roce 1994 poslouchalo a tančilo při koncertu zpěváka Roda Stewarda na pláži Copacabana v Rio de Janeiru tři a půl milionu diváků. Proč přišlo na akci tolik posluchačů? Koncert byl zadarmo :o)
Kuriozní setkání pěti milionů nadšených recesistů se odehrálo v roce 2004 v Bangladéši. Lidé se uchopili za ruce a vytvořili řetěz, tisíc padesát kilometrů dlouhý.
Údajně až deset milionů osob pochodovalo a mávalo vlajkami v roce 1963 při oslavách 1. máje v čínském Pekingu.
Setkání největšího množství lidí v dějinách
Bezkonkurenčně největší setkání lidí na planetě Zemi se ale doposud odehrálo v indickém Iláhábádu.
Podle prastaré hinduistické legendy tu kdysi bohové upustili za letu kapku amritu – nektaru nesmrtelnosti. Dopadla do míst, kde se slévají tři posvátné řeky: Ganga, Jamuna a neviditelná Sarasvatí. Kapka se proměnila v tírthu – mystickou bránu do vyšší dimenze. Odedávna se zde proto pravidělně scházejí davy lidí při Kumbh méla (Kumbhaméla) – Svátku džbánů. Věří, že je koupel v Sangamu – v posvátném soutoku řek, duchovně povznese.
V Iláhábádu se koná Kumbh méla vždy jednou za dvanáct let. Nejtoužebněji očekávaná Máhá Kumbh méla, za mimořádné konstelace nebeských objektů, vždy jednou za dvanáct krát dvanáct, tedy sto čtyřicet čtyři let. Naposledy se uskutečnila v roce 2001. Během chladného a mlhavého rána, 24. ledna 2001, leželi, seděli i stáli v Allahábádu široko, daleko, kam až oko dohlédlo i daleko za obzorem stovky, tisíce, miliony lidí. Toho dne se zde rituálně vykoupalo a smylo svoje hříchy 30 milionů poutníků, přičemž se zde během celé pouti vystřídalo dokonce až 70 milionů lidí.
Ještě více poutníků přijelo do Iláhábádu v roce 2013. 10. února 2013 se jich zde na soutoku tří posvátných řek opět sešlo přibližně 30 milionů. Během celé pouti (od 27. ledna do 25. února 2013) pak, podle indického tisku, navštívilo Iláhábád až 100 milionů lidí. ZDROJ, ZDROJ
V roce 2019 se mělo Kumbh méla zúčastnit až 150 milionů lidí:
Martin Lavay
