Článek
Hezký den,
moje babička, Stanislava Nedvědová (rozená Čermochová, nar. 3. 10. 1912), byla na konci třicátých let minulého století členkou posádky takzvaného bočnokolesového parníku „Labe“, který brázdil Vltavu od severu k jihu a zpět a proplouval Prahou.
Kuriózní ovšem je, že tento parník v daném čase ještě NEBYL VYROBEN – NEEXISTOVAL. Podle seriózních archivních zdrojů byl spuštěn na vodu až po Druhé světové válce. Jak je to možné?
Tajemství z rodinného archivu
V rodinném archivu (se stovkami pečlivě roztříděných snímků z různých dob) máme z památných prvorepublikových plaveb dvě fotografie. Na první stojí babička (poněkud stydlivě) na palubě, když jsou za ní zachyceny Hradčany:
Na druhém snímku pak sedí s ostatními členy posádky kolem typického záchranného kola s nápisem „Labe“ (najdete ji první zleva, v prostřední řadě). Na zadní straně této fotografie je přitom uvedeno datum: 4. června 1939:
Dosud nic nenasvědčuje tomu, že by mohl existovat nějaký problém. Ale… Ponořil jsem se do archivů, hledal na internetu a na specializovaných stránkách věnovaných paroplavbě ke zmiňovaným snímkům další podrobnosti a z hloubi minulosti se náhle vynořila… zapeklitá záhada.
Navzdory pečlivě napsanému datu na rodinné fotografii totiž kolesový parník Labe v roce 1939 ještě neexistoval! Respektive existoval… ale jen na papíře. Ano, objednávku měli loďaři už v roce 1939 na stole, v Ústecké loděnici byl ale parník dostavěn až v roce 1948 a Pražské paroplavební společnosti (PPS) byl slavnostně předán dokonce až v roce 1949 (ODKAZ, ODKAZ, ODKAZ).
To už ale uplynulo deset let od pořízení snímku a babička už prokazatelně nebydlela v Praze, ale v Jižních Čechách (v Třeboni a pak ve Vimperku) a v roce 1949 už byla navíc zasloužilou maminkou pěti dětí a o romantických plavbách si mohla nechat jenom zdát.
Babička trampuje: jižní Čechy (?), třicátá léta.
Babička ve víru velkoměsta: Praha, třicátá léta.
Napínavé pátrání
Hmm, jak je to možné, říkal jsem si. Je na fotografii ze 4. června 1939 chybné datum? To bylo nepravděpodobné. Babička totiž vypadala nejenom na fotografiích z paluby parníku „Labe“, ale i na všech dalších rodinných fotografiích z přelomu třicátých a čtyřicátých let jako studentka, mladá dívka. A na dalších rodinných fotografiích z přelomu čtyřicátých a padesátých let už skutečně jako zasloužilá maminka.
Nebo je chyba v datování v archivních materiálech a archiváři se nějak spletli o deset let? Hmm, to bylo také nepravděpodobné. Datum je nejspíš správné, protože ho zmiňuje více seriózních zdrojů a navíc se ke stavbě parníku „Labe“ váže i zajímavost spjatá s pohnutou dobou jeho vzniku: stavba parníku byla sice zadána ještě před válkou, ale pak úmyslně pozdržena při vyhlášení protektorátu Čechy a Morava: vlastenecky smýšlející výrobce totiž nechtěl loď spustit na vodu příliš brzy, aby nemohla sloužit nacistům. Tak přivítala první hosty a cestující právě až deset let po pořízení snímku: v roce 1949.
Jak je tedy možné, že je na fotografii s největší pravděpodobností správné datum 4. června 1939, ale parník „Labe“, v tomto čase ještě prokazatelně neexistoval?
Řešení?
A pak jsem si na záchranném kruhu všiml nejenom názvu lodě „Labe“, ale i názvu společnosti C. P. S. L. (Československá plavební akciová společnost Labská Praha).
Tady má nejspíš záhada řešení! Nejznámější parník „Labe“, o kterém jsem nacházel podrobnosti v archivech (a který v roce 1939 ještě neexistoval a byl dostavěný až v roce 1949) totiž patřil společnosti PPS: ODKAZ, ODKAZ.
Parník z rodinné fotografie pak (podle nápisu na záchranném kruhu) patřil společnosti CPSL.
A tak mě napadlo: je to divné, ale ŽE BY EXISTOVALY PARNÍKY „LABE“ DVA?
Nebo bylo dokonce parníků „Labe“ i víc?
Další pátrání vedlo k objevu dalších skutečností. Nejprve jsem podrobně prošel materiály společnosit CPSL: ODKAZ, ODKAZ.
A bingo! CPSL v roce 1939 parník „Labe“ skutečně vlastnila. Je o něm zmínka v těchto článcích: ODKAZ, ODKAZ.
A parník „Labe“ z roku 1939 je dokonce zachycen i na jednom snímku webu Svatojánské proudy (pravda, v poněkud nezvyklé pozici): ODKAZ.
Závěr?
Uff! Babička se tedy neplavila na neexistující lodi (což by ale bylo, přiznejme si to, taky zajímavé), ale nejspíš na parníku skutečném – pokud tedy kolesový parník „Labe“ společnosti CPSL skutečně existoval 🙂
Otázky ale zůstávají
- Proč se všude většinou píše jen o jediném parníku „Labe“ (společnosti PPS), když měl existovat i další parník „Labe“ (společnosti CPSL), který také proplouval Prahou?
- Jak tento parník společnosti CPSL vypadal? Ví o něm někdo něco víc?
- A, mimochodem: Jak je možné, že „Labská“ společnost provozovala plavby parníkem po Vltavě? Bylo to, nebo i je, stále běžné?
Znáte někdo odpovědi na tyto otázky?
Díky za případné odpovědi.
Martin Lavay
