Článek
Stačí jedno číslo a příběh je hotový, 755,6 milionu dolarů. Tolik utržily aukční síně během srpnového týdne v Monterey. Nejvíc v historii. Titulky mohly oznámit návrat velkého růstu, sběratelé si mohli oddechnout a majitelé klasických aut začít znovu počítat, o kolik jejich vůz od loňska zdražil. Jenže tentokrát číslo nevyprávělo o celém trhu. Vyprávělo především o jeho špičce.
Z celkem 853 prodaných automobilů připadlo na deset nejdražších 223,1 milionu dolarů. Jinými slovy: 1,2 procenta vozů vytvořilo téměř 30 procent veškerého obratu. Zbytek trhu — dalších 843 automobilů — se dělil o zbývajících 70,5 procenta. Nebyla to malá skupina značek, ale ještě užší skupina konkrétních automobilů.
Shelby Cobra Daytona Coupe z roku 1964 se prodala za 42,905 milionu dolarů. Jedna z pouhých šesti původních Dayton, navíc s historií, kterou nelze zopakovat. Ferrari Luce z roku 2026 přineslo 40 milionů, ale šlo o charitativní prodej unikátního prvního elektrického exempláře, nikoli o běžnou cenotvorbu. McLaren F1 GTR z roku 1996 dosáhl 34,655 milionu. Chevrolet Corvette Grand Sport z roku 1963 a Ferrari 250 P ze stejného roku shodně 18,705 milionu. Ferrari Daytona SP3 z roku 2023 dalších 17,825 milionu. Do první desítky se vešly také dva vozy Ferrari F50 — ročníky 1996 a 1995 — prodané za 14,575 a 12,105 milionu dolarů, Ferrari Enzo z roku 2003 za 12,1 milionu a Ferrari 288 GTO z roku 1985 za 11,555 milionu.
Nejdražší automobily týdne, tedy nespojovalo pouze logo na kapotě. Spojovala je nenahraditelnost, zajímavá závodní historie, extrémně malý počet vyrobených kusů, původní specifikace a výjimečná provenience. A samozřejmě i skutečnost, že podobný automobil už z technických, legislativních či ekonomických důvodů nikdy nevznikne.
Monterey není největší aukce světa podle počtu nabízených automobilů — tuto roli plní spíše lednové Kissimmee s několika tisíci položkami. Monterey je však každoročním vrcholem trhu podle koncentrace kapitálu, kvality a pozornosti. Během jediného týdne se na kalifornském poloostrově potkají RM Sotheby’s, Gooding Christie’s, Mecum, Broad Arrow a Bonhams. Vedle nich probíhá Pebble Beach Concours d’Elegance, The Quail a řada menších přehlídek. Přijíždějí sem sběratelé z Ameriky, Evropy, Blízkého východu i Asie. Na jednom místě se tak střetne to nejlepší z nabídky s největší kupní silou, jakou je trh schopen shromáždit.
Přesto by bylo chybou říci, že právě ono samo definovalo celý rok 2026. Přesnější je říci, že nahlas potvrdilo trend, který byl vidět už předtím.
V lednovém Kissimmee se Ferrari Enzo z roku 2003 prodalo za 17,875 milionu dolarů. Na březnové Amelia Island přineslo jiné Enzo 15,185 milionu, Porsche Carrera GT z roku 2005 dosáhlo 6,715 milionu, Lamborghini Miura P400 SV z roku 1972 částky 6,605 milionu a Porsche 959 Sport z roku 1988 5,505 milionu dolarů. Všechny tyto výsledky ukazovaly stejným směrem ještě předtím, než v Monterey padlo první kladívko.
Do role blue-chip automobilů ( růstových stálic trhu) se definitivně posunula část vozů z osmdesátých, devadesátých a prvních let nového tisíciletí. Blue-chip zde neznamená jednoduše drahé auto. Je to označení pro automobil, kterému trh připisuje mimořádně pevné postavení: je vzácný, historicky významný, dlouhodobě žádaný a v nejlepší specifikaci obtížně nahraditelný. Ani tak není bez rizika.
Ferrari F40 z let 1987 až 1992, F50 z let 1995 až 1997, Enzo z let 2002 až 2004, McLaren F1 z let 1992 až 1998, Porsche Carrera GT z let 2003 až 2006 nebo Lexus LFA z let 2010 až 2012 dnes těží ze stejné kombinace. Jsou analogová, mechanicky výrazná, omezená počtem a pevně spojená s kulturou generace, která je kdysi znala z plakátů, časopisů a prvních počítačových her — a dnes má prostředky je kupovat. Atmosférický dvanáctiválec. Manuální převodovka. Hydraulické řízení. Nízká hmotnost. Minimum elektroniky mezi řidičem a automobilem. To, co bylo kdysi technickým standardem, se stalo dnes vzácnou vlastností, kterou trh je schopen ohodnotit, ale neplatí to vždy.
Zatímco výjimečné vozy na vrcholu stanovují rekordy, větší část nabídky naráží na odpor. Analýza 467 prodejů s ověřitelnými předaukčními odhady u Gooding Christie’s, Broad Arrow, Bonhams a Mecum ukázala, že 241 automobilů — téměř 52 procent — se prodalo pod dolní hranicí odhadu. Z těchto podhodnocených výsledků připadalo 148 na vozy levnější než 150 000 dolarů.
Aukce. a rozdělení trhu
Některá auta se neprodala vůbec. Plymouth Hemi ’Cuda z roku 1971, jeden z 59 exemplářů se čtyřstupňovou manuální převodovkou, měl odhad 850 až 900 tisíc dolarů. Nabídky se zastavily na 550 tisících. Chevrolet Chevelle SS 454 LS6 z roku 1970 s odhadem 370 až 400 tisíc skončil na 275 tisících bez prodeje. Shelby GT500 z roku 1967 se prodalo za 324 500 dolarů, pod spodní hranicí odhadu 350 tisíc. Jednotlivý neprodaný vůz ještě nedokazuje pokles celého modelu. Může mít horší historii, nevhodnou specifikaci nebo příliš optimistickou rezervu. Když se však podobný cenový odpor opakuje napříč stovkami položek, přestává být náhodou.
To je druhá realita roku 2026. Realita kupujícího, který nehledá unikátní závodní prototyp, ale použitelnou klasiku, youngtimer nebo sportovní vůz ve středním pásmu. V rozmezí zhruba 60 až 380 tisíc dolarů, které ve své analýze vymezují specialisté Classic Driver, zůstává mnoho automobilů beze změny ceny a nebo mírně klesá. Celkový obrat trhu to snadno zakryje. Aukční součet totiž váží každý dolar, nikoli zkušenost typického kupujícího. Když jeden automobil zdraží o deset milionů a sto běžnějších vozů zlevní každý o deset tisíc, titulky stále uvidí růst. Většina účastníků trhu ale zažije opak.
Stejně zavádějící je mluvit jen o značkách. Rekord Ferrari F50 automaticky nezvyšuje cenu každého Ferrari. F50 s původním lakem, malým nájezdem a doloženou historií patří do jiného trhu než průměrný sériový model téže značky. Rozdíl mezi nejlepším a pouze dobrým exemplářem se zvětšuje stejně rychle jako rozdíl mezi jednotlivými modely. Na trhu proto nevznikají dvě cenové kategorie. Vznikají dva způsoby uvažování. Na vrcholu se kupuje nenahraditelnost. Ve středu trhu se znovu kupuje hodnota.
To neznamená, že dostupnější automobily nemají budoucnost. Znamená to, že samotné stáří, známé jméno nebo nízký počet kilometrů už nestačí, je třeba více hledat a jit do detailu toho co hledá současný trh. Příležitost mohou mít vozy, u nichž se vzácnost teprve učíme vidět například Ferrari 575M Maranello s manuální převodovkou z let 2002 až 2006, Porsche 944 Turbo z let 1985 až 1991, první generace Hondy NSX z let 1990 až 2005 nebo BMW M5 E39 z let 1998 až 2003. Spojuje je silný příběh, omezená nabídka a způsob řízení, který z nových automobilů mizí. Právě z takových vozů mohou vzniknout příští blue-chip modely pokud trh začne rozlišovat správné motorizace, převodovky, specifikace a stav stejně pečlivě, jako to dnes dělá u F40 nebo Carrery GT.
Do konce roku ještě přijdou aukce v Londýně, Mnichově, New Yorku a Abú Zabí. Mohou potvrdit sílu jednotlivých segmentů, zejména evropských klasik, předválečných automobilů a moderních hyperaut. Žádná z plánovaných akcí však nespojuje tolik aukčních domů, špičkových vozů a světového kapitálu jako Monterey. Je proto nepravděpodobné, že by jediná podzimní aukce jeho signál obrátila.
Rok 2026 zatím neříká, že klasická auta znovu plošně zdražují. Říká, že kupující jsou ochotni zaplatit téměř cokoli za automobil, který považují za nenahraditelný a současně mnohem tvrději vyjednávají o všem ostatním. A co z toho plyne pro český trh? Na první pohled by se mohlo zdát, že téměř nic. Nemáme Monterey, několik světových aukčních domů během jediného týdne ani desítky vozů s cenami v milionech dolarů. Český trh je menší, méně průhledný a velká část obchodů se stále odehrává soukromě, bez zveřejněné prodejní ceny. Jeho základní mechanismus je však překvapivě podobný.
Také u nás existují automobily, které se chovají jako domácí blue-chip. Nemusí jít jen o nejdražší vozy. Patří sem především nejlepší a historicky nejčistší exempláře značek Tatra, Wikov, Aero, Praga nebo některé sportovní a závodní vozy Škoda. Jejich hodnota nestojí pouze na značce a roku výroby. Rozhoduje původ, autenticita, konkrétní karoserie, doložená historie, kvalita renovace a stále častěji také to, kolik původní hmoty automobil skutečně uchoval. U nejlepších vozů se nekupuje jen model. Kupuje se konkrétní kus.
Dobře to ukázala jarní Retro Garáž v Lysé nad Labem. Aukce dosáhla rekordního obratu přibližně 18 milionů korun a prodalo se 45 ze 46 nabízených vozidel. Samotný rekord by mohl vyvolat dojem, že český veteránský trh znovu plošně roste. Pohled na jednotlivé výsledky však nabízí mnohem vrstevnatější obraz.
Mercedes-Benz 280 SL Pagoda překonal horní hranici odhadu a včetně aukční přirážky dosáhl 1,606 milionu korun. Škoda 1000 MBX se prodala za 1,232 milionu a Tatra 603 za 1,177 milionu korun. Naopak vzácný Wikov 35 Labuť skončil na 1,485 milionu, tedy pod odhadem 1,6 až 2,3 milionu. Škoda 450, Austin-Healey 3000 i Triumph Dolomite Roadster rovněž zůstaly pod spodní hranicí svých předaukčních odhadů. Rekordní obrat tak nevznikl proto, že by všechno zdražovalo stejně. Vznikl součtem několika silných výsledků, vysoké prodejnosti a široké nabídky.
Ještě zajímavější byla Škoda 130 RS. Jméno modelu patří k nejsilnějším symbolům československého motorsportu. Nabízený automobil však nebyl původním továrním vozem, ale pozdější stavbou vytvořenou z karoserie Škody 110 R. Při vyvolávací ceně 1,49 milionu korun nepřišel jediný příhoz. Samotná legenda tedy nestačila. Trh rozlišil mezi názvem na automobilu a příběhem konkrétního kusu. Právě i v tom se česká zkušenost nejvíce přibližuje Monterey, neplatí se už pouze za model, ale za autenticitu, kterou nelze dodatečně vyrobit.
Český trh
Na opačné straně stojí střed českého trhu. Škody 1000 MB, 100, 110 R, Garde, první poválečné Tatry, běžnější Jawy a ČZ, ale také dovezené Mercedesy, Jaguary, Alfy Romeo nebo americké automobily. U mnoha z nich se nabídkové ceny stále opírají o období před několika lety, kdy téměř každá zachovalá klasika zdražovala. Jenže nabídková cena není cenou trhu, tou se stává teprve částka, za kterou je někdo ochoten automobil skutečně koupit.
V české inzerci proto můžeme někdy i roky potkávat stejné vozy. Majitel cenu nesnižuje, protože ji odvozuje od nákladů na renovaci, od nejdražšího nalezeného inzerátu nebo od částky, za kterou se kdysi prodal výjimečný exemplář stejného modelu. Kupující však porovnává něco jiného a to skutečný stav, původnost, použitelnost a cenu oprav, které ho čekají po nákupu. Mezi těmito dvěma pohledy vzniká prostor, v němž automobil zůstává stát. Nezlevnil, ale ani se neprodal.
Proto až příště uslyšíte, že trh s veterány roste, mějte se na pozoru. Taková věta může být statisticky pravdivá a zároveň prakticky zavádějící. Často totiž popisuje růst obratu několika výjimečných vozů, nikoli zkušenost většiny majitelů a kupujících.
Trh se nezvedl. Rozevřel se.
Zdroje:
Retro garáž 2026
