Článek
Turek tvrdil, že šlo o úsek německé dálnice bez omezené rychlosti, kde byl pracovně v Mnichově. Detailní záběry z pozadí fotky však nasvědčují opaku – okolí nápadně připomíná českou dálnici D5 u Cekova na Plzeňsku, dokonce je ve zpětném zrcátku vidět charakteristický most. Pokud by se potvrdilo, že snímek vznikl v Česku, šlo by o extrémní překročení rychlosti (o více než 100 km/h nad limit) a tedy závažný dopravní přestupek. Česká policie již potvrdila, že se případem na základě informací z veřejného prostoru zabývá a vyhodnocuje dostupné důkazy. Sám Turek se však k možnému provinění staví vyhýbavě – na přímý dotaz, zda opravdu jel po české dálnici přes 200 km/h, neodpověděl a trvá na tom, že vysoké rychlosti zdolává jen v Německu „za dokonalých podmínek“.
Nebezpečné a nezodpovědné chování
Zachycená jízda Filipa Turka představuje mimořádně nebezpečný hazard. Řídit automobil takovou rychlostí s mobilním telefonem v ruce je krajně nezodpovědné. Řidič se plně nevěnuje řízení a ohrožuje život svůj i všech ostatních na silnici. Podle očitých záběrů Turek při jízdě držel volant jen jednou rukou a pořizoval si „selfíčko, čímž se plně vyřadil z pozorného sledování situace před sebou. Stačí přitom zlomek vteřiny nepozornosti a při tak vysoké rychlosti ujede auto desítky metrů naslepo. Například během pouhých 5 sekund urazí vozidlo jedoucí max. povolenou rychlostí na dálnici téměř 180 metrů, aniž by řidič sledoval vozovku. Nepozornost za volantem patří dlouhodobě mezi nejčastější příčiny nehod – jen v lednu 2024 způsobila přes 1200 dopravních nehod a za loňský rok si vyžádala 53 lidských životů. Stejně tak nepřiměřená rychlost výrazně zvyšuje riziko tragických následků. V roce 2023 zavinila na českých silnicích přes 12 000 nehoda připravila o život 138 osob. Jízda Filipa Turka rychlostí 200+ km/h tak představuje učebnicový příklad bezohledného chování, které může snadno skončit katastrofou.
Europoslanec má jít příkladem, ne ohrožovat
Zvlášť alarmující je fakt, že se tohoto prohřešku dopustil poslanec Evropského parlamentu, tedy veřejný činitel, od něhož se očekává, že půjde příkladem v dodržování zákonů a zásad bezpečnosti. Místo sebereflexe však Turek zvolil postoj arogance a bagatelizace. Na kritiku reagoval útoky. Ti, kteří na jeho riskantní jízdu upozornili, počastoval nadávkami a označil je za „udavače“. Když jej například bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová veřejně odsoudila s tím, že jet přes 200 km/h a ještě si to fotit může „jen sobecký machr, kterému je bezpečnost ostatních úplně ukradená“,Turek se jí vysmál a odvětil, že všichni raději řeší jeho svižnou jízdu místo „skutečných“ problémůf. Taková reakce svědčí o neochotě převzít odpovědnost za své jednání. Od člověka, který zastává významnou politickou funkci a dokonce stojí v čele motoristického hnutí, by veřejnost právem čekala spíš pokoru a omluvu než vychloubání a urážení kritiků.
Jaký postih Turkovi hrozí?
Pokud policie prokáže, že Filip Turek onen rychlostní rekord zaznamenal skutečně na české dálnici, čekají ho vážné následky. Případ by putoval do správního řízení na příslušný obecní úřad a za překročení rychlosti o více než 50 km/h oproti limitu mu podle zákona hrozí ztráta řidičského průkazu. Kromě toho by takové jednání bylo sankcionováno i pokutou a bodovým postihem. Paradoxní je, že ani Turkem zmiňovaná německá dálnice by ho před trestem zcela neuchránila – ačkoli Německo nemá obecný dálniční limit, používání mobilu za jízdy je nelegální i tam, takže i v cizině by mu za podobné „selfie“ hrozil postih. Zkrátka, Turek se svým chováním pohyboval za hranou zákona bez ohledu na to, kde k němu došlo. Policie ČR již potvrdila, že věc aktivně prověřuje a pracuje dokonce s verzí, že konkrétní místo činu na D5 bude schopna přesně identifikovat. Celá kauza tak může skončit u správního orgánu, který Turkovu bezohlednou jízdu posoudí z hlediska zákona.
Co kdyby šlo o vaše blízké?
Chování Filipa Turka na dálnici si zaslouží ostrou kritiku nejen pro své porušení předpisů, ale především pro opovržení vůči lidskému životu, které z něj čiší. Každý rok umírají na silnicích stovky lidí zbytečně – ať už kvůli agresivitě či nepozornosti jiných řidičů. Stačí si představit, jak bychom reagovali my sami, kdyby kvůli takovému hazardérovi někdo z nás přišel o blízkého. Měl by dotyčný stále pocit, že „svižná jízda“ nestojí za řeč? Turek svým jednáním vyslal veřejnosti velmi nebezpečný vzkaz. Je na místě, aby si jako volený zástupce uvědomil svou odpovědnost a přestal ohrožovat ostatní. Životy na silnicích nejsou závodní hrou ani příležitostí pro egoistické předvádění – jsou to hodnoty, které musíme chránit dodržováním pravidel, a to bez výjimek.
Zdroj: Seznam Zprávy, Centrum dopravního výzkumu, iRozhlas, Blesk
