Článek
Intenzita střetu zájmu je přímou úměrou interakce byznysu se státem a moci vlastníka v politické straně, potažmo ve státě. Extrémní příklad, jak mohou zájmy mocného podnikatele zvrátit osud celé země, vidíme v Gruzii. Bidzina Ivanišvili spjatý s politickou stranou Gruzínský sen. Jeho majetek je ekvivalentem téměř čtvrtiny gruzínského HDP, což je opravdu extrémní koncentrace ekonomické moci, ke které se Babiš ani nepřibližuje.
Ivanišvili nemá žádnou politickou funkci, v letech 2012-2013 byl gruzínským premiérem. Od roku 2023 je čestným předsedou strany Gruzínský sen. Původně proevropská strana se po invazi Ruska na Ukrajinu kompletně změnila ve stranu proruskou právě kvůli Ivanišviliho obchodním zájmům. Pro nás je tak celkem uklidňující, že Babiš má zájmy v EU a nikoliv v Rusku. Příklad Ivanišviliho především ukazuje, že mnohem důležitější je faktický a nikoliv formální stav.
Babišův konflikt zájmů mezi tím, co je dobré pro Agrofert a co je dobré pro českého daňového poplatníka, má hned tři roviny. Ta nejviditelnější je finanční. Agrofert pobírá nárokové i nenárokové dotace, získává veřejné zakázky, poměrně intenzivně s českým státem a jeho firmami obchoduje. Je nejspíše i nejsrozumitelnější. Většina lidí snad chápe, že nelze být ve vrcholné exekutivní funkci českého státu a zároveň se státem obchodovat. I kdyby bylo vše čisté jak lilie, neexistuje způsob, jak vyvrátit pochybnosti. Stačilo by při výkonu funkce nebrat dotace a neobchodovat se státem a státními firmami? Na příkladu Ivanišviliho vidíme, že to nemusí úplně stačit. Střet zájmů navíc není jen o finančních tocích.
Druhou rovinou konfliktu zájmu je zákonodárný proces. Prosazování politik a zákonů, které vyhovují vlastnímu byznysu na úkor ostatních. Čím širší spektrum aktivit, tím spíše se konflikt zájmu objevuje. Omezující opatření na dovoz potravin, předkupní právo na půdu, zmírněné požadavky na bezpečnost chemických provozů nebo pokles zdanění právnických osob jsou náhodně vybrané příklady. Každý z nich lze zabalit do líbivého pozlátka obecného blaha a můžete chtít věřit, že Babiš nejedná v zájmu svých firem.
Třetí rovinou je pak toxický vliv na fungování státu. Tohle jsme viděli v praxi při vyšetřování otravy řeky Bečvy. Totální selhání veřejné správy, znalecký posudek odporující elementárním základům fyziky a okamžité vědomí, že ať se stalo cokoliv, určitě za to nemohla Babišova chemička Deza. Servilita úřadů k Agrofertu ať už motivována pozitivně nebo negativně, paralyzuje samotnou podstatu právního státu.
Problematický je rovněž charakter hnutí ANO. Standardní politická strana je první linií obrany proti preferenci osobních zájmů před zájmem veřejným. Hnutí ANO však demokratickou stranou není. Andrej Babiš je jejím faktickým majitelem. Žádné hnutí ANO bez jeho osoby neexistuje a existovat nebude. Stranu ovládá stejně neotřesitelně jako Ivanišvili Gruzínský sen. Není ničím více než divizí Agrofertu.
Z této kombinace vyplývá, že pro eliminaci střetu zájmu nepostačuje přestat čerpat dotace a ucházet se o veřejné zakázky. Nestačí jakékoliv dočasné zastření vlastnictví Agrofertu, po kterém by putoval zpět do Babišových rukou. Vlastně nestačí ani to, aby Babiš zastřel svůj podíl na veřejné moci tak, že místo sebe nastrčí na místo premiéra Havlíčka.
Při velikosti Agrofertu a intenzitě jeho kontaktu s českým státem a veřejnou mocí prostě není slučitelné jeho vlastnictví s politickými aktivitami. Negativní projevy tohoto střetu zájmů už jsme ostatně zažili a zažíváme.
Právě tuhle podstatu střetu zájmů je potřeba pochopit a odmítat. Vůbec nejde o právní pojetí této problematiky. Nejde o to, zda Babiš vyhoví evropské a české legislativě. Pokud se do ní vejde, můžeme se bavit o tom, zda je tato legislativa dostatečná. Podstata problému ale zůstává neměnná. Nemění ji nikterak ani volební výsledek. Obdržení mandátu ve volbách nikoho nezprošťuje povinností a odpovědnosti, ať už vyplývají ze zákona nebo „jen“ morálky.
Neznamená to, že působení v politice je zapovězeno každému podnikateli. Na velikosti a charakteru ovšem záleží a střet zájmů je nutné posuzovat individuálně. V případě Andreje Babiše a Agrofertu je jediným účinným řešením buď prodej Agrofertu do úplně cizích rukou nebo úplný konec politických aktivit Andreje Babiše. Ani jedno však zjevně nemá v úmyslu.
---------------------------
Velmi děkuji za vaše příspěvky prostřednictvím tlačítka „Podpořte autora“. Je to silná motivace i závazek přinášet kvalitní a užitečné texty. Alternativně mě můžete podpořit zakoupením předplatného.
